Skip to content

Rogar 2012

Srpen 24, 2012
tags:

„Mé jméno je Rogar, život se mi již chýlí ke konci a stejně jako stromům na podzim opadá listí, tak i mně na hlavě už mnoho vlasů nezbývá. Nebylo tomu tak, ale vždy – býval jsem mladý, odvážný, chtivý bohatství, moci a poznání. Snad smělý sen. Snad, ale bohové mne vyslyšeli a v běhu života se sen stal skutečností. Narodil jsem se ve Švédsku, kde otec byl vážený válečník. Začal mne učit ovládat meč již v útlém věku, a tak když mi bylo třináct let, dovolil mi jet s ním na první výpravu.“

 Tuto sobotu (18.8. 2012) jsme spolu se soukmenovcem Tomasem a jeho bílou psí bestií Badym navštívili již šestý ročník Rogara, který se konal u obce Neveklov (ano, to je ta vesnice, kde závozníkoval v JZD Otík ve filmu „Vesničko má středisková“) na Benešovsku, které pořádá tradičně o.s. Midgard.

 rogar stanyKdyž jsme vyjížděli v poledne z Prahy, měl jsem dost kyselou náladu, neboť mne v pátek v noci odchytili v tramvaji revizoři za pomoci Městské policie a jelikož jsem neměl lupen, zkásli mě za osm stovek. Tomas seděl dál, proto se k němu nedostali včas a stačil vystoupit. A protože jsem správný Čech a Slovan, není pro mne nic horšího, než když mně chcípne koza a ta sousedova přežije :-). Taky jsem měl mírnou kocovinu a vůbec jsem byl blbě naladěn. Po příjezdu na místo konání akce mne ona havlovská blbá nálada, ale docela rychle přešla, protože jsem si dal točeného Březňáka a pivo, jak známo, je lék a odvěká útěcha proletariátu. Tomas zaparkoval svou nahnilou limuzínu a šli jsme do areálu. Vlezné bylo stovku a lupen byl ještě slosovatelný.

 rogarV areálu na louce u lesa bylo k vidění dost zajímavého. Šermíři byli ubytováni v dobových stanech a někteří sebou měli i ženy a drobotinu. Bylo asi tak třicet nad nulou ve stínu, a tak tam skoro všichni vegetovali (teda jen chlapi) bez horních dílů oblečení. Obnažil jsem se taky, a jelikož jsem též řádně poobrázkován, celkem jsem mezi tu potetovanou chásku zapadl. Prošli jsme tábor, a protože do začátku bitvy zbývaly asi ještě dvě hodiny, měli jsme čas počumět a něco nakoupit u řemeslníků či stánkařů. Mne samozřejmě nejvíc uchvátil kovář (moje profesionální mánie na všech podobných akcích). Mistr uměl a bylo na co koukat (viz foto). rogar 3Nakoupil jsem u něho pěkný kroucený železný prsten. U jiného stánkaře jsem koupil mosaznou sponu na plášť a ještě u dalšího opět prsten, tentokrát z měděného krouceného drátu. Soukmenovec Tomas, protože měl oněch nechvalně proslulých osm stovek navíc, utrácel víc a zakoupil nějaké náušnice, větší mosazný prsten a velmi pěkný nůž z nástrojařské oceli. Ale alespoň ho zase štípla vosa :-). Přimotal jsem se taky k ležení Velkomoravanů, kteří zrovna pekli malé prase a vyslechl velmi zajímavý komentář o tom, jak staří Moravané používali v boji jateční dřevěnou palici na porážení dobytka. Za tuto palici by se nemusel stydět ani Thorgrim z filmu „Barbar Conan“. Moravané tyto improvizované zbraně užívali s úspěchem v boji s franckými vetřelci tak, že je roztočily nad hlavou a mrštily do sevřených šiků nepřátelské pěchoty, čímž rozbili doposud sevřený útvar nepřítele a mohla nastat klasická bitka muže proti muži. Toto pro mne byla vskutku zajímavá a nová informace.

 rogar 4Měl jsem pocit, že jsem zahlédl svého dávného kámoše Quakina, ale nebyl jsem si jistý, tak jsem toho člověka nekontaktoval, protože jsem ho neviděl čtyři roky a vypadal nezvykle štíhle. Takže, Quakine, jestli jsi to byl ty a čteš to, tak napiš do redakce! Ze známých jsem ještě potkal Adriana z Vlků s jeho paní, s kterými jsem nestačil moc pokecat, protože se blížil Šroub se svým hafanem, který se nemá moc rád s Badym . No, tak snad příště.

 Už se pomalu schylovalo k boji Slovanů s Vikingy, a proto jsem se šel podívat na místo, kde se bojovníci šikovali. Poblíž dějiště budoucího masakru stálo kultovní místo s moc pěkným jednoduchým dřevěným idolem a dokonce improvizované žárové pohřebiště (viz foto). Na samotné bojovníky byl úchvatný pohled. Rogar je totiž striktně historická záležitost, odehrávající se v devátém století našeho letopočtu a všichni aktéři musí být oděni a vyzbrojeni opravdu dobově a výjimky se prostě neudělují. Protože se o chladné zbraně z této doby rogar 5zajímám a něco málo o této epoše i vím, tak to velmi oceňuji. Co se mi moc líbilo, to byla šupinová kožená zbroj několika účastníků. A protože bylo skutečně vedro k padnutí, nelze neobdivovat výdrž plně vyzbrojených a vystrojených válečníků.

 Nyní k samotné bitvě. Mělo jít o boj mezi Vikingy a Slovany na území dnešního Ruska (Vikingové mu říkali Gardariki – Země hradů) v devátém století našeho letopočtu. Před samotnou bitvou i během jejího průběhu se z reprobeden ozýval hlas starého veterána Rogara, který o tom všem vyprávěl, za doprovodu soundtracku Jerryho Goldsmitha k filmu „Vikingové“. Vlivem zrady a porušení slova se Vikingové a Slované navzájem zmasakrovali a přežila pouze skupinka uprchlých zajatců s oním Rogarem v čele. Co se týká samotné bitvy, byla zvládnuta opravdu profesionálně. Došlo i na střelbu rogarz luků, kde lukostřelci používali šípy bez hrotů. To ovšem nezabránilo jednomu menšímu zranění, kdy jeden z bojujících dostal touto střelou do zubů. Co taky nesmím zapomenout vychválit je zpestření, které proběhlo asi v polovině bitvy, kdy se na pochodující kolonu válečníků vyřítili z křoví Adrian, Šroub a další psovodi se svou smečkou a partyzánsky všechny pokousaly a zase rychlostí blesku zmizeli v roští. Za zmínku taky stojí perfektně zvládnutá štítová hradba (viz foto) a falangy kopiníků postupující proti sobě. Po skončení boje a klasického „obživnutí mrtvých“ ještě proběhl takzvaný „Kruh zrady“. To je boj bez pravidel, kde každý „zabíjí“ každého. Svého kolegu klidně můžete propíchnout zezadu a může to být třeba i váš brácha. Nemohu se škodolibě neusmát nad okamžikem, kdy jednu z bojovnic, která měla asi tak metr šedesát, sekl ze zadu do přílby dobře dvoumetrový obřík. Chudák holka, tohle vážně nečekala.

 rogar 8Po skončení hlavního programu proběhlo ještě losování a hlavní vítěz obdržel nádherné vikinské kopí. Abych to tedy nějak zhodnotil: Tahle věc byla skutečně profesionálně zvládnutá a z mého pohledu neměla chybu! Je vidět, že pánové z Občanského sdružení Midgard své věci rozumějí a občanské sdružení nemusí být vždy jen černá díra na dotace. Jelikož jsem letos neviděl ani Svatobor, ani Libušín, tak musím naférovku napsat, že toto byla naprosto nejlepší šermířská akce, které jsem se v tomto roce zatím zúčastnil. Při odjezdu jsme ještě stačili zahlédnout cachtající se uvařené bojovníky v místním rybníce lehce kakaové barvy, do kterého ti odvážlivci opravdu vlezli. Takže příští rok dorazím opět a těšte se, rád bych totiž bojoval 🙂 !

Advertisements
One Comment leave one →
  1. Srpen 25, 2012 6:54 am

    Drobné upozornění: Neveklov není vesnice, ale město a film Vesničko má středisková se natáčel v nedalekých Křečovicích.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: