Skip to content

Tip na výlet – Ostrovy Kos a Nisyros

Srpen 5, 2013

???????????????????????????????Letošní letní týdenní dovolenou jsem si užíval v šestičlenné partě přátel na řeckém ostrově Kos. Na tuhle pohodu jsem se moc těšil, protože na tomto ostrově je spousta antických památek a jako milovník helénského pohanství, filosofie a historie se s Vámi chci tímto podělit o naše zážitky. Řecké souostroví Dodekanés zahrnuje bezmála 100 ostrovů, 19 z nich je trvale obydlených. Největší a nejlidnatější z nich je Rhodos, kde stálá proslulá obří socha boha slunce Hélia, viz tento můj článek: https://pohanskykruh.wordpress.com/2012/09/24/helios-vecne-slunce/  . Po celou známou historii se tu něco dělo: Nejdříve tu vládli Řekové, po nich Římané, pak Byzantinci, Janované, Johanité, Turci a nakonec je právě na Turcích dobyli v roce 1912 Italové, kterým patřili až do roku 1945. Každý národ, který se tu uchytil, tu po sobě něco zanechal, mě však nejvíce pochopitelně zajímaly antické památky.

Dodekanes mapaSamotný Kos, na jehož malinkém letišti Antimahia jsme přistáli, má asi 26 000 stálých obyvatel. Na délku ostrov měří zhruba 45 km a na šířku asi 10 km. Celková délka pobřeží činí 112 km. Pro turisty jsou lákadlem hlavně písčité a oblázkové pláže. Hlavním městem ostrova je stejnojmenné město Kós. Nachází se na severovýchodním pobřeží ostrova ve vzdálenosti přibližně 4 km od protilehlého tureckého přístavu Bodrum, tedy starý slavný Halikarnássos s legendárním mausoleem krále Mausóla. Město má 12 000 stálých obyvatel a postupně srůstá s okolními obcemi. Je významným střediskem cestovního ruchu. Většina antických památek, které se v městě nacházejí, byla odkryta po silném zemětřesení v roce 1933. Tehdejší italská fašistická správa vynaložila velké úsilí, aby se archeologům podařilo z trosek zachránit co nejvíce. Sám Mussolini se nechal pravidelně informovat o průběhu vykopávek a fašisté tak vlastně přispěli k prvním vlaštovkám turistického ruchu v oblasti. Po Italech zůstala na pobřeží také spousta betonových bunkrů, které se trochu podobají „řopíkům“, které známe z našeho pohraničí. Město je také rodištěm slavného antického lékaře Hippokrata a v Kósu můžete dodnes najít tzv. „Hippokratův platan“, jde však s největší pravděpodobností o mnohem mladší strom. Nicméně, turista leckdy skočí na všechno 🙂 .

My jsme bydleli na předměstí Kósu v Lambi. To přechází naprosto plynule do samotného hlavního města. Kousek od našeho hotelu byla autobusová zastávka místní formy MHD. Pokud jste například z Prahy nebo Brna zvyklí, že autobusy jezdí relativně „na čas“, tak tady se se zlou potážete. Autobusy, nebo vlastně jejich řidiči, si jezdí prostě tak, jak chtějí. Ani místní nám nedokázali vysvětlit, podle jakého klíče. V Řecku je jak známo krize. A to dost velká. Nechci se tady zabývat politikou, ale bylo tu nádherně vidět, jak jsou restaurace a hotely poloprázdné. V okrajových čtvrtích Kósu a hlavně  v Lambi  to bylo opravdu vidět. Turisté nejezdí a místní lidé chudnou. Ještě jedna technická poznámka: Řekové mají pivo. Konkrétně nejrozšířenějšími značkami jsou „Mythos“ a „Alfa“. Z předchozích návštěv Řecka jsem byl tedy připraven na „kvalitu“, ale rád bych varoval všechny pivaře, aby se nedivili následkům požívání těchto pochutin. Zato víno mají Řekové skvělé. Sám preferuji pryskyřičné, ale každý si tu najde to svoje.

???????????????????????????????A nyní k tomu, proč to celé píšu, k památkám. Jako první pamětihodnost Kósu jsme navštívili antické divadlo Odeon. Přišlo mně trochu malé, ale asi je to jen zdání. Viz fotky. Je tu nádherně slyšet zvuk mluveného slova, místo má opravdu dobrou akustiku. Staří Řekové byli skutečnými mistry. Holky tu pobíhaly a v nestřeženém okamžiku se podařilo Petře sletět i ze schůdků, čemuž jsem se opravdu neopovážil smát.

Po prohlídce Odeonu jsme zamířili do nedalekých lázní. Tady už to konečně vypadalo tak, jak jsem si představoval. Tedy zbytky korintských sloupů, ???????????????????????????????bazénů a dokonce vodovodních trubek, viz foto. Právě ty trubky mne velice zaujaly, protože Řekové mají v současné době neustále problémy s odpadním potrubím a kanalizací. Čili starý známý problém s ucpáváním odpadu toaletním papírem. Takže i v hotelu musíte toaletní papír házet do připraveného koše, což je trochu… ehm, podivné. A když vezmete v potaz, že Řekové znali už více než před dvěma tisíci lety splachovací záchod.  Některé z vykopávek sestávaly i ze zbytků vratkých staveb, na které lezla hlavně Anička, která z toho měla ještě legraci. Já občas lezu po skalách, ale vylézt na vršek korintského sloupu, to si vážně netroufám 🙂 .

???????????????????????????????A pak už jsme se vydali k místu, na které jsem se moc těšil: Ke slavnému Dionýsovu chrámu. No, vážení, mnoho toho z něho nezbylo. Viz foto. Ale i tak musel být velkolepý. Hned u začátku nás přivítal velký černobílý kocour, což jsem bral jako dobré znamení, protože bůh vína a veselí Dionýsos má, jak známo, kočkovité rád: https://pohanskykruh.wordpress.com/2012/02/05/dionysos-vesely-buh/???????????????????????????????Prolezli jsme to tu řádně a s Aničkou složili Dionýsovi i malou oběť. Bůh na mě evidentně hledí příznivě, neboť jsem ani jeden den našeho pobytu neměl kocovinu  🙂 .

Za prohlídku stála také agora, čili náměstí, kde tepalo srdce každé řecké polis. I dnes to na náměstí hučí obchodem a hospodami, tedy ani krize nezabrání Řekům radovat se ze života. Ještě jsme chtěli navštívit proslavený Asklépion, chrám boha lékařů a nemocnici v jednom. Nachází se údajně (!!!!!!!) 4 km severozápadně od města, v háji plném obřích cypřišů a jedlí. Je to právem ten vůbec nejdůležitější archeologický komplex na ostrově a určitě také nejznámější ze všech 300 asklépií  antického Řecka. Byl postaven na místě, na kterém předtím stával ještě starší oltář zasvěcený bohu Apollónovi. Při vykopávkách na tomto místě byl nalezen i důkaz o zdejším osídlení v průběhu mykénského a geometrického období. Vzhledem k poloze na zalesněném kopci je z tohoto Asklepion DSC00174chrámového místa krásný výhled až na turecké pobřeží. Komplex byl postaven ve 4. století př.n.l., kdy se Asklépiův kult rozšířil po celém ostrově. Díky škole medicíny, kterou tu založil v 5. století př.n.l. Hippokratés, se poté sláva chrámu šířila doslova po celém Středomoří. Místo je to prý velmi nádherné. Píšu „prý“, protože já ho na vlastní oči neviděl, což mne ukrutně mrzí… Fotky, které jsou u tohoto článku z Asklépionu, nejsou totiž moje. Udělal jeAsklepion DSC00181 Sebul, který se z naší výpravy do chrámového komplexu spolu s Terkou jediný dostal. Já jsem tam moc a moc chtěl, jenže památky mají v Řecku v sobotu, v neděli a v pondělí zavřeno. Ve „všední“ den zavírají v sedmnáct hodin odpoledne, kdy je ještě příšerné vedro a já v něm nechtěl holky tahat do rozpáleného kopce. Navíc o tom, že je otevřeno jen do sedmnácti, jsme zjistili v úterý v osmnáct hodin a zmatek v jízdních řádech tomu prostě taky nepřál. Ve středu jsme měli jiný program a ve čtvrtek jsem s Petrou a Aničkou vyrazil na další ostrov Nisyros a pak už byl zase pátek a my letěli domů.

Ve čtvrtek, vlastně poslední den našeho pobytu, vyrazili Sebul a Terka konečně do „bájného“ Asklépionu, v jehož existenci už jsme pomalu přestávali věřit. Já, Anička a Petra jsme vyrazili lodí na ???????????????????????????????nedaleký ostrov Nisyros. Náš kamarád Barney nešel a nejel nikam. Po vzoru svého jmenovce Barneyho Campbella ze seriálu „Simpsonovi“ se den před tím vykropil a vyspával kocovinu 🙂 .  Zájezd na  jiné ostrovy nebo třeba do  Turecka je lepší domluvit si na místě v přístavu, protože ceny mohou být výrazně nižší než přes cestovku.  Anička nejdříve chtěla jet „pirátskou plachetnicí“, jenže to jsem zamítl, protože na plachetnicích je mi vždycky blbě. Samotná cesta lodí na ostrov trvala asi dvě hodiny. Dvě hodiny utrpení. Petře bylo teda taky trochu zle, ala já trpěl jako zvíře. Moje image rádoby drsného ???????????????????????????????„Vikinga“ šlo do háje stejně rychle, jako se moje evropská pokožka měnila, jak podotkla Anička, „v zdravě zelenou“. No co, přežil jsem to. A ani jsem neblil 🙂 .  Apollodorus vypráví, že mořský bůh Poseidon vyrval svým trojzubcem kus ostrova Kos a vrhl ho po prchajícím titánovi Polyvotovi. Skalnatý masív titána zavalil, ale nezabil. Dodnes jsou jeho vzdechy cítit, neboť jeho dech páchne sírou a také vidět, to jsou ty horké fumaroly v kráteru Stefanos. Věda to vidí jinak: Před 150 tisíci lety vybuchla obrovská podmořská kaldera a nad hladinu se vynořil nový ostrov stvořený lávou. Vulkanická aktivita pokračovala a asi před 40–25 tisíci lety gigantický výbuch vytvořil dnešní kalderu širokou kolem ???????????????????????????????čtyř kilometrů a zabírající polovinu ostrova. Právě kráter Stefanos byl náš cíl. Z přístavu v Mandraki nás nabral autobus a asi čtvrt hodinky jsme jeli. Krajina nádherná… Viz foto. Sergio Leone by tu z fleku mohl točit své legendární westerny. Na parkovišti vystoupíme a hrneme se ke kráteru. Dno je plné děr ???????????????????????????????do země, v nichž bublají unikající plyny, sem tam svítí jasně žluté krystalky síry. Stefanos prý není starší než 4000 let, je široký asi 300 metrů a hluboký 27 metrů. Sopečná aktivita v kaldeře má v posledních staletích freatický charakter, erupci lávy zažil Nisyros naposledy asi před 20 tisíci lety. Máme velké štěstí, dnes jsme tu první! Sestupujeme po krkolomné stezce do hlubin páchnoucích sírou a jsme v sopce! Hraje to tu všemi barvami a všude něco bublá a prská a čoudí. Anička s Petrou všude pobíhají ???????????????????????????????a švitoří: „Mysliči, vyfoť nás tady! Vyfoť tamto! Sbírej kamínky!“ No, co jsem měl dělat? 🙂 . Holkám trochu zatrnulo, když se  jim začaly tavit podrážky  u botiček, ale stejně  si nedaly pokoj. Stefanos je prostě úžasná záležitost. Nakonec jsme nasbírali něco hornin a vylezli ven. Posuďte z fotek, jaká to byla nádhera.

???????????????????????????????Další den už jsme brzo ráno letěli do Prahy. Když tohle teď píšu, vidím, jak moc mi Řecko chybí. Nádherná země, milí lidé, krásné moře. A krize, kterou si ti hodní lidé vůbec nezasloužili. A za kterou hlavně nemohou. Řecko, mám Tě rád a držím Ti palce, ať se z té mizérie dostaneš!

Na  závěr bych chtěl ještě jednou poděkovat Aničce, že to všechno zařídila, protože já jsem, jak známo, neschopa, a nezařídil bych nic 🙂 .

Fotografie: Autor. Fotografie Asklépionu: Baal Sebul.

Reklamy
komentáře 2 leave one →
  1. Frostík permalink
    Srpen 6, 2013 3:47 pm

    Je vidět, že jsi od Sázavy, líné řeky. Mě, vltavské kryse se dvoumetrové vlny líbili. Zatím co všichni baštili Kinedril, já pil pivo. 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: