Skip to content

Stručný úvod do galdru (druhá část)

Červen 14, 2013

Praktická část

Proč to děláme a jak to funguje?

Rituální magii používáme proto, abychom dosáhli svého záměru, který obvykle spočívá ve změně nějakého stavu kýženým směrem. Pokud gódi nebo gydja obětují zrní a medovinu první brázdě, a pokud se v ní pomilují, aby bohové Frey a Freyja zajistili úrodu, jedná se o akt magický. Podobně lze pracovat i s runami, které mohou současně tvořit mapu naší vlastní kosmologie, a současně i metodu, prostřednictvím které lze realizovat její jednotlivé aspekty.

Druhým a méně materiálním důvodem je rozvoj mágovy osobnosti a integrace – tj. uvědomění si a přijetí všech aspektů svého života a potenciálů své osobnosti, pro který se vžil termín zasvěcení nebo iniciační proces.

Práce s runami funguje na principu sjednocení zkušenosti těla s imaginativními metodami. Obecně se magie v reálném světě nevyskytuje jako v pohádkách nebo ve fantasy, lze ji popsat spíše jako umění ovlivnit události a vybrat si z možných variant tu nejlépe vyhovující. To samozřejmě můžete vykonat i na bázi rozumového výběru, magie však spočívá v tom, že dokáže operovat i za hranicemi omezeného lidského rozumu. Tedy pokud nemáte peníze na lístek do Prahy a míníte-li tuto záležitost řešit magicky, stěží se před vámi objeví magický portál, který vás tam přenese. Ale můžete například potkat na ulici přítele, který vám dluží pětistovku a sám se vám nabídne, že svůj dluh splatí, na což už jste vy sami dávno zapomněli, a tímto způsobem bude úspěšný magický akt završen.

Nyní už si pojďme něco říct o výše zmíněných metodách, o kterých jsem psala v úvodu tohoto článku:

Runový zpěv nebo také deklamace či vibrování

Obecně při všech ceremoniálních příležitostech mají deklamace různých slov a jejich intonace velký význam. Rozlišuje se přitom, jestli se jedná o techniku veřejnou, nebo tu, kterou magik použije v soukromí sám na sebe.

Výška tónu je občas spojována s tělesnými centry a se zvučnými samohláskami. Obecně jsou používány dva typy uspořádání. U obou shodně platí, že nejnižší fyzický bod by měl mít nejhlubší tón, který je praktik schopen hlasitě vyslovit a udržet, a naopak nejvyšší bod lidského těla koresponduje s vysokými tóny.

První metoda vychází z indoevropské jógy:

A – špička hlavy

E – ramena

I – srdce

O – solar plexus

U – genitálie

Druhý systém, který praktikuji osobně častěji, je pak inspirován spíše přirozeností samohlásek a řídí se možnostmi lidských hlasivek:

I – špička hlavy a přesah výše, směrem k obloze

E – hrdlo a ramena

A – srdce

O – solar plexus

U – genitálie,  perineum, s přesahem do nohou a níže.

Postupuje se kupříkladu tak, že praktik zaměří svou pozornost na zvolený tón i tělesné centrum, například v případě runy Uruz je to dno pánevní směrem dolů k nohám, a co možná nejhlubším tónem zvučně odzpívá „ú-rúz“. Představuje si při tom, jak hlubinná zemitá energie vchází skrze chodidla do jeho těla, postupuje výše skrze nohy a naplňuje zmíněné centrum. Pokud chce energii přenést výše, zaměří svou pozornost na solar plexus a zvýší intonaci o jednu oktávu a pak dále. Existuje metoda, dle které se daný fonetický ekvivalent runy zkombinuje s písmenem, náležejícím příslušnému centru, tedy uru, uro, ura, ure, uri[1]. V dalších polohách postupuje obdobně, vždy o něco vyšším hlasem, až k centru hlavy, kde si představí, jak energie opouští jeho tělo a míří výše k obloze.

Práce s energií a runové stadhy, včetně praktického cvičení

Různé kultury a magické nebo filozoficky založené techniky měly své vlastní systémy, ve kterých pracovaly s volnou vesmírnou energií a dali jí také různá označení – čchi, prána, orgone, elán vita apod. Tato energie stojí mimo fyzikální a biochemické známé energie. Ačkoliv existovaly pokusy o materiální objevení a vědecké zatřídění této volné energie, pro náš magický systém je dobré vědět, že se jedná o metaforu, která nám umožňuje lépe vnímat sebe samotné v topologii vnějšího světa, poněvadž je pro nás důležitější výsledek, na který se zaměřujeme, než přesné pojmenování nástroje a jeho prokázání nebo vyvrácení. Podobně jako tibetští praktikující myslí na oheň, pokud mají rozproudit krev v končetinách a zvýšit tělesné teplo, ale nejedná se ani v nejmenším o oheň skutečný, stejně tak i my pracujeme s touto energií. V následujícím cvičení se pokusíme tento systém vysvětlit pomocí praxe runových postur.

Němečtí okultisté si v důsledku vlastní praxe povšimli skutečnosti, že různé postury mají odlišné účinky v závislosti na místech, kde jsou cvičeny. Tak například již zmíněnou runu Uruz doporučují intonovat a cvičit v podzemí nebo v údolí, kde má větší sílu. Člověk pak lépe načerpá zemskou vitalitu.

 Uruz

Naopak runu Isa doporučovali cvičit na vyvýšeném místě.

 Isa

Tento druh vnímání v podstatě koresponduje s dualitou oblohy a země. Zatímco země v archetypickém pojetí představuje hutnou a tělesnou entitu, ze které jsme všichni vzešli a do které se naše tělesná část po své smrti v určité formě zase vrátí, a ve svém metaforickém nitru ukrývá podsvětí, jež je královstvím bohyně Hel, obloha byla naopak vnímána jako oduševňující a inspirační prvek, charakteristický svou lehkostí větru, a také představuje sídlo nebeských bohů. Pokud je tělesný prvek v rámci runy Isa „zmrazen“ a upozaděn, může dojít ke svrchované inspiraci.

Marbyho i Spiessbergerovy energetické koncepty vznikaly na indoevropském základě jógy, jakožto systému vnitřní transformace. V jistých prvcích se od sebe lišily a občas byly také zbytečně složité – například s pěti úrovněmi kosmické energie. Osobně se přikláním k systému, který vychází právě z duality země a nebes, a který si můžeme ilustrovat buďto na postuře Isa, nebo ještě lépe, na velmi oblíbené pozici Algiz (také občas Elhaz), kterou ráda používám jako startovací.

– dokončení příště –


[1] Známější příkladem této metody je první písmeno futharku, fehu, čili fa-fe-fi-fo-fu a jeho reverze, jako af, ef, if, of, uf.

Reklamy
komentářů 6 leave one →
  1. Adept permalink
    Říjen 1, 2013 7:01 am

    Konečně někdo, kdo chápe runy a pracuje s nimi jako já. 🙂 Super

  2. Myslič permalink
    Červen 17, 2013 10:23 am

    Budeš se taky zaobírat Australanem Alexandrem Rudem Millsem a jeho runovými obřady?

    • Catalessi permalink
      Červen 17, 2013 10:38 am

      Původně jsem to neměla v plánu, tudíž Ti to klidně přenechám. Stejně tak jsem utnula už i ta runová sigila. Spíše se v článku soustředím na elementární techniky, jak to funguje a jakými triky to lze přimět, aby to fungovalo – ve snadno verifikovatelné osobní rovině. Samozřejmě cokoliv lze rozvíjet do jakékoliv ceremoniální složitosti.

      • Catalessi permalink
        Červen 17, 2013 10:41 am

        /elemetálními…

      • Myslič permalink
        Červen 17, 2013 11:01 am

        Tak to bych si to musel nejdřív nějak přeložit z Ruštiny, co by bylo na dlouho 🙂

      • Červen 17, 2013 3:05 pm

        Ops, jsem netušila, že se dnes v Austrálii mluví rusky… 😉

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: