Skip to content

Dívka z labyrintu

Říjen 5, 2013

wpe7c33f35Rozdíl mezi bludištěm a labyrintem je, že v bludišti můžete zabloudit, ale v labyrintu můžete jít jen po jedné cestě, vedoucí do jeho středu. Trojská pevnost je labyrint, známý po celé Evropě, ale mimo Skandinávii pouze jako ozdoba, na podlaze, zdích a posvátných místech. Ve Skandinávii jej známe rovněž jako řady kamenů.

Kamenné labyrinty ve Skandinávii (ty v perfektním stavu jsou rekonstrukce):

800px-nauvon_jatulintarha

284c8d9831e1ac59c0cb714468856d561af722c8a2432c13a001f909b97e6b71-large

2867

kopimg_3998-600x399

photo_trojaborg

Některé tyto Trojské pevnosti se datují do doby bronzové, ale takové labyrinty se používaly ve Skandinávii až do 18. století při tzv. «Dívčích tancích ». Dívky se umístila dovnitř labyrintu, do jeho středu, a mladík k ní musel najít cestu a pak ji stejnou cestou vyvést ven. O co tu tedy šlo?

Kamenné labyrinty ve Skandinávii (ty v perfektním stavu jsou rekonstrukce):

2867_1

1762274728

gllab

img_big_27

V Rîgsþule se dozvídáme, že Heimdallr učil Jarlův rod umění čarodějství a války,  a velmi zřídka – pokud vůbec – vidíme ve skandinávské mytologii válku a boj jako něco špatného, či přinejmenším, nikdy jako něco výlučně špatného. Negativní přináší dobrým a ctihodným, aby činili a konali dobré a ctihodné činy. Bez války nebude válečných hrdinů. Bez utrpení nebude sebeobětování. Bez konfliktu nenudou mít muži jak ukout opravdové kamarádství. Pouze muži, kteří bok po boku cělili nepříteli v bitvě, si mohou navzájem skutečně věřit.

Zbabělost se ve starověké Skandinávii nevnímala jen  jako špatnost; jednalo se vlastně o zločin, a každý, koho shledali vinným zbabělosti, byl popraven! Ideál bojovníka ve starověké společnosti jim byl nezbytným prostředkem, aby dokázali oddělit dobré od špatných. Statečné od zbabělých, protože pěstovali dobrého, silného, statečného, moudrého a heroického muže! Jejich ideálem byli bohové a bohyně!

Opovrhování slabostí však nelze zaměňovat se zlou vůlí. Přání učinit silným ty, které milujete, je to nejinteligentnější a rovněž nejpřirozenější přání. Skutečnost, že ty, které milujete, vystavíte strádání, jen dokazuje, že skutečně chápete, co je pro ně dobré. Bohové jsou našimi ideály a my víme, že nemáme nejmenší naději stát se jim podobnými, pokud si v životě volíme tu nejkratší či nejsnadnější cestu.

Dlouhá cesta do středu Trojské pevnosti je odměnou sama o sobě, protože velkou hodnotu má nejen samotný cíl, ale rovněž cesta, po níž k cíli jdete. Nejkratší či nesnazší cesta by byla nejrychlejší, ale ne nejlepší.

«Dívčí tanec» může být samozřejmě symbolickým aktem vstupu do pohřební mohyly [česky], aby došlo k napojení na Hamingja [česky] ctihodného mrtvého a k učení od bohyně hrobu, ale může jít také o pozemštější lekci trpělivosti a  vytrvalosti a toho, že nejdelší a nejobtížnější cesta není jen nejlepší, ale rovněž jediná, jež vede cíli. Provádění tohoto tance znovu a znovu, každý rok, zajišťovalo, že člověk na tuto lekci nezapomene. Byla to pro zlepšení člověka minulosti jedna z nejdůležitějších lekcí v životě. Měla by jí být i pro nás.

Zcela instinktivně jsem se v životě vždy vydával nejdelší a nejobtížnější cestou, a ačkoliv mi to působilo hodně bolení hlavy, abych tak řekl, rovněž mě to posílilo. Musím přiznat, že jsem se někdy divil, proč jsem tak očividně “sebedestruktivní ”, protože mi to způsobovalo jen velké nesnáze, a dokonce jsem měl někdy problém je zvládnout, ale kdykoliv jsem se dostal až na vrchol, cítil jsem se o moc lépe. Většina problémů, jimž jsem čelil, jsem si způsobil sám, svou volbou vždy se vydat po dlouhé a těžké cestě, a bylo možno se jim jednoduše vyhnout, ale naučil bych se pak něco? Prověřil bych se pak? Získal bych pak důvěru těch, co mne viděli to podstupovat? Stal bych se pak moudřejším? Nemyslím si. Pokud chcete dosáhnout zenitu, měli byste raději kráčet po svahu vzhůru. Pokud se skutečně chcete stát silným, můžete si ještě k zátěži, co nesete, přibrat pár kamenů. Pochváleno budiž to, co vás činí silnými, moudrými a skvělými!

Jednou jsem naplnil prázdný batoh kameny a pak vystoupal na 1.400 m vysokou horu (začal jsem na 800 m, takže šlo jen o 600 metrový výstup). Dle mapy se jednalo o 500 metrovou túru a dokončit posledních 100 metrů na vrcholek bylo asi ta nejvíc vyčerpávající věc, co jsem v celém svém životě podnikl. Mé nohy byly jako z olova a musel jsem tehdy vynaložit veškerou svou energii na každý krok. Byl jsem za hranicí vyčerpání a jen jsem se pohyboval jako v transu, pokoušeje udržovat rytmus, abych se nezastavil. Došel jsem však na vrcholek, přidal své kameny na hromadu, co tam už byla, a šel jsem zase zpátky dolů… Mohl jsem přinést pouze jeden kámen, jak to dělá většina lidí, nebo třeba žádný, ale neeee; prostě jsem si musel naplnit kamením celý batoh a to z žádného jiného důvodu, než abych to provedl tím nejtěžším možným způsobem. Co jsem tím získal? Nuže, poznání sebe sama, respekt svých vrstevníků, celkem dobrou anekdotu a dobrý příklad, který můžu ukázat druhým, když chci vysvětlit, jaký jsem jako člověk – a proč dělám věci, které se druhým mohou někdy zdát divné.

Život je báječný, když je těžký a vy ho zvládáte; když je složitý a vy máte úspěch; když je děsivý a vy si stojíte na svém; když je smrtící a vy přežijete; když není fér a vy stále vítězíte! Smrt je rovněž báječná,  když jste svůj život prožili chůzí vzhůru po svahu, tou nejdelší a nejtěžší cestou, vstříc středu labyrintu –  a za sebou necháte jiné, kteří na vás mohou být hrdí! HailaR WôðanaR!

Hâvamâl stanza 76

Deyr fê

deyja frændr,

deyr sjâlfr it sama;

ek veit einn,

at aldregi deyr:

hveim er sêr gôðan getr.”

(Zajde majetek,

zemřou přátelé,

ty sám též zemřeš;

Jen toho pověst

potrvá věčně:

kdo si ji zaživa zasloužil.)

Jak vytvořit vlastní Trojskou pevnost:

wp67f53e1f

Varg Vikernes

17. 2. 2013

Přeloženo z: www.ancestralcult.com

Reklamy
komentářů 6 leave one →
  1. Červen 6, 2014 9:57 am

    super článek! aneb každý pohan by měl svět vnímat takto. Život je boj a my musíme bojovat.Právě o tom je podle mě Valhalla. Nemusí přeci jít vždy čistě o boj v klasickém slova smyslu zbraněmi ale i o duševní boj na jakékol úrovni. Midgard je drsný a i my musíme být.

  2. Vladislav permalink
    Říjen 10, 2013 9:15 am

    Morgarath: právě v TOM bere tu energii, Morgarathe! Protože čím pichlavější a bolestivější je trní, kterým procházíme, o to se stáváme silnějšími, když nedovolíme, aby nás zlomilo! Slovo po slovu, věta po větě z tohoto Vargova textu, by se daly tesat – tam opravdu není co dodávat…

  3. kočička Roxy permalink
    Říjen 8, 2013 5:41 pm

    Co? Očem to mluvíš?

  4. morgarath permalink
    Říjen 5, 2013 6:15 pm

    Povzbuzující článek. I když můj život je těžký a já ho nezvládám…

    • Říjen 5, 2013 7:39 pm

      Hlavu vzhůru, Morgarathe, a nevzdávej se! O co náročnějším překážkám čelíš, o to více Tě uspokojí jejich překonání.
      Taky letos zažívám těžší období a podobné články Varga mě nabíjí, zvlášť když si uvědomím, čím si s manželkou prochází.
      Per aspera ad astra.

      • morgarath permalink
        Říjen 6, 2013 6:21 pm

        Kde bere tolik energie, když sám prochází tak trnitou cestou životem, to je záhada.
        Per aspera ad astra!
        My journey to the stars!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: