Skip to content

Tip na výlet – Pohansko

Září 14, 2012
tags:

Samotné Pohansko není výletní destinací na celý den a např. oproti Mikulčicím se může expozice v loveckém zámečku, který zde v 19. století postavili Lichtenštejnové, či skromná Velkomoravská polozemnice se svatyní zdát méně významná. Připojíme-li však k výletu Lednicko – Valtický areál, tak již toho máme na procestování bohatě do zásoby.

S kamarádem jsme zvolili cestování na kole. Po zaparkování auta v jedné obci nedaleko Můšova (Pálavu mám již prolezlou.) a vyložení kol jsme bez meškání zamířili do samotného Lednicko – Valtického areálu. Spousta staveb, které zde vystavěli Lichtenštejnové, působí dosti křečovitě a za zmínku snad stojí jen minaret. Zřejmě to byli „inteligentní“ šlechticové a již tehdy tušili duchovní budoucnost Evropy. Ale raději končím se šibeničním humorem a zmiňuji, že kýčovitost oněch staveb pozitivně nahrazuje zdejší zajímavá lužní krajina, protkaná mnoha vodními kanály (jezdí po nich i lodičky).

Na kole jsme areál projeli poměrně rychle, a proto jsme brzy zamířili přes Břeclav do samotného Pohanska. V Břeclavi stál snad za zmínku jen smutný pohled na stroje bourající starý místní pivovar a nepochopitelné zakroucení cyklostezky tak, že vede kolem modlitebny Jehovistů. Snad jen náhoda a ne pokus o nahánění cyklistů do multikulturní náruče.

Při příjezdu do Pohanska je u cesty k vidění zrekonstruovaný bunkr – řopík chránící přístup od Rakouska. Následuje, pak ukázka vykopávek pohřebiště kolem kostela s informační cedulí, kde zejména potěší informace, že po pádu Velké Moravy se lidé začali opět navracet k pohanství (Citace z informační cedule: „Nalezená svatyně – objekt, který snad souvisel s renesancí pohanského kultu po pádu Velké Moravy. Představuje útvar, v němž je velká středová kůlová jáma obklopená 8 kůlovými jamami a žlábkem. Pravděpodobně se jednalo o 8 idolů rozmístěných kolem hlavního idolu. Tuto pohanskou svatyni lze zřejmě datovat do 1. poloviny 10. století, tedy po období zániku kostela.“). Bohůmžel ne příliš na dlouho. Areál samotného hradiště je i na první pohled laika značně velký (Na přelomu 8. a 9. století zde bylo vybudováno slovanské hradisko oválného tvaru o celkové ploše 28 ha s mohutnými, čtyři metry vysokými valy a velmožským dvorcem. Vedle dvorce zde byl prozkoumán i zmiňovaný velkomoravský kostel se čtyřmi stovkami bohatě vybavených hrobů, ale i řemeslnické objekty a mohutné předhradí) a je jen škoda, že archeologové zatím prozkoumali jen jeho část. V samotném, již dříve zmiňovaném, loveckém zámečku je v několika místnostech umístěna archeologická expozice k hradisku i obecně dané době. Je zde na vykopávkách, modelech a obrázcích zdokumentován zdejší život , hlavní řemesla i zemědělství (Prohlídka je bez průvodce a vstupné činí 50Kč). Kousek od zámečku je pak k vidění ona Velkomoravská polozemnice s pokusem o vytvoření obřadního místa.

Po důkladném prozkoumání místa jsme na kolech vyrazili jinou cestou zpět k autu, abychom večer zvládli navštívit ještě minipivovar v Moravském Písku, kde jsem zejména ocenil, že nejsem řidič a mohu ochutnávat místní „patoky“.

Pokud tedy pojede do Břeclavi nebo kolem po dálnici a budete mít cca 2 -3 hoďky času, tak neváhejte a odbočte se podívat na Pohansko.

Advertisements
komentářů 31 leave one →
  1. Martin permalink
    Březen 6, 2014 9:44 am

    Zajímavostí je, že ten první kostel co tam kdysi našli vědci, stojí na místě dřevěné svatyně původní víry.

  2. Shaman permalink
    Září 21, 2012 3:20 am

    Kaj: Výraz «со-битие» se taky často používa v cirkevní slovanštině. Z toho mi vyplýva, že buďto je to slovo prastaré (jak píšeš pocházející už ze sanskrtu) a společné pro slovanské kmeny všeobecně, anebo první písemnosti Velké Moravy nejsou psány tak úplně jihoslovanským nářečím, jak uvádějí někteří. I když jedno nevylučuje druhé. Určitě je možné, že by výrazy slyšené v kostele byly používány i v reálném životě, viz pronikání latiny do slovníků evropských kmenů, otázka je do jaké míry. Často jsem byl svědkem toho, jak se v reálu používal výraz „z bible“, i když nepochopený a nesprávně vyloženým způsobem. Ale to se děje i se zapomenutými, nebo přesněji už nepoužívanými výrazy, z jinak rodného jazyka.

    • Kaj permalink
      Září 21, 2012 11:48 am

      Ано, církevní staroslověnština со-битие běžně znala. Týkalo se společného setkávání nějaké komunity, bytí na jednom místě a uskutečnění čehosi, vše od kořene ‚být‘. Později ho začali používat ruští a ukr. básníci, pak i prozaici a nakonec se, v už trochu pozměněném významu, objevilo i v oficiálních slovnících. Dnes znamená obecnou událost nebo nějaký děj. Přikláním se však k jeho prastarému původu.

  3. Wehrewolfer permalink
    Září 20, 2012 6:22 pm

    Taky jsem se tam byl teď podívat,stojí to za to .Rekonstrukce výroby šperků je parádní,co už tenkrát dokázali………Jen mě trochu nasralo že u rybníku za zámečkem je další řopík ,který má být v So a Ne otevřený a samozřejmě nebyl……Je tam pohraniční závora tankový zátarasy a má se jít dát zajít i dovnitř ,ale podle pavučin na dveřích ty dveře nikdo rok neotvíral 😦

  4. Září 19, 2012 4:20 pm

    Miky:
    Ano, to mi potom dává smysl.
    Dík za informaci.

    • Září 19, 2012 7:06 pm

      Fíba, Miky:

      U kladiva tomu bude asi stejně, jako u té sekery. Je taky ochraným a právním symbolem. Například ve Skotsku je dodnes rozšířen lidový zvyk, kdy jednou ročně smí kovář oddávat.

  5. lomikel permalink
    Září 19, 2012 9:23 am

    Podobnosti bohu

    IMHO je tohle dost individualni, nejsme schopen rozlisit moje predpoklady (jak by to melo byt) a strukturu nefyzickych oblasti se kterymi komunikuji. Historicko-distribucni ( universim musi byt pokryto portfolii bohu v ramci daneho pantenonu) duvody podobnostii nechavam stranou, nejsou IMHO podstatne.

    Kazdemu muze vyhovovat (davat silu, otvirat pristup) jiny pohled. Vnimam (ja i ony jsme ochotni k interakci; vim (v ramci paradigmatu, nejsem uplny cvok;) ze dalsi entity blokuji vedome a nebo podvedome), ted tri kruhy bozskych entit.

    Prvni kruh Velka matka a Rohaty, z dob pred civilizaci, pred prichodem, neolit.

    Druhy Slovansti Bohove – Svarog-Svarozic (vnimam ho skrze ohen) , Perun, Veles, Ziva ( treba se tak nejmenovala ale to neni podstatne) Morana + jeste jedna Bohyne (lov, noc atd.) jmeno nejasne.
    Rod ( dtto co u Zivy), jeho casti jsou predci , my (kdo to tak citi) I budouci, ale ne jen presahuje prostou sumu.

    Treti kruh Wodan

    Moje pochopeni jak se na vec divaji oni:

    Velka matka obsahne (skoro) Vse, proste to tak je, to co si o tom myslime my je v podstate nedulezite a je ji to jedno.Rohaty ma hodne spolecne s b ohy s r ohy :), ale je a byl to vzdy (skoro) je stary, zadna replica.

    Slovansi bohove jsou individualiste, vice diferencovani, nestoji o podobnosti, nerikam ze nejsou to nevim, jen o ne nestoji :), coz respektuji. Myslim ze mimo nas se ani s podobnostmi nepotkavaji ( pocit, tohle je dost slozite vyjadrit). Bohyne maji afinitu ke velke matce – na drevene misce jsou jejich zpodobneni zvenku na okraji, Velka Matka je vnitri stred.

    No Wodan je Wodan, pro me je z Venku, z ciziny, navstevuje me v mem svete spise nez ja v jeho (muze opustit Severske paradigma?). Neni vhodne ho volat soucasne s Perunem (plati obecne mezi 1.2.3.) Otravuje je to , oba, pocity mene uspokojive, proste nemychat 🙂

  6. Shaman permalink
    Září 19, 2012 3:36 am

    Fíba: „protože božstvo přece nelze “zavřít” pouze do jedné podoby“

    Tady se nedá nevzpomenout si na vícehlavé slovanské idoly. Někteří historici předpokládají, že tyto idoly byli na otáčejícím se podstavci. Pokud ano, obraceli je v příslušné části roku, nebo události do určitého směru? V čase žní, války a pod. Východní slované někdy pro výraz „proměnit se“ používají „obrátit se“. Třeba: bosorka se obrátila v kočku. Možná naši předkové předpokládali více podob (vlastností?) u jediné bytosti (u člověka, démona, boha). Perun-válečník, Perun-dárce úrody, Perun-ochránce čestného slova (ručitel smluv). Jasně, Peruna pokládáme za „jednohlavé“ božstvo. Ale bylo tomu skutečně tak? Jak se všeobecně říká – naši předkové nebyli blbí. Třeba jejich jednoduché znázornění božstev ve dřevu, v sobě mělo mnohem hlubší duchovno, než „vymakané“ mramorové sochy v Řecku.

    • Září 19, 2012 6:04 pm

      Někde jsem kdysi četl, že z mnohohlavosti slovanských bohů vznikla představa mnohohlavých drahů z pohádek – to se mi zdá jako blbost.
      Podle mého názoru ta mnohohlavost vyjadřuje funkci a moc toho božstva: Vládne čtyřem světovým stranám, proto hledí do všech stran a pod. V případě toho zbručského idolu se ale asi nejedná o čtyřhlavost, ale jde o čtyři samostaná božstva.
      V Lotyšsku říkají slavnosti letního slunovratu jánské svátky – kamarádka říkala, že prý nemají moc rádi, když jim tam někdo přidává to „svato“jánské. Nejsem odborník na lotyšské pohanství, když jsem si ale uvědomil jméno jánské svátky a v České republice původně také svatojánské svátky, napadl mě antický bůh Janus, vždyť slunovrat je přece také přechod – brána – z jednoho období do druhého. Asi z toho důvodu i ten antický bůh „kouká“ dopředu i dozadu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Janus
      Tyhle případné souvislosti by možná bylo zajímavé dosledovat 🙂

      • Shaman permalink
        Září 19, 2012 6:52 pm

        Někde jánskemu ohni říkají sobitka. Ale nikdy se mi nepodařilo najít věrohodný význam tohoto slova. A to už jsem slyšel i „odborníka“, který mi tvrdil, že je to od slova šábes(!).

      • Kaj permalink
        Září 19, 2012 10:20 pm

        Shaman:
        Sobitka má být starší název pro obřadní oheň letního slunovratu. Rusko-ukrajinské zdroje většinou uvádějí, že to slovo pochází od «со-битие», so-bytije nebo «собрание», sobranije ve smyslu spolubytí či setkání u příležitosti významné události.
        Slovo má pocházet z dob, kdy se slunovratové ohniště zapalovalo „živým ohněm“ tj. třením suchých dřívek nebo větviček (nedaleko obřadního stromu). „Živý oheň“ : sanskrtský výraz pro oživování, tvoření či zrození je su- a od toho je mimo jiné odvozen výraz suvastika.

  7. Září 18, 2012 7:34 pm

    Jak se tak bavíte o tom volání k božstvům podle tradice, ne že bych ty tradice chtěl zpochybňovat, ale mám pořád pocit, že ať budete volat Perun, Donar, Thor, Taranis – pořád to bude směřováno k jednomu. Těžko totiž uvěřit tomu, že se po rozchodu Indoevropanů rozmnožil (nejen) tento bůh na mnoho dalších bohů. Vidím tedy určité tradice, které se vyvíjely a zformovaly v nějakém čase v minulosti a dnes se můžou stejně tak vyvíjet dál (pokud nechceme dělat kroužek historie, která je sama o sobě prima, ale nestačí). Tyto konkrétní tradice se tedy „po svém“ obrací například k tomu hromovládci, tradice tedy neberu jako „svatou pravdu“, ale jako projev „přiblížení se k božstvům“, která vlastně ani pořádně neznáme v celé jejich kráse. Možná známe tradice, ale neznáme Tradici 🙂 Dle mého osobního vývoje, mám v současnosti skoro dojem, že ti Keltové měli pravdu, když se prý smáli řeckým sochám bohů (když tam byli na výletě 🙂 ), protože božstvo přece nelze „zavřít“ pouze do jedné podoby. A u Germánů v době Tacita to asi bylo do jisté míry podobné jako s těmi Kelty, zdá se mi. A to jsem ty bohy už také vypodobňoval do kamene i na papír. Dnes už to vypodobňování bohů holt neberu jako jedinou možnost, ale jako jednu z možností.

    • Září 19, 2012 12:37 pm

      Tady musím rozhodně souhlasit s Fíbou. Hromovládce má u všech Árijců velmi podobné atributy a to je moc náhod najednou, aby jich po Evropě pobíhalo více. Mám o tom už delší dobu něco rozepsané, snad to brzo dodělám. Asi první Hromovládce byl chetitský Tešub a už ten je zpodobn’ován s jakýmsi sekeromlatem. Indra Árjů má jakési vřeteno a Zeus blesky. Taranis má hromové kolo a Perun a Perkünas sekeru a Thor kladivo. A všichni dělají rachot. Proto, když se snažím oslovit boha hromu a bouře, jmenuji ho většinou jako Hromovládce.

      • Září 19, 2012 1:24 pm

        Zajímavé je, že v tom předpokládaném protoindoevropském panteonu konce doby kamenné, aspoň podle wikipedie, je ten hromovládce v podobě *Perkwunos: http://en.wikipedia.org/wiki/Proto-Indo-European_religion
        Z toho mi tak nějak vychází, že současná podoba jména v Pobaltí a u Slovanů je asi nejpůvodnější.

        K těm zbraním. Asi to nebylo ustálené. Pokud ovšem přijmeme to, že lid Indoevropanů (Árjů) se také z konce doby kamenné někdy v archeologickém slovníku nazýval „lid bojových sekeromlatů“ a že kamenný sekeromlat byl asi nevýznamější zbraní té doby (3. tisíciletí před n.l.), tak mi z toho vychází, že sekera je původnější. Myslím, že i na skalních rytinách doby bronzové ze Skandinávie jsou postavy se sekerou. Na germánských kopích okolo 3. století jsou ale někdy symboly blesku, které odpovídají svazku blesků řeckého hromovládce. Na území České republiky se také našly v germánských hrobech okolo 5. století kostěné hranolky ozdobené rytými kolečky, prý by se mohlo jednat o zbraň hromovládce Donara. V tomto případě by tato představa byla ovlivněna řeckým Heráklem a jeho kyjem. A na Moravě, v Podunají, na Ukrajině, Bělorusku a v malém množství i v Německu se našly v ženských hrobech (na Moravě v ženských germánských hrobech z 5. století) malé přívěšky v podobě sekyrky. Prý se také vztahují ke germánské mytologii. Význam? Proč v ženských hrobech?

      • Září 19, 2012 3:49 pm

        K té sekeře v ženských hrobech bych něco měl. Nedávno jsem četl knihu „Narození a smrt v české lidové kultuře“ od etnoložky Alexandry Navrátilové a ta tam říká, že sekera byla univerzálním magickým ochranným nástrojem a používala se při magických úkonech spjatých s narozením i smrtí. Sekyra se například vkládala do lože rodičky a šestinedělky a měla ji ochraňovat před zlými duchy a můrami. Souvisí to asi s tím, že Hromovládcova sekera, byla mezi nečistými silami obávanou zbraní. Přívěšek sekerky na krku, nebo opravdová sekera v posteli tedy zastrašovala zlé duchy, kteří by chtěli člověku (muži i ženě) uškodit.

  8. Frostík permalink
    Září 18, 2012 4:11 pm

    Dík Wolosovi a Lomikelovi za postřehy. Podobné zkušenosti mám také, což mě těší.
    Mexiko jsem přeskočil a po letech hledání (od r 1995) vyznávám keltsko – slovanská božstva.
    Wolosi, přehrabal jsem se v předcích a jelikož se jede jen po mužské linii, tak až do praprapra jsme z české kotliny.:-)

    • Wolos permalink
      Září 18, 2012 4:40 pm

      Máš štěstí, gratuluji, a hledej dál, čím více jich budeš znát (dobré je znát i význam a původ příjmení, nebo opakovaně děděných jmen), a vědět co byli a dělali (i navenek nepodstatný detail se počítá), a komunikovat s nimi (nejsou mrtví v dnešním slova smyslu, jen nemají těla – resp. Ty jsi jejich společným tělem, tak jako oni jsou Tvými společnými předky), tím budeš Ty i Tvůj rod silnější (nejsou imaginární, ale velmi, velmi opravdoví a to skýtá neskutečný potenciál) . 🙂
      Síla je ukryta v paměti, ve vědomí nepřerušené posloupnosti (jinak bychom neexistovali), v přináležitosti k prostoru, jazyku a kultu. Jde o symbiózu.

  9. lomikel permalink
    Září 17, 2012 9:41 am

    zajima me to z toho duvodu ze se snazim navstivit mista kde je prukazne ze ho uzivali Slovane k kultovne – magickym ucelum.

    K pouziti jsou podle me tri zdroje:
    1. Literatura – neni moc konkretnich udaju (specialne ne prakticke), ale vytvari myslenkovy ramec, kontext.
    2. Kontakt s entitami ktere lze povazovat za spojene se Slovanskym prostorem. Jinak te to cista historie a revival(nic proti) jako Dva Divosi.
    3. Navsteva kultovnich mist (krajiny vubec) a naladeni se na s cilem se prohloubeni/overeni postupu z c.2, nalezeni novych kontaktu, jineho pohledu.

    No a kdyz koukam na tu fotku, tak mi to pripada neprakticke k pouziti. Dalsi moznost je ze je treba opravit tu smes vznikou z ingredienci 1.2.3. v me hlave. :).

    • Wolos permalink
      Září 18, 2012 7:46 am

      Nemusíš je hledat na kultovních místech. Zavolej (JSEM TU! – žádné ukňourané nebo bojácné, nýbrž sebevědomé zavolání) konkrétní entitu, představ se, aby věděla, s kým má tu čest (od věci není jmenovat několik nejbližších předků a vybavit si je před očima – dvě až tři předchozí generace).
      Chceš-li jít časem o něco dál, identifikuj se poctivě se sobě blízkým mytickým předkem nebo nějakou pospolitostí, která dotyčnou entitu uctívala.
      Je to jako když předložíš občanku na úřadě, nebo pas na hranicích – musí být platné, aby člověk mohl dál. Předem to ale řádně zvaž, protože „mít občanku“ už zavazuje. K jistému stylu života i myšlení, k světonázoru a z něj vyplývající kultuře.

      Něco jim při zavolání nabídni jako obětinu (přátele také hostíš, když jsou na návštěvě). Ale musí to být upřímné. Měl bys vědět, za jakým účelem je zveš na návštěvu. Důležitý je prožitek („mrazení v zádech“ je spolehlivým ukazatelem, že se daří), uvedení se do vytržení (třeba tancem nebo bubnováním, záleží na individualitě, rozpoložení a situaci – vhodný je i experiment, jaký způsob nejlépe vyhovuje). Dobrým prostředníkem je oheň – pomáhá se do toho lépe dostat a skrze něj je obětina nabízena.

      Božstvo si řekné… „ááá, Lomikel, vnuk Čechův a Přemyslův… a zve mě na medovinu, a chce si popovídat o (….) tak to ho musím navštívit.“

      🙂

      • lomikel permalink
        Září 18, 2012 9:14 am

        je prijemne zjistit ze ma nekdo podobne zkusenosti :), s tim mrazenim uplne presne, jeste pocit neceho vnejsiho (ne jako u rizene vizualizace), jeste je imho dobre pokud neco v komunikaci prekvapi, neco co nebylo ocekavano ani jako moznost.

        s tou krajinou je to u me tak ze me vyrhne z sebepotvrzeni, odfiltruje (cast) mych vlastnich projekci, to ze clovek neni tak soustredeni a klidny jako nekde v byte povazuji za plus, interface bezici na podvedome urovni ma vetsi sanci se prosadit.

        silny kontak s predky(ti kteri zde zily pred nami) jsme zazil na Ripu, dost me prekvapil a zrychlil puls, proste tam byly okolo me a meli „hlad“ :).
        od te doby jim obetuji jidlo v zavodni kantine – zavolam je a nabidnu jim ho, jako priprava na prohlubeni kontaktu.

        v ramci toho se take pokousim is pro sebe ujasnit koho jsme vlastne “ zadek“ a proc. krome jazykove kulturniho dedictvi daneho vychovou, je tu jeste neco na urovni zakladnich energii, pocit v tele ze tady jsme doma ( mysleno fyzicky i nefyzicky), samovolneho plynuti.

      • Wolos permalink
        Září 18, 2012 2:55 pm

        Lomikel: Díky, tohle obohatilo i mě, máš moc pěkné postřehy 🙂

        Bádání o předcích není jen tak, ale zpravidla se dostaneš nejdál tak právě k mytickému předkovi (to je spolehlivá opora). Tedy teoreticky tomu, kdo první (ale ten výraz je značně relativizující, protože v X-té generaci máš více takovýchto předků – na přidružených větvích rodu nemusí záviset, ženy většinou přebíraly kult a zvyky rodu svého muže) začal dané božstvo uctívat. V kombinaci s genetikou můžeš jít i po nepřerušené mužské linii (Y-DNA) a zjišťovat, jak asi putovala a ke kterým lokalitám vytvořila vztah.
        Z indického pohledu se naše evropské pohanství dá nahlížet jako jejich nejstarší vrstva spirituality – védská (která ani v Indii nevznikla, jde o tradovaný omyl). Dnes jí říkají „pitriyána“ (cesta předků), což použil i v rozhovoru s mým známým o evropské předkřesťanské kultuře jeden buddhista. 🙂
        Také zmíním další zkušenost: Jistý našinec, jezdící pravidelně do Mexika za šamany, se úvodních fázích hledání své identity cítil při setkání s nimi jako bezdomovec, bez kořenů, v pozici vzhlížejícího.
        Po čase ho poslali, ať hledá své kořeny doma, že už mu nemají co dát. Což učinil a přihlásil se ke slovanským a keltským kořenům, začal kontaktovat domácí bohy. Něco z něj „spadlo“, zvedla se mu jistá úroveň sebevědomí, a nyní se šamany už jedná jako rovný s rovným, když je navštíví. Stojí za ním síla, má se o co opřít. 🙂

  10. Shaman permalink
    Září 15, 2012 2:59 am

    Mě spíš zaráží pořád se opakující nucený primitivismus, obraz o naších předcích, jak nám ho „znalci studovaní“ neustále předkládají. Vždyť uměli moc hezky zpracovávat kovy. Práci se dřevem tedy museli zvládat daleko líp. Když se podíváme co dokážou vyrobit kmeny dodnes žijící divokým způsobem (idoly, masky a pod.), co museli vytvářet naši předkové? Byly na mnohem vyšší úrovni oproti dnešním Masajům a jim podobným. Možná bychom se moc divili, kdybychom zjistili, jak ty vesnice a sídla ve skutečnosti vypadali.

    • Wolos permalink
      Září 15, 2012 7:11 am

      „opakující nucený primitivismus, obraz o naších předcích, jak nám ho “znalci studovaní” neustále předkládají“

      Čtu teď učenou archeologickou rozpravu starou tři roky mezi floridským profesorem Florinem Curtou (doslova píchl do vosího hnízda knihou „Making of the Slavs“ ) a jeho několika názorovými oponenty (Profantová, Pleterski, Biermann). On se snaží rozbít migrační teorii a teorii Pravlasti (včetně zastaralých definic etnicity a násilného spojování určitého typu keramiky či jiné hmotné kultury s určitou skupinou, což zanechalo silný impakt i NA MÝCH dosavadních názorech, takže předefinovávám některé svoje postoje), a má pro to dost závažné argumenty. Oni se zase drží starých paradigmat, přičemž některým z nich nevadí i předkládání nepodložených domněnek (v dobré víře) jako argumentů.
      Ten primitivismus vyvstal právě z různých paradigmat, která vznikla hlavně v 19. století, během obrození a v návaznosti na romantismus (např. slovanský mesianismus má však kořeny už ve středověku, jeho zastánci v biblickém duchu hovoří o tom, že slovanština je jedním z jazyků od stavby babylónské věže 🙂 🙂 🙂 ).
      Slované např. na obrazech (i soch třeba na Vyšehradě) té doby mají kamenné mlaty, s kterými bojují proti nepřátelům s železnými meči (zprimitivňování). I idea slovanské jednoty (která patrně nikdy nebyla) a síly (tu měly jen některé dílčí kmeny) sem patří. Poznámka jistého arabského cestovatele je výmluvná:
      „Slované jsou nejmocnější národ. Kdyby se spojili, nebylo by na Zemi síly, která by je zastavila.“
      Je tam to KDYBY (a výraz národ je chybně od základu, jde o různé skupiny s různými zvyky a nejspíš i různé geny – např. Bulhaři nebo Chorvati jsou patrně slavizované kmeny nomádského původu), které spojuje možná tak společný liturgický jazyk a sem tam nějaké božstvo nebo mýtus). A na splnění této podmínky (jestli o ni také ještě vůbec někdo stojí) dosud neexistuje paradigma (vyjma toho mesianismu, který však není schopen koordinovat duchovní, ekonomické i politické zájmy všech svých teoretických zastánců a degraduje se spíše jen na slepou, neopodstatněnou víru, utvářející zdaleka nejvíce jen chaos – pojmový, historický i duchovní), vyjma stávajících monoteismů, které jsou fakticky politické, nikoliv duchovní provenience (kromě tradiční fasády, nezbytné pro to, aby byly přijatelné širšímu okruhu lidí).

      K dokreslení toho všeho ještě citát od Ivo Štefana ze sborníku „Neslované o počátcích Slovanů“:
      „Vztahujeme-li se dnes jakýmkoliv způsobem k ideji slovanství, komunikujeme především s představami, které o něm vytvořily novodobé dějepisectví a politické ideologie.“

      Z toho vyplývá, že je na nás, jak si slovanství nově definujeme. Je totiž nabíledni, že staré definice buď své cíle splnily, a jsou již nepotřebné (emancipace některých národů od jiných, zachování jazyka), nebo nesplnily (všeslovanská jednota, emancipace od Říma, aj…), a jsou tedy slabé.
      Musíme to však být my, kdo definuje vlastní sémantický, logický a duchovně-kulturní (KULT – KULTURA – KULTOVNÍ) rámec. Jakmile jej přebereme od svých protivníků, prohrajeme každou bitvu (argumentační, politickou, kulturní,…), protože boj se bude vždy odehrávat podle jejich pravidel. Dosud se tak děje – dokladem je i latinka, kterou pro písemnou komunikaci používáme.
      Abychom mohli nové mýty uvést do života, musíme sami v sobě některé rozbít.

      • Září 17, 2012 7:00 pm

        Wolos:

        Tak k jisté slavizaci některých Neslovanů jistě došlo. Například Bělorusové jsou podle jedné teorije poslovanštělí Baltové. Moderní Rusové zase asi vznikli mixem Slovanů s Ugrofiny s menší vládnoucí vrstvou Germánů. Chorvati možná budou slavizovaní Ilyrové, ten kretén Ante Pavelič pro změnu fantazíroval o tom, že jsou vlastně Gótové, nad čímž krotili nevěřícně i Himmler s Rosenbergem. U Makedonců můžeme taky předpokládat ilyrské a řecké složky. Bulhaři zase mají nesporně turkotatarsko-ugrofinské částečné předky (tzv. Protobulhary) a patrně tu bude ještě thrácký vliv. Mad’aři jsou zase vlastně ugrofinizovaní Slované a Češi zase vstřebali něco Germánů…. Takže najít dnes čistě slovanský národ, to bude asi protíž.To ale nemusí nijak vadit, tedy aspoň mě to nevadí 🙂

      • Wolos permalink
        Září 18, 2012 7:10 am

        Myslič: To vypadá, že nic jako slovanský národ nikdy neexistovalo. Kmeny, ano (svoje dílčí identity však mohly stavět na různých znacích – jazyk, sakrální právo,…), ale národy jako takové už je roztavená směs různých kmenů na jednom území, spojená zpravidla jednou vírou a jedním právem (viz vznik státnosti u nás – křesťanství plus římské právo a pojmenování se po jednom z dřívějších kmenů).
        Dnes je zas tendence tavit národy, a dělat z nich umělé nadnárodní útvary (Evropané, Američané,…). Politika.

      • Wolos permalink
        Září 18, 2012 2:59 pm

        Myslič: Nějaký věrohodný zdroj k slavizaci Baltů? 🙂

      • Září 18, 2012 3:17 pm

        Tak na Balty je tady dobrej Fíba, ví toho o nich dost.

      • Září 18, 2012 3:30 pm

        Třeba tady ze Slavonie: http://slavonie.org/2012/06/20/beloruske-nahrobni-symboly/

    • lomikel permalink
      Září 17, 2012 8:49 am

      no jo
      ja na to koukam z uhlu me manualni „zrucnosti“ tak me to nenapadlo 🙂

  11. lomikel permalink
    Září 14, 2012 11:24 am

    koukal jsme na webu a zda se mi to nejake male uvnitr, ten kruh.

    dalsi co je zajimave orientace idolu, ja bych je otocil smrem k stredu – koncetrace k centralnimu bodu.

    tady koukaji k okraji – pusobeni do krajiny- expanze.

    bylo by dobre vedet jak k tomu dosli

  12. lomikel permalink
    Září 14, 2012 10:48 am

    obradni misto je zalozene na nejakem nalezu ? nebylo by foto vnitrku svatine ?
    dik

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: