Skip to content

Tři králové a propagandistická úprava této legendy

Leden 5, 2013
tags:

3-kingsTato legenda zaznamenala za své existence zajímavý průběh změn své interpretace. Tito tři mudrci (mágové) se v evangeliích jednoznačně neobjevují. Pouze Matoušovo evangelium uvádí, že  nespecifikovaný počet mudrců se přijel poklonit Králi Židovskému. Poprvé se o třech “králích” jasně zmiňuje až církevní spisovatel Órigenés na počátku 3. století, který počet tří zřejmě vyvozuje z počtu darů, které Ježíši přinášejí (zlato, kadidlo, myrha). Označení králové se pak objevuje až v 6. století u sv. Cesaria z Arles. Počet mudrců však v jednotlivých výkladech kolísal od dvou do čtyř v západní církvi, po dvanáct ve východní. Už tento krátký exkurz ukazuje, jak se mění a době přizpůsobují zaručeně pravá křesťanská dogmata.

Pojďme však dále k té propagandistické úpravě. Podle dnes vžitých představ je jeden z králů černý. Proto jsem byl i já v celku překvapen, když jsem náhodou v TV zhlédl část pořadu ( ČT2 – Tajemství tří králů ), kde restaurátoři meditovali nad překresleným obrazem. Ano, na tomto obraze byla tvář jednoho z králů překreslena na černo. Následně bylo vysvětleno, že představa o černém králi se začala utvářet až v 15 -17. století, kdy Evropané zahájili pronikání do Afriky.

Církev již v té době přemýšlela globálně. Potřebovala stůj co stůj další ovečky, a tak vůbec neváhala se dopustit propagačního podvodu. Tedy dodat představu, že černí Afričané byli již u vzniku křesťanské církve. Tato sázka ji vyšla, církev se stále více stávala nadnárodně globální. Jedna víra, jedno myšlení, jedna mocenská struktura pro všechny bez rozdílu. Globalizace nastoupila své doposud vítězné tažení.

Advertisements
komentářů 5 leave one →
  1. Adonis permalink
    Leden 7, 2013 8:18 am

    Počet ani vzhled „Mágů“ není pro křesťany dogma, jen záležitost legend. Myslím, že v Kolíně n. Rýnem mají mít jejich relikvie, tam si na detaily nejspíš potrpěli – ale jinak je tříkrálová legenda spíš pěkná záminka pro malíře, když chtěli vystrojit nějaký ten průvod orientálních maškar, než předmět teologických spekulací….

    • berešit bara elohim permalink
      Leden 7, 2013 3:39 pm

      Přesně tohle jsem chtěl říci.

  2. Wolos permalink
    Leden 7, 2013 1:19 am

    „Globalizace nastoupila své doposud vítězné tažení.“

    Je to problematičtější.

    Globalizace je dílem římská politika (co pohltím, s tím nemusím válčit ani dělat diplomacii), dílem důsledek přemnožení lidí, dílem nutnost, vyplývající z poptávky po high-tech věcičkách (kvalitní síť dodavatelů, universit-technologických inkubátorů, sociální a právní systém, hlídání proti vnějším i vnitřním protivníkům) – řada lidí má rádo počítače, mobily, snímky vesmíru z teleskopů, rychlovlaky nebo kvalitní hamburger na počkání, zvedá palec nahoru nad výzkumem v CERNU, laserovými zbraněmi nebo kybernetickými exoskelety. To už cosi vyžaduje – vyšší úroveň socializace. Tedy větší či menší míru globalizace.

    Pak se tu perou zednáři, katolíci, a muslimové. Sekundovat se jim snaží Čína. Takže takový multipolární svět, kde sice mají někteří jakoby navrch, ale to vyplývá z toho, čím jsme obklopeni, v čem žijeme.
    Takový Afričan by rozhodně neměl pocit, že je pohlcován globalizací, byť mu tam třeba Číňan skupuje ropu. Stačí se podívat na noční mapu zeměkoule. Globalizovaně se budou cítit hlavně lidé ze zemí, kde to hodně svítí, ale rozhodně ne z celého světa:

    Takže „pohan“ stojí před volbou:
    1) kognitivní disonance (rozpor mezi ideály starými tisíc let, a realitou, řešený sebedebilizací – víkendoví a skanzenoví pohané, které v klidu rozežene i menší pořádková jednotka policie, aniž by si „škrtli“ a čehokoliv se pak dovolali), v zásadě nenáročné trávení volného času více či méně úspěšným „dramaťákem“ či alkoholovým dýchánkem, pro který a) většinová hospodská společnost a b) turista, nepotřebuje „pohanskou“ sebeindentifikaci a utrácení za zbytečné serepetičky, a jde na pivo resp. do přírody i bez toho.
    Společným jmenovatelem takových skupin je neschopnost aktivně čelit náročnějším výzvám.
    2) odmítnutí některých technologií jako nepotřebných a snaha o soběstačnost (tedy přijetí zodpovědnosti a nezávislosti, prosazování vlastních zájmů, náhled na civilizaci jako NE-samozřejmou), včetně hlubokého studia a problematizování VŠEHO, s čím se chce identifikovat (analytické a kritické myšlení), jako i účinně zvládnuté spirituality (transempirie, intuice, magické schopnosti) tak, že rituál opravdu funguje a nejde jen o „dramatický kroužek“
    3) podlehnutí některé z většinových kultur či jejich subkultur (včetně synkrezí).
    4) libovolný mix předchozích bodů
    5) útěk před realitou (často souvisí s bodem 1) ) – poustevník, bezdomovec, permanentní konzument fantasy či sfi-fi, drogový závislák, hráč automatů, sebevrah…

    Btw. bez propagandy a masového náboženství nikdy nedáš dokupy větší množství lidí (viz rozhádané a korupční „ateistické“ Česko) a na řadu výdobytků (včetně nízké míry korupce – ta vyplývá z míry sounáležitosti s ostatními) pak můžeš zapomenout. Je to buď, anebo.
    Je i třetí cesta – žít v tom, co momentálně je, a nenaříkat nad případnou ztrátou čehokoliv (neulpívání). Ale to už je o vnitřním nastavení a schopnostem alternovat.

  3. berešit bara elohim permalink
    Leden 5, 2013 7:46 pm

    Řekl bych, že děláte z komára velblouda. Je to jako kdybyste se hádali, jestli má Odin zelené roucho nebo červené.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: