Skip to content

Skadi, bohyně hor a zimy

Listopad 7, 2012
tags:

Skadi je moje oblíbená severská bohyně. Vedle olympské Athény je vlastně jedinou ženskou bohyní, ke které mám nějaký bližší vztah. Počítá se do rodiny Ásů, nepatří však k potomkům Odina a k Ásům se poněkud složitě přivdala přes Njörda, který taky vlastně není Ásem, ale Vanem. Je to zvláštní příběh.

Kdysi dávno došlo k válce mezi dvěma božskými rody. Vanové a Ásové spolu dlouho vedli krutý boj o to, koho budou lidé uctívat. Vítězství se prý přelévalo tu na jednu, tu na druhou stranu. Oba božské klany už však měly války dost, a jak vypráví Snorri Sturlusson v „Eddě“, nakonec se moudře rozhodly pro uzavření míru. Byly dány patřičné záruky a vyměněna rukojmí. Ásové vydali Vanům Höniho a moudrého obra Mimira, Vánové na oplátku Njörda a jeho dvě děti, které zplodil se svou vlastní sestrou (patrně Nerthus), Freye a Freyu. Uzavření mírové smlouvy zakončili bohové poněkud netradičně, na znamení věčné úmluvy naplivali všichni do jednoho sudu, z kterého se po tomto aktu vynořil novopečený bůh Kvasir, nejmoudřejší z bohů. Pokud byl náhodou trochu nazelenalý, tak o tom Snorri mlčí.

Njörd se stal bohem vod a moří. Nejspíše také vláhy všeobecně. Jeho syn Frey se stal bohem plodnosti, bohatství a zemědělství. Dcera Freya bohyní lásky, kouzel a zřejmě i války. Snorri nám říká, že si bere druhou polovinu padlých válečníků, na kterou Odin nemá nárok.

A nyní si konečně povíme o tom, jak se obryně Skadi stala bohyní:  V Jötunheimu, zemi obrů, žil v místě zvaném Trymheim , obr Tjazi. Tenhle humpolácký chlápek neoplýval zrovna džentlmenskou náturou, a když něco chtěl, prostě si to vzal. Jednou zatoužil po krásné bohyni Idunn, která pro Ásy opatruje jablka věčného mládí. Přinutil Lokiho, aby ji vylákal z Ásgardu do lesa a tam se jí v podobě orla zmocnil a unesl ji. Samozřejmě, že to byl pro Ásy velký problém, protože bez oněch kouzelných jablek by normálně stárli. Vzali si tedy do parády Lokiho, který většinou tropil více škody než užitku a ten si musel vypůjčit od Freyji její sokolí převlek, v kterém se vydal do Trymheimu na záchrannou misi. Mise proběhla úspěšně, sokol-Loki proměnil v Tjaziho nepřítomnosti Idunn v oříšek a dopravil ji zpět do Ásgardu.

Jenže to nebylo všechno. Když se Tjazi vrátil domů, zjistil, že jeho vysněná nevěsta je fuč. Vyrazil tedy do Ásgardu, kde se chtěl domoci svých práv. Jistě musel být pěkně vzteklý, vždyť podle něj se mu stala újma na cti. Ásové však byli připraveni a Tjaziho zabili. Ale to opět není celý příběh. Tjazi neměl mužské potomky, kteří by vykonali krevní mstu. Krevní msta byla pro Seveřany (a nejen je) moc důležitá věc. Pokud jste se nepříteli nedokázali pomstít za újmu na rodině, byli jste ve všeobecném opovržení. Pomsta tedy zůstala na dceři, která se jmenovala Skadi.

Podle všeho to byla už tenkrát velmi silná a obávaná bojovnice a Ásové z ní měli zřejmě docela dost nahnáno. Když Skadi, naplněná hněvem a touhou zabíjet, dorazila do Ásgardu, bohové jí chtěli nabídnout výkupné. Skadi odmítla. Chtěla pomstu. Jenže šibal Loki se nabídl, že ji rozesměje. A pokud se mu to podaří, bude muset Skadi jednat o výkupném. Ta samozřejmě nepovažovala za možné, že by ji rozesmál zrovna Loki, které to celé vlastně zavinil, a přijala. Jenže bůh lsti a klamu si poradil: Chytil kozla, vzal provaz, přivázal jeden jeho konec kozlu k bradce a druhý si přivázal k vlastnímu nádobíčku. Ti dva se začali přetahovat, kozel mečel a Loki ječel. Bohové se řehtali smíchy, ale Skadi nic. Nakonec spadl Loki Skadi do klína a ta se konečně rozesmála…  A rozhodla se přijmout výkupné, které si sama zvolí. Měla to dobře vymyšlené, chtěla totiž za muže nejkrásnějšího z bohů, Baldra. Jenže Ásové taky nebyli zrovna hloupí a Skadi musela svého vyvoleného vybrat jen podle pohledu na nohy, zbytek vidět nesměla. Konala se tedy zvláštní přehlídka mužské, v pravdě božské krásy. Ásové si stoupli za jakousi plentu a Skadi si měla jednoho z nich vybrat za muže. Jenže nejhezčí nohy neměl krasavec Baldr, ale bůh moře Njörd. A Skadi se musela s volbou smířit.

Ti dva spolu nebyli příliš šťastní. Njörd miluje moře a Skadi zase hory. Zkoušeli se dohodnout, že budou žít střídavě vždy devět nocí v Njördově  domově v přímořském Nóatúnu a dalších devět nocí u Skadi v horském Trymhemu. Jenže ani to nefungovalo. Jako u lidí, je tomu i u bohů, někteří si prostě nejsou souzeni, i když by o to sebevíce stáli. Jednoho dne zklamaný Njörd pronesl:

„Syt jsem hor,

ač strávil jsem tam

než devět nocí.

Vytí vlků

vábné není slýchat

místo labutího lkaní.“

Ani Skadi nebyla šťastná:

„Spát mi nedal

na břehu moře

povyk ptáků.

Racek, jenž vzlétá

z hladiny širé,

s bílým dnem mě budil.“

Neklapalo jim to a tak se rozešli. Neobešlo se to nejspíš bez bolesti, stejně jako u lidských rozchodů. Proti těmto věcem nejsou ani bohové imunní. Njörd žil dále u milovaného moře a Skadi se vrátila do hor, do Trymheimu:

„Trymheim se zve

Tjaziho sídlo,

obydlí zlého obra.

Skadi ted‘ nocuje,

Nevěsta jasná,

v  otcovském dálném domě.“

Snorri v „Eddě“ popisuje Skadi jako lyžařku, střelkyni z luku a nazývá „bohyní či dísou lyží“. Pro mne je Skadi spojena i s horami, zimou a divokou přírodou vůbec. Hory mám moc rád, ale vůbec nelyžuji Za to mám moc rád divokou, nespoutanou přírodu. Skadi je pro mne Paní divokých tvorů, trošku divočejší Matka Země, v poněkud drsnější podobě. V mém kamenném kruhu v Ullově háji má svůj kámen. A právě teď po Samhainu (Seveřané mu samozřejmě říkali jinak), začíná její čas, jako bohyně zimy. Příroda se mění, začínají podzimní plískanice a přichází Skadi. Smutná bohyně, která v životě neměla příliš štěstí. Není zlá, je jen trochu jiná, než ostatní. Její jméno se překládá různě, jako „Stín“, „Škoda“ nebo i „Pohroma“.  Osobně s ní mám spojené svoje totemové zvíře, divokou kočku. Tak nějak si myslím, že její sáně táhnou dva sněžní leopardi s šedýma očima. Doma mám její dřevěnou ikonku, kterou jsem si vyrobil (viz foto). Je na ní stopa medvěda, vydry, vlka, kočky a jezevce. Dále dva vápencové kamínky z Alp, písek z moře a jantar. Kamínky jsou kvůli horám, které Skadi tolik miluje a písek  a jantar kvůli Njördovi, s kterým nakonec nedokázala žít.

Jak už jsem psal, hory mám moc rád, proto přikládám i jednu svou fotku z bavorských Alp, konkrétně z Kehlsteinu. Protože v těchto místech jsem cítil skutečnu přítomnost Skadi a její moc a lásku k horám. Další místo, kde mám pocit, že by se Skadi cítila dobře, je Divoká Šárka v Praze. Zní to možná divně, ale když jsem tam minulou sobotu před Heidenfestem zajel, zrovna napadl první sníh. Skadi přišla. Sníh poprášil ještě zelené stromy a pohled to byl nádherný (viz foto). Mám rád Skadi. Možná ze všech bohů nejvíc. Můj meč se jmenuje „Sigðr  Skaða“. Srp Skadi.

A ještě perlička na závěr: Myslíte si, že Skadi zapomněla Lokimu jeho úklady? Kdepak! Když po Baldrově vraždě Ásové dopadli Lokiho, připoutali ho střevy jeho vlastního syna Nariho ke třem kamenům. Skadi nezapomněla, co jí Loki provedl a konečně se mu pomstila. Vzala jedovatého hada, připevnila ho Lokimu nad tvář tak, že mu hadí jed kape do tváře. A tak tomu bude až do Ragnaröku.

Reklamy
komentářů 34 leave one →
  1. Veronika permalink
    Září 14, 2015 1:48 pm

    Jsem na tom úplně stejně,miluju bohyni Skadi a hory,divokou přírodu.A mám za totem kočku divokou::)

    • Září 14, 2015 1:58 pm

      Tak nám o svých cestách po horách a lesích se svou patronkou napište 🙂

  2. Adrian permalink
    Listopad 22, 2012 3:12 pm

    Třeba jsou ony etnické panteony klíčem k vysvětlení oněch tisíců pekelných legií které Šejtan vyslal na svět vládnout nad jednotlivými regiony kde představovali místní etnická božstva. Ještě v bidermaieru lze nalézt zprávy o posledních předsunutých stanovištích ve starých mlýnech. 🙂

  3. Shaman permalink
    Listopad 20, 2012 11:08 am

    lomikel: Ano, taky to beru jako diskuzi, která umožňuje vyměnit si názor a zjistit jak se na problematiku dívají jiní. „jediné pravé ortodoxní a neomylné ultrapohany“ jsem bohůmdík ještě nepotkal 🙂
    K tomu Perunovi. Těžko říct, jak se na to dívali tenkrát. Zda to brali tak, že je Hromovládcem pouze na jimi osídleném území, nebo si říkali, že způsobuje bouře na celém světě. Taky je třeba přihlédnout k tomu, že „celý svět“ před 2000 lety, nebyl „celým světem“ jak ho známe dnes. Takže způsobuje Perun (ten samej) bouře i třeba v Amazonii? Vzhledem k tomu, že slovem Perun se označoval blesk, řekl bych že ano. Na tom, že je to stejný výboj se asi shodneme 🙂
    A jestli je Perun a Donar tím samým bohem nebo ne, podle mě tedy ano. Je to prostě bůh (krom jiného) deště. Argumentoval bych tím, že Varjagové neměli problém klást v Rusku oběti Perunovi a myslím si, že ani naopak to problémem nebylo.
    Zkus si představit kontakt ruského a varjažského bojovníka (já vím, někdy byly za Varjagy označení Rusové). Když budou překonávat jazykovou bariéru, krom jiného se jeden válečník zeptá druhého: a jak nazýváte boha hromu? A je to.
    Myslím, že mnohé věci, které dneska řešíme, oni neřešili vůbec.

    • lomikel permalink
      Listopad 20, 2012 12:51 pm

      mas pravdu v tom ze na to koukame v informacnim a kulturim kontextu ktery je zcela jiny nez v jakem se popis Bozstev konstituoval.
      Chapu zcela i ten blesk v amazonii.

      Moje vyvhodisko je ze Svety Bohu se s nasim svetem prolinaji jen nekdy a nekde. To nekdy a nekde muze byt dane mistem v krajine ktere je svazane s opakovanym ritualem drive, nebo je svazane s tim ze se nejaka Bytost (z toho ci jineho sveta) o propojeni.

      Tenhle svet se mi nejevy jako hriste Bohu, na to je moc zpraseny. IMHO to vyzduje velke usily neco menit, I pro Bohy, pokud jim k tomu nevytvorime podminky. Tazke ja kdyz se blizi bourka a jsem ve volne krajine, a ja se obacim se k Perunovy s prosbou o ochranu, pak spoluvytavrim moznost ze tahle konretni bourka v tomhle svete je ta Perunova a ja ji preziju, kdyz to reknu zjednosune.

      Nebo jinak, Perun me privedl k jednomu Dubu skrze jehoz energie(Dubovost:) jasne vnimam Veledub. Ten dub je misto propojeni ktere posiluji svymi obetmi a usilim. Ne kazdy dub je takto propojen.
      To mi nijak nebrani vnimat v meditaci(o poznani mene jasne) Ydrassil a komunikovat s Bytosti ktere rikam Freya. Jsou to ruzne svety, v kruhu a na oltarit je nemicham , je to pak disharmonicke ( ano muzem se prit zda to neni mnou jakozto medim ale bylo mi jasne receno ze to delat nemam protoze se energie tristi a Bohy to otravuje).

      Jeste jinak, v zaznamech cest skutecnych Samanu ( to neni natazka na tebe :), myslim tech co se nerozhodli byt jako ja ale byly nuceni byt) v etnograficke literatrure se rika ze se cestuje mezi svety. Ne ze se cestuje v tomhle svere po velikem strome co nese cely tenhle svet. Osobne vnima stredni svet jako netotozny s hmotnym svetem, jen vice propojeny. Midgard je pro mne stredni svet Norske mytologie.

      Pak je mozne koexistovat ve vice mytech I v tomhle svete a nebyt z toho na prasky . Nepotrebuji universalistickou hypotesu na urovni entickych panteonu, jde to proti sobe, pokud se obracim k etnickym Bohum tak protoze chci s nimi sdilet jejich sovinisticky pohled na svet ;).

  4. Adrian permalink
    Listopad 19, 2012 1:12 pm

    Ten článek na který jsi odkazoval :-). Nahodou jsem Dalreika-Gryfa a ty kolem znal a pamatuju, že měl plán zavést mezi Asatru védský kastovní systém. Vždyť je to z toho jasné. severská tradice je jen slabší napodobeninou starých Aryjských kultů.:-)

    • Listopad 19, 2012 1:48 pm

      Jen ne, u Croma!, žádné kasty :-)!!! Právě kastovní systém dostal Indii tam, kde je. Nesnáším elitáře, vždycky to nakonec podělají 😀

      • Wolos permalink
        Listopad 19, 2012 3:46 pm

        Závisí na tom, jak to chápeš, varny odrážely tříčlenné rozdělení indoárijské pospolitosti, na jakési „cechy“ (kněžský, válečnický, hospodářský). V Indii to Árjové vzali za horší konec, doslovně společenské vrstvy separovali, a mísení s Drávidy stejně nezabránili.

      • Listopad 19, 2012 5:28 pm

        Právě, že brahmáni se klidně smíchali v dnešní Barmě nebo podhimalájských oblastech Indie s místní neárjovskou vládnoucí vrstvou, místo aby zachovali etnickou jednotu tím, že by zakládali svazky s vlastní „nižší“ kastou. Tím, že byl Mongoloid nebo Dás „přijat“ do vládnoucí kasty, začal celý ten indický problém a průser. Ryba smrdí od hlavy. Degenerace „elit“ je mnohem rychlejší, než u lidí, co se živej prací. Viz evropská šlechta. Bastardizace Indie, to je dědictví tohoto „elitářství“.

    • Fíba permalink
      Listopad 20, 2012 12:50 pm

      Zajímavé, že o tom nic nevím a to máme na mysli ty samé lidi…

      • Adrian permalink
        Listopad 22, 2012 2:48 pm

        No to bude tím, že ty jsi si jel vždycky svoje k ničemu ses nikdy nevyjadřoval a tak to možná kolem tebe tak nějak proplouvalo 🙂 Ovšem já byl řazen Dalreikem až do 4.kasty nečistých.

      • Adrian permalink
        Listopad 22, 2012 2:59 pm

        A taky jsi nebyl Brahmán vnitřního kruhu. To byl jen Dalreik, MNGRM a Skopová hlava 🙂 Bodejť, když jsi se živil rukama tak to by ani nešlo.

      • lomikel permalink
        Listopad 22, 2012 3:07 pm

        to zni jako zajimavej kultik, existuje nekde webik ? 🙂

  5. Adrian permalink
    Listopad 19, 2012 9:06 am

    Úplně strašlivé čtení. 🙂 Inu indoáryjští brahmáni. Nemáte pocit, že věčným ztotožňováním a porovnáváním božstev různých kultůr se oslabuje rozvoj vlastního kultu? Určitě je jednodušší napsat : to a to božstvo je takové a je nejvíce podobné tomu a tomu, místo aby se důkladně opisoval a rozkošatil vlastní mýtus. Jinak Bílá lovkyně je pro Vlčí kult BW velkou matkou a vládkyní zimy v dualitě s temným lovcem.

    • Listopad 19, 2012 12:52 pm

      Co myslíš tím „strašlivým čtením“? Můj pokus o článek? S průserem typu brahmáni bych se nikdy neztotožnil.

    • lomikel permalink
      Listopad 19, 2012 1:43 pm

      Zvlast dobre mi prijde davat rovnitka u bohu etnik ktere se mezi sebou mydlili o stosest a jejichz bohove toto IMHO reflektuji.

      (castecna) Funkcni podobnost neznamena stejnou entitu, kam by nam pak tem politeismus dosel 🙂

      • Shaman permalink
        Listopad 19, 2012 10:29 pm

        lomikel: Nesouhlasím s Tebou. Mydlili se ostošset, to jo. Jistě. Ale ne z důvodů nějaké etnické příslušnosti (nebo ne pouze z tohoto důvodu) a pod. Pochybuji o tom, že by se Evropané v dobách o kterých je řeč rozlišovali stejným způsobem, jak to děláme my dnes. Byla jiná situace, jiné problémy, jiné možnosti. Mydlili se mezi sebou i členové stejného etnika, vyznávající stejné bohy. I členové stejného kmene, i členové stejného rodu. Jen se podívej na severskou víru. Tam, na příkladu jejich bohů to je vidět.

        „kam by nam pak tem politeismus dosel“ Pokud bys to bral takhle, měl by každý člověk svůj vlastní panteon.

      • lomikel permalink
        Listopad 20, 2012 8:19 am

        etnikum neni mozna nejvhodnejsi slovo, ale keltsky, germansky a slovansky mytus je svazan, nebo lepe spoluvytvari a je spolivytvaren( to je dulezite), to cemu dnes etnikum rikame:

        Etnikum (z řeckého ἔθνος, ethnos, tj. lid) je pojem, kterým se běžně označuje historicky vzniklá skupina lidí, kteří údajně mají společný historický původ, rasový typ, jazyk, materiální a duchovní kulturu, mentalitu a tradice a obývají společné území; dá se tedy také srovnat s pojmem „kmen“.[1] Ve skutečnosti je představa společného genetického původu příslušníků jednoho etnika zavádějící, a to kvůli migraci a míšení různých etnik mezi sebou, a odborníci proto chápou etnikum spíše jen jako skupinu lidí, kteří sdílí společnou kulturu.[2] Několik etnik může tvořit národ.

        Tedy kazdy mythus s jinym etnikem.

        Severska vira vznikla v te podobe jak je zaznamena ( v pozdni versi) jako product v podste jednotne severske kultury. Primarni vyboje vikingu take vedli mimo toto uzemi. To ze lidi zabijeji I v ramci jedne vesnice je Pravda, ale neni to uplne to o cem mluvim. Moje teori je ze Bohove a Kultura se prolinaji a meni – etnikum si vytvari sve bohy stejne jako bohove ( a tady uz by se mno mnou 90% lidi neosuhlasilo ) si vytvari etnikum. Takze ano, nejspise existoval puvodni IE zaklad , ale Perun a Donar jsou DVE ruzne Bytosti pokud se bavime na urovni etnickych panteonu, muze byt ze lze oslovit Bytost ktere je oba pojme, ale nevimdim k tomu zasadni duvod. Pokud chci jit blize k primarnim silam, tak se obracim k Velkemu duchu, Zemi, Zivlum, Velke Matce, Rohatemu Bohu.

        Jak to tak sleduji tak kazdy clovek, mimo nabozenske struktury vseho druhu, ma v podstate svuj panteon, zvlaste pokud se vzdalujem prvotnim silam a pracujeme s temi, hmm , etnickymi panteony. Zustava v podstate jmeno a velmi zakladni charakteristika, me to problem nedela protoze Bohove jiste mohou byt ruzni v projevech, a pak verim ze kazdy kdo ma osobni praxy tak si vytvari svuj interface k dane Bytosti, pro nej vhodny.

        Organizovani maji predstavi ujednocene, ruznymi zpusoby.

        To co pisu tady je jen muj nazor ktery pisu abych projasnil svuj v aforismu, nikoho se nechci dotknout , nikoho nepresvedcuji, kritika me zajima, etc. Tazke doufam ze z toho zase nebude nejake pitomy flame 🙂

  6. Listopad 15, 2012 7:59 pm

    Zde velmi pěkné čtení o Skadi : http://www.baihaimaz.com/981-rokkr Sice Skadi vnímám uplně jinak, ale i tak je to velmi zajímavé.

  7. Listopad 9, 2012 7:56 pm

    Ještě drobný dotaz: Vnímá někdo mimo mne Samhain taky jako spíše příchod Skadi (u rodnověrců asi Morany), než Svátek zesnulých, tedy Zimy? Tohle mne dost zajímá.

    • lomikel permalink
      Listopad 10, 2012 6:21 am

      Moranu vnimam stale za sebou, takze to bych nerek. Pro me Morana nikdy neodchazi, umira se prubezne.

      Skadi neznam ( z kontaktu) ale myslim ze s Moranou porovnavat nejde.

      Pro me prichazi zima s prvnim snehem, neco se meni. Kdyz o tom ale primysim tak, Prijizdi „Skadi na bilme vlku“ je dost dobre rceni :).

      Jo a hudba to je fantasticka.

    • Wolos permalink
      Listopad 10, 2012 11:08 am

      Osobně nevnímám.
      Morana-Jedubaba (Ježibaba), přichází již o podzimní rovnodennosti, v čase „babího léta“. To je ještě „slabá“, stará. Ale postupně přes podzim a zimu mládne (z babice se stává panna), sílí, a nejsilnější je jako Ljutica, kdy je největší hlad (úmor = únor). Dažboh ji pak o jarní rovnodennosti přeměňuje prodlužováním dní, lámáním ledů – v symbolické rovině prostřednictvím mladých dívek, které ji vyprovází ze vsi, napodobují Dažbohův akt ohněm, a nechávají odplynout s řekou. Ona však nehyne, mění svou povahu v plodnou Mokoš a přes světlý půlrok stárne (z panny se stává babice). Tedy nikdy doopravdy neumírá. Je samou Přírodou. Matkou i ničitelkou.

    • Shaman permalink
      Listopad 15, 2012 9:55 pm

      Myslič: Bohůmžel se mýty o Moreně neuchovali, a když tak jenom ve formě, které se může ale nemusí věřit. Takže ji můžeme vnímat spíše srdcem než podle tradice. Přestože Skadi popisuješ docela podrobně, nedokázal jsem vyčíst, zda ji vnímáš tak, jako já svou Morenu. Letos se ji přivítat teprve chystám. Taková jak ji znám, tady ještě není. Ano, už je blízko, no ještě ne tady.
      Zanedlouho to začne. Bouřlivá příprava na jarní explozi života. A Morena v tom hraje hlavní roli. Bez ní by nás nebylo. Bez života není smrti, bez smrti není života.
      Morena pro mě znamená fyzický projev duchovna. Zdroj síly k nové aktivitě. Příprava na budoucnost.
      Někdo ji popisuje jako zlou bohyni smrti. To je lež ubožáků lpících na svých bídných „životech“. Strom taky není zlý, když uvolní staré listí, z hmoty kterého pak může vyrůst listí nové.
      Morena je mocná, krásná a důležitá bohyně. Její velkou úlohu, dnes nedokážeme plně ani pochopit, ani vyjádřit, ani ocenit.
      Spolu s Perunem a Welesem, patří mezi mé nejoblíbenější božstva. Bez nich je lidská bytost ničím. Tvář bez života a život bez tváře.

      • Listopad 16, 2012 2:03 pm

        No, mě spíše zajímá, zda rodnověrci vnímají Morenu jako Zimu, čili jako já Skadi.

      • Wolos permalink
        Listopad 16, 2012 4:10 pm

        Myslič: Osobně vnímám Moranu spíše jako paní smrti, která v čase zimy sílí, ale není s ní totožná (zima souvisí s kročejemi Slunce-Dažboha).

    • lomikel permalink
      Prosinec 3, 2012 4:58 pm

      Jsem se tim jeste zabyval – a ted par dni jak troche mrzne a da se sahnou na snih jsme to zacal videt jasneji , vnimam Zimu/Chlad jako Silu jejiz energie muze byt muze byt casti energie nejake Bozske entity, v ruzne mire.

      Skadi ,podle clanku, je vice diferencovana nez to co citim v mrazivych dnech. Ostatne pokud se nepletu tak vsichni Bozi a Bohyne Asuu jsou, z pohledu rodu, vlastne ucesani, strukturovani a civilizovani ? obri ( primarni sily).

      V nasich sirkach je zima sice ostra, ale nelze srovnavat se Severem. Proto, IMHO, nebylo nutne se tim tolik zabyvat a Zima padla, protoze se umiralo vice, na Moranu kterou vnimam jako Smrt nez ohraniceni. Na druhou stranu, vazba na Zimu by davala vetsi smysl v pripade vynaseni, protoze vynest Smrt nejde, ani docasne, a nemyslim si ze by to lide drive nechapali. A ted babo rad 🙂

  8. Tomas permalink
    Listopad 9, 2012 4:39 pm

    V dáli již slyším její bílé vlky výt.
    Soumrak se blíží a padá hustý sníh.
    Vychází měsíc a sílí mráz, nastává noční vyjížďky čas.
    Tjaziho dcera, odvážná obryně, vyráží na lyžích vstříc zimní krajině.
    Vyráží na lyžích, hrdá a nezdolná, smělá to lovkyně.
    Hail Skadi!

  9. Adonis permalink
    Listopad 9, 2012 7:40 am

    Líbí se mi, jak v těch dávných mýtech jsou podchycené fakt všechny možné životní situace a varianty. Třeba tady ta s manželi, kteří si nesedli.

  10. Koyard permalink
    Listopad 8, 2012 12:41 pm

    Skvělá muzika, dík.

  11. Draugr Ulfhednar permalink
    Listopad 8, 2012 9:56 am

  12. Draugr Ulfhednar permalink
    Listopad 8, 2012 9:49 am

    Tvůj meč dobře znám, v ruce dobře sedí a sílu v sobě má,
    s ním bojovník vpřed hledí a boji není sám.

    • Draugr Ulfhednar permalink
      Listopad 8, 2012 1:08 pm

      Drobná oprava: …hledí a v boji….

  13. Listopad 7, 2012 8:56 pm

    Aj… Ještě malé doplnění, na které jsem zapoměl: ke Skadi bych přiřadil runu „Is“-led, ale taky „Pertho“-pohárek na kostky-hra. Skadi si ráda hraje a sází 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: