Skip to content

Tip na výlet: Melechov

Říjen 1, 2013
tags:

Dnes si povíme něco málo o místě, které mám osobně moc rád. Kopec Melechov (715 m n. m.) a stejnojmennou přírodní rezervaci najdete asi 6 km jihovýchodně od Ledče nad Sázavou a 7 km jihozápadně od Světlé nad Sázavou v Okrese Havlíčkův Brod, nedaleko řeky Sázavy a přírodní rezervace Stvořidla  ( https://pohanskykruh.wordpress.com/2012/08/14/tip-na-vylet-stvoridla/ ) . Nejsem sice úplně místní rodák, ale nemám to tam zase tak moc daleko, abych se sem několikrát do roka nevypravil. Melechovský přírodní park má rozlohu 3239 hektarů a byl vyhlášen v roce 1995.

rozhlednaPokud sem vyrazíte vlakem, můžete vystoupit na zastávce Stvořidla, přejít Sázavu a po žluté turistické značce vyrazit přímo do vrchu. Ale pokud dorazíte v období od jara do podzimu, radši si na Stvořidlech dejte pivo, protože při výstupu budete mít jistě žízeň 🙂  3,5 km dlouhá cesta Vás zavede na tzv. „falešný vrchol“ Melechova (709 m n. m.), kde stojí dnes nepřístupná meteorologická a zeměměřičská věž z 30. let 20. století. Je zavřená pro turisty proto, že přes okolní vysoké smrky není vůbec vidět. Ovšem, pokud znáte „někoho, kdo zná někoho, kdo má klíče“ (jako já :-)), můžete se na věž podívat. Jenže, jak píšu, nic stejně neuvidíte. A že by bylo na co koukat: Okolnmech??í mechový les je opravdu nádherný, a to doslova za každého počasí. Byl jsem tu v každém ročním období a nejkrásnější to tady je, když po dešti brzo ráno stoupá z lesů pára. Tehdy toto místo získává „magický náboj“. Ve smrkových a bukových lesích jsou místa, kde si připadáte jako ve skutečném pralese, hektary různobarevných mechů, kapradí, potůčky a všude stopy divočáků a vysoké.

????????????????????????Kousek pod věží, směrem ke Stvořidlům, najdete tzv. „Hubertovu studánku“ s výbornou pitnou vodou a starým, kamenným, smírčím křížem. Takový kříž je velmi zvláštní věc: Dodnes jich můžete po Evropě najít dost. Bývá postavený nejčastěji na místě, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. Ve středověku bylo možno při trestání provinilců uplatnit systém tzv. „smírčího práva“, kdy byl provinilci uložen nějaký úkol, kterým odčinil svůj zločin. Takovým úkolem kromě vyrovnání s postiženou rodinou mohlo být i vytesání a vztyčení kamenného kříže na místě, kde byl zločin spáchán. Tento kříž sem ale byl vynesen a postaven až koncem 20. století jako zajímavost, byl prý nalezen kdesi v údolí Sázavy. Členové „Pohanského kruhu“ na toto místo už dvakrát umístili informační tabulku a ani jednou nevydržela. Ne, že bychom si snad nárokovali zdejší studánku, ale je velmi pravděpodobné, že se zde „cosi“ dělo už před příchodem Jedu z Judeje, čemuž nasvědčují i lidové pověsti z okolí, které mluví o čarodějnických sabatech na tomto kopci.

????????????????????????Pokud na cestu vyrazíte od Ledče nad Sázavou, můžete jít po zelené turistické značce asi 7 km. Pokud pojedete vlakem do Smrčné, můžete spatřit ještě část přírodní rezervace Stvořidla. Ze samotné Smrčné půjdete po modré turistické značce nejprve po mostě přes Sázavu a dále do kopečků k obci Koňkovice a pak k rozcestí Rohule , kde se napojíte na zelenou značku, která Vás dovede na „pravý vrchol“ Melechova“ (ze Smrčné asi 5,5 km). A tady naleznete nádherného kamenného mužíka, který mi moc připomíná staré řecké „hermovky“, kamenné mohylky, které poutníci  ve starém Řecku??????????????????????????????? stavěli bohu Hermovi, patronu cestovatelů, na křižovatkách cest. Tohle místo mám moc rád a vždycky se snažím při své návštěvě těchto míst na „mužíka“ nezapomenout a přidat na něho aspoň malý kamínek ze svých cestování. Pokud si dobře vzpomínám, přidal jsem na něj takto v posledním roce horninu z Alp i Řecka. Touto trasou se vydávám nejradši, protože mi umožňuje při sestupu z kopce projít i část Stvořidel a navštívit naši oblíbenou Sluneční zátoku: https://pohanskykruh.wordpress.com/2012/05/14/setkani-ve-slunecni-zatoce/https://pohanskykruh.wordpress.com/2013/05/14/druhy-rocnik-pohanskeho-setkani-ve-slunecni-zatoce/.

Na jižním úpatí Melechova se nachází tzv. „Čertův kámen“. Zde si dovolím citovat oficiálního turistického průvodce: „Jedná se o zajímavý žulový útvar vysoký 4 až 5,5 m, dlouhý 7 m a široký 5,5 m, úzká trhlina ho rozděluje na dvě části, výraznější je jihovýchodní. Žulou prostupují šikmé pukliny, díky kterým se v jižní části vytvořily až 2 m hluboké převisy. Skála tak získala při bočním pohledu bizarní podobu čertovy hlavy. Zajímavou modelaci má obtížně obtížně???????????????????????? přístupová vrcholová plošinka. Zahlubují se zde dvě velké skalní mísy. Východní mísa je zdvojená, 170 cm dlouhá a 52 cm hluboká. I v suchém období bývá vyplněna vodou. Západní mísa má hruškovitý půdorys a rozměry 107 × 157 cm, hloubku 52 cm.“  Tedy opět místo, které je nejen nádherné, ale má v sobě i cosi pohanského a magického.

???????????????????????????????U severozápadního úpatí kopce, poblíž vesničky Kouty, dodnes stojí zbytky tvrze., které jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Byla postavena v gotickém stylu ve 14. století a sloužila zde jako strážná věž pro ochranu cestujících po Zemské stezce z Rakouska přes Humpolec a Ledeč ke Kutné Hoře a Kolínu. V roce 1415 zde Albert z Nelechova (odtud označována jako Nelechovská tvrz), přitiskl svou pečeť na stížný list České šlechty proti upálení mistra Jana Husa v Kostnici. V roce 1554 patřila tvrz Václavu Sokolovi z Leskovic, který také zasedal i na Zemském sněmu.???????????????????????? Následně byla tvrz prodána rodině Trčkům z Lípy a připojila se tak k Lipnici, nedlouho na to však tvrz zpustla a dnes už z ní, bohůmžel, moc nenajdeme. Poměrně neznámou historickou záležitostí je i tzv. „Melechovská bitva“. V učebnicích dějepisu se o ní mnoho nedozvíme. Jedna z prvních bitev Husitských válek se totiž udála právě zde, pravděpodobně 18. května 1420 u dnešní obce Bojiště, což je zajímavé i proto, že tv: „Zemská hotovost“ (ve skutečnost domobrana bojující proti Zikmundovi) měla jeno ze svých shromáždišť právě na Melechově. Ve studii Pavla Rouse (Havlíčkobrodsko č. 10) je zajímavý kompilační popis bitvy pod Melechovem, který poskládal popisy z kroniky Vavřince z Březové,  Kroniky univerzity pražské, Hájkovy kroniky a její rozšířené verze od J.F.Beckovského – Poselkyně starých příběhů českých. Domnívá se totiž, že existoval podrobnější popis bitvy, ze kterého Vavřinec napsal do své kroniky stručný výtah a který měl Hájek ještě k ???????????????????????????????dispozici. Výsledná „montáž“ vypadá s nepatrnými úpravami takto:
„Asi pak v témž čase, když byl uherský král Zikmund na Horách Kutných, shromáždilo se jiné množství vesničanů (sedláků), milovníků přijímání z kalicha obojího pohlaví s uhlíři, kterých bylo mezi nimi nejvíc (bylo to vůbec první vojsko, které uhlíři postavili), na jedné hoře uprostřed mezi Ledčí a hradem Lipnicí na obranu pravdy a přijímání z kalicha. ????????????????????????
A když to uslyšeli horníci a zvláště erckaféři, padl nemalý strach na Kutnohorské. Proto poslali vyjednavače k těm uhlířům a žádali je, aby nepokračovali v takovém zahálení a nezdržovali pro ně dodávky uhlí. Působili přitom lichotivými slovy a četnými dary, které přitom poslali hanykéřům
( zástupcům uhlířských obvodů) a prosili je, aby ten lid z moci svých úřadů vrátili zase k práci a přikázali vozit uhlí ke Kutným Horám do hutí, že jim chtějí za uhlí dobře platit. Když to uslyšeli mnozí uhlíři, kteří byli pracovitější, vrátili se do svých domovů. Kutnohorští tak získali přemnoho uhlířů, aby se vrátili domů a dováželi uhlí do Hor. A když se z jejich strany poněkud umenšilo shromáždění a když pak jiní ????????????????????????a zvláště ti uhlíři, kterým byla zahálka milá, zjistili, že jich ubývá, povolali kněze Petra, faráře z Ledče a přikázali mu, aby před nimi nesl tělo Boží v monstranci. Což když on musel učinit, rychle se dali na cestu se svátostí těla Kristova a zpívali ti, kteří si umínili jíti k spolubratřím na Tábor neboli na Hradiště. Tu jel nenadále král Zikmund z Kutné Hory, potkal se s nimi a když se dozvěděl, kdo jsou, rozkázal své jízdě, aby na ně udeřila a všechny je pobila. A tak je znenadání v polích napadl ozbrojený lid poslaný od krále z Hor, ale sedláci mnozí, když to viděli, statečně se začali bránit. ????????????????????????Obklopivše se vozy, stříleli na ně kamením a střelami z děl a samostřílů. A tak ačkoliv byli jezdci dobře ozbrojeni, dobrých dvacet na jednoho sedláka, jak se tvrdí, přece se nijak neodvážili zaútočiti na neozbrojené sedláky. Královští zastřelili z kuší a luků okolo čtrnácti pěších, ale protože se jízdě bojuje v lese s pěšími těžko a když mnozí z královských byli zraněni a několik jich zabito, začali se s hanbou a s mnoha raněnými vracet na Hory Kutné. Ale jeden z nich napnuv samostříl, smrtelně střelil do hlavy pana Petra, faráře z Ledče, který byl tehdy mezi tím houfem sedláků. Petr hned padl i s monstrancí a zemřel. A tak se světští lidé (sedláci, ostatní) rozptýleni jako ovce bez pastýře, vrátili domů (rozeběhli). A pak tu dřevěnou monstranci i se svátostí vzal Vávra, rychtář ze Zahrádky, nesl ji důstojně před nimi, až přitáhli k táborům. Někteří ovšem mnozí se na té cestě z houfu potajmu rozešli a vrátili se do svých domovů k ženám a dětem.“ Tedy křižáci dostali strašlivou nakládačku. A husity pravděpodobně vedl proslulí Čeňek z Vartenberka, který ovšem potom ještě několikrát změnil strany.

Tolik tedy historický exkurz. Mám Melechov moc rád. Dá se říci, že nejradši mám sestup z kopce ke Stvořidlům po staré, snad ještě středověké cestě, která se vine mezi loukami a poli. Lemují ji buky, duby, břízy a borovice. Vždycky tu cítím takový zvláštní klid, jako by ke mně promlouvali bohové a duchové tohoto místa.  A rád na něj beru své přátele. Byl jsem tu i teď nedávno. A tentokrát jsem tu byl s někým, na kom mi moc záleží. Počasí nám sice moc nevyšlo. Ale i tak to stálo za to.  Začíná podzim. Bukové lesy na Melechově budou zase nádherně barevné. Tak se přijeďte podívat. Stojí to za to.

Fotografie: Autor.

Pasáž o Melechovské bitvě byla převzata z  http://www.husitstvi.cz/

Reklamy
komentářů 5 leave one →
  1. Vladislav permalink
    Říjen 4, 2013 5:05 pm

    Miky: to prave nevím. V místních povestech prevypravenych asi pred 100 lety jsou četne zmínky o tom, ze „před bohem, co je dnes, byl jiny, ktery byl dobry a lidi ho meli radi“. I mne se ale zda, ze ten název je novodobý. K původu, jak vznikl, se mi ale nedaří nic najít.

  2. Vladislav permalink
    Říjen 4, 2013 10:29 am

    Jde o to, a jaký zločin nebo neštěstí šlo. Asi 7 km od Vsetína je vrch Křížový (675 m.n.m.), který je, podobně jako Radhošť, prvním z vrcholů výrazného karpatského hřebene. Pojmenování dostal po smírčím kříži, který na něm byl postaven na základě následující události. Po zákazu pohanství v raném středověku byly jakékoliv neutajované projevy víry předků důsledně trestány, často i smrtí. Lidé už se nemohli scházet na Radhošti a podobných vrcholech, které byly pod dohledem církve, takže hledali náhradní místa. Jedním z nich byl tento vrch.
    Při oslavě letního slunovratu byli pohané napadeni zbrojnoši vrchnosti vsetínského panství, a v nastálé bitvě všichni ubiti. Pro „usmíření“ byl na místě vztyčen kříž a hora pojmenována Křížový.
    Pro křesťany je tím zažádáno o odpuštění, je ovšem zřejmé, že jde spíš o symbol vítěze, doklad pýchy a sebejistoty, označkování místa: „toto je teď mé“.
    Místo je velmi zajímavé, má prazvláštní a velice silnou energii. Letos jsem tam stanoval, přišel jsem ve velice smutné až depresivní náladě, a ráno, přestože celou noc lilo, jak z konve, jsem se cítil jako znovuzrozený.
    Kříž, cca 5 metrů vysoký a hezky vyrobený, na vrchol v 90. letech opět umístili křesťané z nedaleké obce. Před 3 lety jsem je slušně požádal, aby ho odstranili, a oni to udělali, za což jim patří dík. Nicméně ještě dvakrát kříž, byť už jen cca 2metrový a nepříliš umně provedený, někdo obnovil – v obou případech jsem ho zlikvidoval.
    Asi 10 km odtud, nedaleko přehrady Bystřička, je pak skupina skal pojmenovaná Svantovítovy skály. To už asi žádné vysvětlení nepotřebuje:-)

    • Říjen 4, 2013 3:23 pm

      Našel jsem pár fotek z těch Svantovítových skal. Vypadá to moc pěkně. http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Svantovítova_skála

      • Říjen 4, 2013 3:27 pm

        Ale to vysvětlení bych přeci jen potřeboval. Je to název novodobý, nebo pochází z pohanských dob? Typoval bych, že to první je správně.

    • Pustevnik permalink
      Červen 18, 2014 4:07 pm

      Zítra se s kamarády chystáme na výpravu a mimo jiné se podíváme na Svantovítovy skály. Bohůmžel jsem ale nenašel kde se nachází ten vrch Křížový. Mohl by ste popsat blíže kde se ten vrch nachází, nebo linknout rovnou mapu. Byl bych vám dost vděčný. Je mi jasné, že mi dneska asi těžko odpovíte, ale to je jedno, protože to nemám daleko a můžu se tam podívat kdykoliv.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: