Skip to content

Tabulka č. 1: Staré Zámky

Prosinec 5, 2012

tabulkyStaré Zámky, nacházející se v městské části Brno-Líšeň, patřilo k místům obývaným od nejstarších  dob. S prvními archeologickými  nálezy z lokality seznámil veřejnost již v roce 1875 hrabě Egbert Belcredi, významný politik a líšeňský patriot. Následovaly výzkumy archeologa, geologa, paleontologa a krasologa Jana Kniese v 80. letech 19. století a  v letech 1890-91 zde prováděl sondy místní vlastivědný pracovník a archeolog Martin Kříž. Plošnému systematickému výzkumu se v letech 1948-1965 věnoval pod vedením Josefa Poulíka a poté Čeňka Archeologický ústav v Brně. Roku 1966 byla lokalita Staré Zámky u Líšně vyhlášena jako státní archeologická rezervace, od roku 1989 jako archeologická památková rezervace.

Na Starých Zámcích se zachovaly sídlištní vrstvy až z období eneolitu (pozdní doby kamenné),  dle nichž lze odvodit, jak po sobě následovaly jednotlivé kultury (viz obr. níže ). Vedle nálezů moravské malované keramiky (4000-3800 př.n.l.).  je doloženo osídlení lidem kultury nálevkovitých pohárů (3800-3200 př. n. l.) Spodní ze tří vrstev eneolitického období obsahovala několik chat čtyřúhelníkového půdorysu (cca 4×3,5m), s rovnou podlahou a stěnami usazenými v základových žlabech. V chatách byly odkryty pícky z kamenů a ohniště, z tohoto období se nalezly i zlomky omítky s bílou malbou. Zajímavým objevem ve starší neolitické vrstvě bylo jedno obydlí, v němž se nacházely rozházené a zvířaty částečně ohlodané lidské kosti patřící minimálně 14 lidem.

kulturní vrstvy

Stopy výraznějšího osídlení se vážou k období kultury s kanelovanou keramikou (3350-2800 př. n. l.), kdy  se zde rozkládalo hustě osídlené sídliště ohrazené příkopem. Archeologické nálezy svědčí o vztazích k Podunají: keramika, hliněné chaty, kultovní soška ženy, mramorové perly do náhrdelníků, miniaturní napodobeniny nábytku (lehátka) až z východního Středomoří. Nejvýznamnějšími předměty ze středoeneolitické vrstvy (vrstva I),  jsou roku 1954 objevené  čtyři nástroje z lité mědi, v té době na našem území o jedinělé a omezující se na drobné ozdůbky. Konkrétně se jedná o sekeru téměř moderního typu s otvorem pro topůrko, plochou klínovou sekerku, osmihranné dláto s vějířově roztepaným ostřím a čtyřhranné tyčinkovité šídlo.

sekery

Následovalo osídlení ve střední, mladší a pozdní době bronzové (2000-740 př. n. l.), k níž se váže opevnění akropole a vznik podelné štěrkové cesty,   lemované po obou stranách dřevěnými a hliněnými chatami. Několik nálezů potvrzuje osídlení i v době laténské (500 př. n. l.-0), římské (50/30 př. n. l.-350/380) a z počátku stěhování národů (od r. 400). Toto místo, podobně jako jiná hradiska v okolí, bývá někdy ztotožňováno s keltskou osadou Meliodunon, zmiňovanou Ptolemaiem.

Čas největší slávy a významu Starých Zámků pro okolní oblast se váže k slovanskému osídlení lokality v době hradištní. Nejstarší nálezy z 8. století dokládají, že osada byla obehnána valem z hlíny a dřevěnou palisádou. Na počátku 9. století posílilo opevnění několik dřevohliněných hradeb s čelní kamennou plentou. V témže století došlo v srdci hradiska k vybudování velmožského dvorce s 10 m vysokou dřevěnou strážní věží. Podélnou osu tvořila oblázky dlážděná cesta, kolem níž stály četné zahloubené chalupy se srubovou nadstavbou, vybavené ohništěm či pecí v rohu. Centrální část hradiska byla opevněna po celém obvodu s výjimkou brány na severovýchodě, sloužící patrně pro přístup ke zdroji vody. Pracovali zde kováři, hrnčíři i jiní řemeslníci. Předpokládá se však, že hradisko bylo spíše venkovského charakteru, správním střediskem určité oblasti a útočištěm lidu v případě nebezpečí. S vrcholným obdobím hradiska souvisí vznik pohřebiště ve vnějším předhradí. Je doloženo 47 hrobů  bez bohaté výbavy. Hradisko lze ztotožnit rovněž s Veligradem, uváděným v okolí Brna.

chata

Některé prameny tvrdí, že následné opuštění sídliště souvisí s působením Boleslava III. na Brněnsku, který prý tuto osadu zrušil. Měla to být právě jedna část původních obyvatel, která na tzv. „zeleném drnu“ při řece Svratce v prostoru dnešního Poříčí položila základy Starého Brna, druhá část založila obec Líšeň. Archeologické nálezy nicméně svědčí o tom, že osada na přelomu  9. a 10. století podlehla zkáze. Opevnění i dvorec velmože nesly stopy silného poškození ohněm a nálezy hrotů šípů mluví pro násilný vpád nepřátel. Poté ještě došlo k menší obnově opevnění hradiska v západní části akropole, přičemž jeho role jakožto  významného kmenového střediska přetrvávala až do konce 10. stoletía osídlení pokračovalo až do 12. století. Sídliště Staré Zámky fungovalo jako středisko spojující centrální části Velkomoravské říše s železářskými oblastmi Moravského krasu a svůj význam si udrželo i po zániku Velké Moravy. Je příkladem prostého hradiska v odlehlejší oblasti, kam  nedosahoval lesk knížecího dvora.

Území původního hradiště o ploše kolem 13ha se nalézá naploché slepencové skalní ostrožně (325 m n.m.), asi 60m nad hladinou potoka Říčka, jenž ji ze tří stran obtéká. Hradiště sestávalo z několika částí. Centrální , na trojúhelníkové ostrožně o stranách  230 m, 425 m a 450 m, zaujímala plochu asi 4,5 h. V její nejužší části k ní ze severovýchodu přiléhalo přepažujícím opevněním oddělené předhradí, na které navazoval 150m severozápadněji další val, vlivem zemedělské činnosti dne již take neznatelný. Na jihovýchodním okraji lesa zůstává patrný dvoumetrový příkop,  na nějž  z vnitřní strany hradiska navazuje 320m douhý a 2-2,5 vysoký vnější val. Ten přechází v terénní nerovnost táhnoucí se jihozápadně až k hřbitovu v Líšni.

plánek

Pokud toto místo navštívíte a budete se pozorně procházet na místě původní akropole, i dnes  s největší pravděpodobností  objevíte stejně jako náš souknenovec Sharkan množství  drobných nálezů dokládajících zdejší osídlení. Kolem Starých Zámků sice vede od líšeňského hřbitova směrem  k Říčkám značená turistická stezka, na odbočku  k tomuto místu však neodkazuje žádná značka. Na samotné lokalitě se nenalézá ani informace, kde se nacházíte, natož tabulka, jež by seznamovala s její historií. I z tohoto důvodu zde Pohanský kruh umístil kromě své propagační  tabulky i  informační, která má na význam lokality upozornit. Stalo se tak během 2. sněmu Pohanského kruhu 9. 6. 2012.

V prosinci 2012 jsem při pořizování níže přiložených fotografií zjistil, že někomu tabulky vadily natolik, že si dal práci nejen s jejich odstraněním, ale i se zavěšením kříže tam, kde byly původně. Znovu se tak potvrdilo, že křesťané se ve své potřebě eliminovat odlišné názory a nahrazovat je vlastní ideologií za 2000 let nezměnili. Na rozdíl od nich naše jednání není zasaženo duchovní nesnášenlivostí, proto jsme kříž, mj. starý symbol  užívaný nesčetnými předkřesťanskými civilizacemi,  ponechali na jeho místě a instalovali novou tabulku na této lokalitě jinde.

1

Žlutě značená stezka s odbočkou na první předhradí hradiska

Příchod k druhému předhradí

Příchod k druhému předhradí

3

Druhé předhradí ústící nalevo v centrální část hradiska

4

Vyústění do centrální části

5

Zpětný pohled od hradiska na druhé předhradí

6

Stromy lemované srdce hradiska

7

Příkře se svažující val na jihovýchodě hradiska

8

Akropole od jihovýchodu

9

Pozdrav od misionářů

Text a fotografie: W.

Doporučená literatura: Poulík J.: Průvodce po výzkumech na staroslovanském hradisku Staré Zámky u Líšně (Praha 1949)

Zdroj ilustrací: Sklenář K. – Památky pravěku na území ČSSR (Orbis Praha 1974) , Dr. Vahala M. – Okolí Brna (Olympia Praha 1976)

Advertisements
komentářů 11 leave one →
  1. Leden 25, 2014 11:51 pm

    jestli se mohu vnorit do debaty..
    nevim proc by nicil nekdo duchovne zalozeny cedule.?. vzdyt BUH je jen jeden..
    a to ze ja HO uctivam,prece jen podporuje viru ostatnich v BOHA..ne v mocenstvi lidi ukryvajicich se do kutny ci jinych rouch….
    clovek nici viru..
    ale vira znicit nelze..
    jen se pratele pousmejte nad hlouposti tech kteri si mysli ze to potlaci..
    verte..
    a BOHA nezatracujte…on jen plni nase touhy..aby nam ukazal jak nas ma rad..a to ze clovek je darebak,neznamena ze nelze napravit..
    cedulka jde napravit a vymenit,ale lidske srdce musime chranit…

  2. Frostík permalink
    Prosinec 10, 2012 3:17 pm

    Mám podobný zážitek. Když jsem postavil svatyni na Třísovském oppidu, umístil jsem tam také informační tabulku a knihu náštěv. Pár vzkazů od křesťanů stálo za to, ale asi byli umírněnější, protože jen hrozili a k oltáři uprostřed umístili kříž. (jen opřeli) Že tabulku později někdo rozbil, nemuselo jít o dílo křesťanů Zajímalo by mě jak by se tvářili, kbybych jim do kostela postavil kamenný kruh a počmáral to tam třeba runama.

    • berešit bara elohim permalink
      Prosinec 10, 2012 3:51 pm

      Jen pro zajímavost: a co jste na tu informační tabulku napsal?

      • Frostík permalink
        Prosinec 10, 2012 4:47 pm

        Bylo tam – „KELTSKÁ SVATYNĚ“ a vysvětlení, co to je a podle čeho tato svatyně vznikla. Někoho mohla dráždit poslední věta: Nyní slouží vyznavačům Wicca . Ani jediné slovo o pohanství, čarodějnictví a magii.
        Zánik zapříčinila naučná stezka, která si udělala ze svatyně atrakci a na své tabuli přímo posílala náštěvníky na soukromý pozemek.

  3. Tomas permalink
    Prosinec 7, 2012 4:54 pm

    Hlavně je smutné, že PK při umisťování tabulek ať již stávajících či budoucích neměl a prozatím ani nemá v úmyslu ničit křesťanské symboly, které se mnohdy v blízkosti nacházejí( např. na Melechově, kde byla tabulka PK také zničena). A tedy pokud tabulky ničí vyznavači „jediné správné víry“, celkem to vypovídá o jejich agresivitě, kterou si ovšem oni sami nejsou ochotni přiznat.
    Nu což, hlavně když jim odklepli restituce a „strašlivé zlo“, spáchané na katolické církvi, je konečně odčiněno.
    Náš stát se zcela jistě řítí do prdele, pokud v ní ovšem dávno není…

    • Shaman permalink
      Prosinec 8, 2012 2:56 am

      Zřejmě to vyznávači „jediné správné víry“ budou, vandalové by tam neumístnili ten kříž. A jelikož naše informční tabulky nezničila síra a oheň z nebes, odhodlali se k vandalskému, pardon bohulibému kroku sami. Asi následovali příklad svého Pána. Sice nevím o tom, že by Ježíš ničil informační cedule, ale bible je tlustá a vhodný citát se tam jistě najde. Kdyby se ti blbečci alespoň dokázali ke svému činu přiznat. No jo, ale to by pak museli nést za své skutky odpovědnost. Asi dbají na svou „dobrou a neposkvrněnou“ pověst. A co může jeden vědět, třeba se do jejich ráje zatoulá nějaká z tísíců panen z ráje muslimského. Vždyť k sobě ty dva „jediné správné víry“ mají tak blízko… Minimálně podle chování věřících.

      • Myslič permalink
        Prosinec 8, 2012 9:14 am

        To je pořád stejné: „Kdo nemůže jinak škodit, tak alespoň smrdí…“ Jak pravil můj neoblíbený Karel Čapek 😀

      • Catalessi nově permalink
        Prosinec 13, 2012 11:25 am

        No on tam ještě působíval takový jeden pošahaný poustevník, který měl zálibu v umísťování křížů v lokalite Brno-sever, a také tabulek se svými verši. Původem jeskyňář z Moravského krasu, pak se mu to po návštěvě Indie v hlavě pomotalo do takové zvláštní fůze hinduismu, katolictví, velikášství a schizofrenie. Občas v kutně žebrává u kostela na Josefské nebo v podchodě a hraje na flétnu pořád ty stejné fláky. U býčí skály zase pro změnu vytrvale umisťoval právě on kříž vlastní výroby. Pohybuje se v lokalitách Ochoz, Hády, křtiny, Líšeň a v poslední době napadá lidi, zejména ty co považuje za „satany“. Poučný je taky jeho web: http://www.marekpoustevnik.org/1stranka.php

    • Prosinec 13, 2012 2:46 pm

      Catalessi: No, tak tenhle pán, to je panečku kalibr 😀

  4. Harog permalink
    Prosinec 6, 2012 12:24 pm

    Křesťani,Muslimové,židi. Všechno je to jenom sebranka úchylnejch sektářskejch šmejdů ničící Kultury po celým světě.

  5. Shaman permalink
    Prosinec 6, 2012 10:08 am

    Krásné místo. Nedokážu ale přijít na to, co si od toho kříže slibují. Očekávájí snad, že se tam budou scházet křesťané ke společným modlitbám? Ach jo. Kdyby za ta staletí dosáhli alespoň nějakých výsledků, ale jediné co po nich zůstává je spálená zem, mrtvoly a zničené kultury i mezilidské vztahy. A za to očekávají ráj… Možná tam teď postaví katedrálu. Stejnou jako všechny ostatní. Navenek velkolepá, nablýskaná stavba a uvnitř „lidé“ v omluvách za svůj „dědičný“ hřích se utápějící, ukájející se sebeponižováním, uvtrzující se navzajem o nicotnosti své i svých předků a potomků. Je to smtuné.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: