Skip to content

Blízko bohům

Září 19, 2012
tags:

Naše hory na rozdíl od jiných evropských pohoří nevynikají nějakými závratnými vrcholy, či extrémně náročnými výstupy a Sněžka je se svými 1602 metry nadmořské výšky trpaslíčkem. V čem se ovšem dle mého názoru mohou naše kopečky rovnat zahraničním a v čem je dokonce možná i předčí, jsou scenérie. Okamžiky, kdy mlha opadne z kopců do údolí a před vámi se otevřou úchvatné rozhledy a pohledy, pro takové okamžiky stojí za to žít i pachtit se do prudkých kopců. V tomto ročním období už je na horách běžným jevem, že se na vrchol pachtíte v příjemném večerním sluníčku, které ovšem v okamžiku dobytí vrcholu rychle zmizí a prudký severní vítr přinese vlhkou mlhu, hustou jako smetana, a člověk je rád, že se nakonec v pořádku vrátí dolů. V těchto chvílích také můžete pocítit silnou přítomnost bohů a také se naučíte lépe chápat přírodní síly, které fungují zcela nezávisle na našich lidských potřebách a touhách. V jednu chvíli se vám zdá, že jste na Sahaře a za pár chvil již nevidíte na špičku nosu a litujete, že jste dole nechali teplejší oblečení.

Vzpomínám si na jeden dogtrek, při kterém jsme bivakovali v lese na úbočí Králického Sněžníku. V nohách jsme měli asi 60km ostré chůze kopcovitým terénem a nutně jsme potřebovali pauzu (tedy lidská část smečky), psi by samozřejmě šli v klidu dál :o). Přesně o půlnoci se strhla šílená bouře s prudkým deštěm, který trval až do druhého dne. Tehdy šlo už do tuhého, protože jsme neměli žádnou celtu (původní plán byl jít nonstop) a vzhledem k silnému řádění blesků, nám nezbylo nic jiného než ležet, moknout, vzývat bohy a čekat až bouře ustane.

Člověk si v takových okamžicích hodně přehodnotí priority a pozná sám sebe, když musí zbývajících 40 kilometrů absolvovat promoklý na kost, s batohem, který mu také kompletně promokl a nemá nic suchého na sebe, je mu zima, má mokrý tabák a ví, že nejbližší hospoda má stejně v tuhle dobu ještě zavřeno. Ale nějaká šílená touha vás stále žene k cíli. Protože cesta je cíl. V takových okamžicích jsme možná rovni bohům…

Naše hory a podhorské oblasti jsou ještě stále jakž takž oázou klidu. Od útlého dětství jezdím každý rok do Jeseníků a kvituji s obrovským povděkem, že zde v širokém okolí zatím nestojí žádný hyper-giga-mega nákupní dům. Také vesničky se časem vzpamatovávají z područí šedé uniformity komunismu. Některé vesničky, které si pamatuji z dětství, bych dnes skoro nepoznal. Na druhou stranu spousta starých a snad i historicky cenných budov již nestojí, což je jednou z daní za poválečný odsun německého živlu. Obyvatelstvo bylo před válkou převážně německé a pozůstatky nacházíme téměř všude, ať již ve formě německých hřbitovů a osad (např. Kronfelzov, ze kterého je dnes čistě rekreační osada bez stálých obyvatel) nebo kapliček, božích muk, kostelů a horských chat, které zakládali německé horské spolky.

Jeseníky, oblast Králického Sněžníku i Rychlebské hory mají velmi zvláštní kouzlo. Všechny oblasti na sebe v podstatě plynule navazují, citlivě odděleny horskými pastvinami a loukami, ze kterých je krásný výhled do každé z nich. Hrubý a Nízký Jeseník, jsou drsnějšího rázu a od Šeráku až po Praděd, můžete absolvovat krásnou hřebenovku, při níž se téměř neustále pohybujete nad hranicí tisíce metrů. Králický Sněžník a jeho okolí po pravdě nemám tolik prozkoumané, tedy až na samotný Kraličák, na jehož vrcholu jsem již několikrát stanul. Ten je zajímavý jednak svými výhledy, absencí lanovek, silnic či jiných forem civilizace, ale zejména tím, že jde o významný hydrografický uzel hned tří úmoří-Baltského, Severního a Černého moře.

Nejraději mám ovšem Rychlebské hory a jejich hluboké a tajemné  lesy s původním smíšeným porostem. Dá se zde bloudit mnoho hodin, aniž bychom potkali živáčka. V Rychlebkách je spousty zvláštních skalních útvarů, mnoho tajemných zákoutí a velmi málo stop po civilizaci. Údajně jde o jedno z nejopuštěnějších pohoří u nás a těm, kteří jej neznají, návštěvu vřele doporučuji, stejně jako návštěvu celé oblasti Jeseníků.

Reklamy
komentářů 5 leave one →
  1. Thorgils permalink
    Září 22, 2012 6:17 pm

    Nevím kam to mám napsat tak píšu semka na poslední příspěvěk. Když semka občas dáte nějakej dokument zajmavej. Tak zítra kdo má program Viasat History 23.9.2012 15:00 dokument ságy vikingů http://www.csfd.cz/film/313126-sagy-vikingu/galerie/

  2. karl777 permalink
    Září 21, 2012 6:14 pm

    jo je to pěkné, jen kdyby to nebe nebylo plné chemtrails viz.foto

  3. Thorgils permalink
    Září 19, 2012 1:51 pm

    Jo na Pradědu je hezky a Ten vynikající nápoj Praděd taky skvěle chutná!!! Jezdím tam tak jednou za rok až dva roky a vždy mě to tam okouzlí hlavně stezka okolo Bílé je úchvatná.

  4. Září 19, 2012 7:51 am

    Do Jeseníků jezdívám od dětství a shodou oklností jsem pod Pradědem trávila minulý víkend, můžu potvrdit, je tam moc hezky, ještě, kdyby tak rostly houby 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: