Skip to content

Etruskové a jejich mytologie

Říjen 18, 2012
tags:

Etruskové jsou snad nejzáhadnějším etnikem starověké Evropy. A i přesto, že se nejednalo o Árijce (pro politické korektníky: Indoevropany), dali našemu kontinentu spoustu věcí a z jejich odkazu těžili i Římané. Kdo vlastně byli tito tajemní lidé a odkud se v Itálii vzali? Popravdě, historikové v tom nemají dodnes jasno.

Příchod Etrusků do jejich italských sídel vědci datují asi (povšimněte si slůvka „asi“, to totiž vědátoři ve vztahu s tímto národem používají velmi často) do 8. století př. n. l. Jejich vyspělá civilizace byla záhadou už pro Řeky a Římany. Proč? Inu, jejich jazyk byl pro ně nesrozumitelný. Řekové je nazývali „Tyrsénoi“ a Římané „Tusci“. Jejich písmo vzniklo nepochybně z řecké alfabety a zachovalo se i hodně etruských nápisů. Ovšem máme dodnes stejný problém, jako jejich latinští a helénští současníci:, kdy nedokážeme vyluštit jejich obsah. Antičtí autoři považovali Etrusky za velmi starobylý národ. Hérodotos tvrdí, že jejich předkové přišli do Itálie z Malé Asie, konkrétně z Lýdie. Po trojské válce a následném hladomoru, se lýdský král Attis rozhodl svůj lid rozdělit na dvě poloviny, aby tak alespoň jedné zajistil přežití. Jedna část Lýdů zůstala ve vlasti a ta druhá se pod vedením prince Tyrrhéna vydala hledat štěstí do Itálie, konkrétně do země Umbrů. Povšimněte si, že se to nápadně podobá legendě o přeživším Trójanovi Áeneovi, legendárním zakladateli Říma. Naproti tomu Dionýsios z Halikarnassu zase píše ve svých „Nejstarších dějinách Říma” o tom, že Etruskové jsou prapůvodním italským národem, který sám sebe nazývá „Rassena“. Tak tady jasně vidíme, že už starověcí historikové v tom měli guláš a nemůžeme se proto divit našim současníkům, že se stále dohadují, nevraží na sebe navzájem a usilovně se snaží vyvrátit teorie svých odpůrců. Jedna z těchto teorií tvrdí, že přímým předchůdcem Etrusků byla takzvaná Villanovská kultura. Ta působila zejména na území dnešního Toskánska v období od 10. stol. př. n. l. až do 5. stol. př. n. l.  Její název je odvozen od vesnice Villanova u Bologne, kde bylo v roce 1853 nalezeno zajímavé pohřebiště, z kterého někteří odborníci usuzují na raný etruský vliv v této oblasti.

 Na čem se historikové starověku i novověku výjimečně shodnou je to, že Etruskové vytvořili civilizaci, která toho mnoho přejala od Helénů (včetně písma), ale také toho sama dost přinesla. Vlastní území Etrusků se rozkládalo na místě dnešního Toskánska (stále jejich jméno, přetrvávající věky), Lazia a později expandovali i na jih do povodí Tibery, kde měli velký podíl na založení Říma. Další šíření k severu zřejmě zhatili Ligurové (další tajemný, neárijský národ) a Keltové. Zato na jihu se vliv Etrusků dostává až za Pádskou nížinu a do Kampánie, kde se podíleli na „zkulturnění“ Italiků a střetávali se už i z Řeky (viz mapka). Etruskové nikdy nevytvořili jednotný stát a už vůbec ne říši. Žili hlavně ve dvanácti městech, která byla naprosto samostatná a tvořila pouze jakousi „konfederaci“, která se chovala částečně jednotně pouze za války. Tedy u této konfederované „dodekapolis“ šlo o podobný model, jako u městských států v Řecku (viz mapka). Každému městu vládl tzv. „lukumon“, král a zároveň velekněz. Symbol moci těchto vládců byl prapůvodní fasces, tedy známé Liktorské právo Římanů. Ti ostatně předali tento znak ve dvacátém století fašistům a dodnes ho má ve znaku například Francie a najdete ho i v Kongresu USA. Etruskové byli zdatní námořníci a obchodníci. Obchodovali nejen s řeckými osadami na Sicílii a Kartágem, ale i s Hispánií a vlastním Řeckem. O tom, jak dobří byli mořeplavci, svědčí dodnes název „Tyrhénské moře“.

A teď se podívejme na samotné etruské náboženství. Některá božstva jdou přiřadit přímo ke svým řeckým protějškům. Třeba Aplu je starý známý řecký Apollón. U jiných toto rozhodně říci nemůžeme. V Etruské mytologii najdeme totiž množství duchů a démonů, kteří u jiných antických civilizací nemají obdoby. Jejich vyobrazení nalezneme jednak na keramice a také v podzemních nekropolích. Nekropole jsou skalní hroby, které se dodnes zachovaly a můžeme je najít po celém Toskánsku, například v Sutri, kde jsou vyhloubeny v tufové hornině. Rekonstrukce nekropole v Norchii, (viz obrázek). Etruskové byli, podobně jako Egypťané, doslova posedlí kultem mrtvých. Někdy to vypadá, jako by se na smrt celý život těšili. Z nástěnných maleb v hrobkách vysoce postavených Etrusků si můžeme o démonickém obyvatelstvu Říše mrtvých udělat obrázek. Některé bytosti jsou rodu ženského. Ty jsou nádherného a řekněme elegantního vzhledu. Bývají okřídlené, ozdobené šperky a nejspíše to jsou družky bohyně lásky Turan. Etruskové jim zřejmě říkali „lasa“, což bude možná totožné s řeckým výrazem „nymfa“.

V samotné Říši mrtvých už to asi tak nádherné pokoukáníčko nebude. Etruskému podsvětí šéfuje Aita a jeho žena Phersipnai (řecká Persefoné). Dále tu máme Vanth, okřídlenou bohyni osudu. A tady už máme dva démony, kteří patrně ztělesňovali nejhorší noční můry Etrusků: Prvním pekelníkem je Tuchulca. Je zobrazován jako příšerák s dravčím zobákem, ptačími spáry, špičatýma ušima, netopýřími křídly a spoustou hadů, které patrně používá jako jakési střely. Druhým oblud’ákem, který stojí určitě za pozornost, je Charun (viz obrázek). Je o moc strašnější variantou řeckého Chárona, jak naznačuje jeho jméno. Má zelenou mrtvolnou pokožku, opět křídla, zahnutý (skoro bych řekl semitský) nos, místo vlasů a vousů hady a je vyzbrojen úctyhodným obouručním kladivem.

V knize „Etruskové a Římané“, vydané v roce 2001 nakladatelstvím Euromedia Group (autoři bohůmžel neuvedeni) se o etruském podsvětí můžeme dočíst: „Zástup démonů s opičím obličejem, malé orchestry tvořené okřídlenými pekelnými hudebníky, typicky chtonická zvířata, jako jsou draci a hadi, se objevují na nástěnných freskách v hrobkách a zabydlují temné prostory etruského záhrobí, které představuje společný konečný břeh pro bohaté i chudé, hrdiny i osoby prosté všech ctností. Podle koncepce etruské etiky byl totiž spravedlivým po smrti upřen jakýkoliv druh uznání a odměny za dobro, které za života vykonali.“ Démoni v etruském podání měli podobnou moc, jako pozdější inkubové. Dokázali totiž i plodit děti se smrtelníky. Například římský král etruského původu Servius Tullius byl prý počat jakýmsi falickým stínem, který se spojil s královnou Tanaqillou.

Etruskové měli u svých dědiců Římanů rovněž pověst vyhlášených čarodějů: syn bájného Tyrrhéna, Tarchon, oral brázdu okolo jím zabraného území (Romulus dělal to samé a Remus na to doplatil, odkud pak náš Kosmas opisoval?), když v tom z oranice vyskočil bůh Tagés, dítě s tváří starce a  předal mu tajemství a pravidla, kterými se řídí vztahy mezi bohy a lidmi. Římané toto učení znali jako „Etrusca disciplina“. Součástí tohoto učení je i umění interpretovat vůli bohů čtením ze zvířecích vnitřností („haruspicina“) a výklad z letu ptáků („auspicia“). Toto umění převzali později i Římané a římský velekněz s titulem „Pontifex maximus“ ( Nejvyšší stavitel mostů) ho musel znamenitě ovládat. Mimochodem, tento titul si dodnes osobuje i papež, ovšem pochybuji, že se zabývá ptakopravectvím.

Etruskové po jistý čas vládli i Římu. Římany ovšem vláda jejich králů přestala záhy bavit. Vyhlásili Republiku a posledního etruského vládce Tarquinia Superba v roce 510. př. n. l. zbavili trůnu a vyhnali.  Král Porsena z Clusia se ještě pokusil o intervenci v roce 507 př. n. l., ale byl na hlavu poražen a éra Etrusků se tak chýlila nezadržitelně ke konci… Od jihu se tlačila do Etrurie dravá římská Republika a ze severu postupovali barbarští Keltové. Když Řekové porazili etruskou flotilu u Kým v roce 474 př. n. l. a Římané v roce 396 př. n. l. dobyli město Veje, zvonil už slávě Etrusků umíráček. Jejich území bylo přičleněno postupem času k Republice a jazyk se přestal ještě před přelomem letopočtu používat úplně. Císař Claudius ještě tento mrtvý jazyk studoval jako kuriozitu, ale jeho nástupci ho už zapomněli nadobro.

Etruskové ovšem zanechali Římanům i vědecké vědomosti. Například v lékařství to byli vyhlášení odborníci, kdy jejich skalpely z velmi kvalitní ocele, by mohli bez obav používat i dnešní chirurgové. Zrovna tak i jejich duté jehly na odsávání očního zákalu. A co teprve jejich kvalitní zubní protézy ze zlata a slonoviny. Ve stavebnictví byli Etruskové též velmi schopní, Cloaca maxima, kanalizační tepna Říma je jejich výtvorem.

Tolik tedy dnes o Etruscích. Ale nevím, jak Vy, ale  já bych  raději posmrtně obýval Elysejská pole starých Řeků, než peklo Etrusků.

 Ilustrace a mapka převzaty z knihy „Etruskové a Římané“. Vydala Euromedia Group, k.s. v roce 2001.

Advertisements
komentářů 8 leave one →
  1. Duben 10, 2014 10:13 am

    Zde obrázek etruské zubní náhrady. Neuvěřitelně funkční 😀 http://blog.aktivfoto.cz/wp-content/i_ZubniNahradaFaraoni_8838_Vyrez450xNNN.jpg

  2. Whitegolfer permalink
    Říjen 19, 2012 9:02 pm

    Njn, a o čem bychom tak plkali, kdyby ti Etruskové nebyli…?! ;-)) Mmj.: Já třeba nechápu ty irský (křesťanský!) mnichy, co přepisovali starou římskou literaturu a filosofii… Das ist ganze unglaublich!! 🙂

  3. Říjen 19, 2012 12:41 pm

    Díky všem za užitečné připomínky. Tenhle článek už byl kdysi na Bratrství, jen jsem ho trochu upravil a doplnil. Jakékoliv další podnětné komentáře uvítám, protože toto téma mě dost zajímá. Ovšem, doufám, že tentokrát se obejdeme bez „fantasy“ teorií pana Horáka, který, patrně pod vlivem drog 🙂 , vyvodil z etruského nápisu :“MVTINA KRVL“, že jde o protoslovanské „Mutina král“ 🙂 .

  4. Říjen 18, 2012 10:01 pm

    Dobrý den , možná , že dalším neindoevropským etnikem v té oblasti mohli být Rhaetové s jazykem rétština , který dost možná je obsažen dodnes několika slovy a jmény v té tzv. rétorománštině ve Švýcarsku a možná mohli být i s Etrusky příbuzní . A jinak několik asi etruských slov se užívá i u nás dodnes . Třeba jsou ochranní bůžkové lárové , které měli Etrusci jako domácí ochranné božstvo a od toho je jméno lariss (také se tak jmenuje několik pevností v řeckém prostoru , jelikož pevnost ochraňuje) a které přešlo pak do jazyků na balkáně i do ruštiny jako Larisa , asi jako žena poskytující ochranu , alias ochránkyně . A kdysi vyráběná přikrývka u nás obdržela obchodní název larisa , což skoro sedí , jelikož přikrývka ochraňuje před chladem , například , takže docela příhodný název .

    • Frostík permalink
      Říjen 19, 2012 4:24 am

      Zdary, nejsou Rhaetové uváděmi jako součást keltského etnika? Z jakého je to zdroje?

      • Kaj permalink
        Říjen 19, 2012 9:49 am

        Aztli, Frostík: Myslím, že příbuzní byli. Rétština je jen modifikací etruštiny a obě patří mezi tyrhénské jazyky. Ty mají původ v západní Anatolii a na ostrově Lemnos (Helmut Rix, německý lingvista).
        Docela klidně to mohlo být tak, že předchůdci Etrusků a Rhaetů propluli Středomořím od západu na východ a zakotvili v Anatolii. Tam se za několik tisíc let potkali s Indoevropany, kteří je buď ovládli nebo spolu tvořili jakousi koalici. Později se od Indoevropanů oddělili a po „krátké“ zastávce na Sardinii přicházejí do oblasti budoucího Říma.

  5. Říjen 18, 2012 6:10 pm

    Ta villanovská kultura co předcházela Etrusky je dost zajímavá, pokládal bych za jednu z možností, že byla buďto přímo tato kultura a nebo její předchůdci indoevropským vkladem do vzniku pozdějších neindoevropských Etrusků (soudě podle jazykového měřítka, kdy prostě nakonec převládnul neindoevropský etruský jazyk) – je to ale samozřejmě dohad 🙂 Na wikipedii je villanovská kultura zařazena do „Encyclopedia of Indo-European Culture“, možno hledat pod tímto názvem.
    Pohřební urny villanovské kultury jsou známé svým výzdobným geometrickým stylem, včetně opakující se svastiky, která samozřejmě později přešla i do etruské kultury. Etruskou sponu možno hledat pod heslem: „Etruscan pendant with swastika symbols, Bolsena, Italy, 700-650 BC. Louvre Museum.“
    Zmíněné urny villanovské kultury s geometrickým výzdobným stylem:
    http://pohanstvi.wordpress.com/2012/03/06/villanovska-kultura-pohrebni-urny-se-svastikami/

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: