Skip to content

Adultery – Slovanská krev

Srpen 21, 2012

V roce 2004 vydala black metalová kapela Adultery své CD s názvem Slovanská krev, v němž propaguje slovansko – folklorní prvky. Celým CD se nese příběh hrdinného Slavoje, žijícího a bojujícího v období Sámovy říše.  Přepis textů níže:

Intro I.

CESTA DO KRAJIN VYTOUŽENÝCH

Nechte kapky deště rozeznít v korunách stromů bájnou legendu, kterou jen tyto němé tváře pamatují. Tehdy odvaha a statečnost našich bratří dokázala, že slovanský národ nepoklekne před žádným loupeživým a zrádným nepřítelem. Slyšte pověst o Slavojovi, který cítí vše své srdce pro vlast bíti vedl své bratry za svobodou do nových krajin.

SLOVANSKÁ SÍLA

Pojďme bratři jdem se bít, budem se bránit, chceme žít,

proti vrahům, otroctví, nás nikdo se nezmocní.

Pojďme bratři jdem se bít, budem se bránit, chceme žít,

silný meč, řev havraní nás Perun ochrání.

Sny v černých očích, my najdem zemi svou,

cesty dnem a nocí, tajemnou krajinou.

Temná noc se dívá, duše halí nám.

Sny v černých očích, hromy v dáli zní,

my roky jdem dál, náš pochod nekončí.

Teď v dáli vidím kraj, ten pocit svobody,

jen slunce a čerstvý vítr – tu nebude chudoby.

Teď v očích vidím slzy, sny se naplní,

to víra k našim bohům nás vždycky zachrání.

Poselství našich předků my kolem zasejem,

všem slovanským bratrům mír a svobodu dopřejem.

Když zlo nás přijde zlomit, tu nepřítel okusí.

Ostří našich mečů jejich duším neodpustí.

Pojďme bratři jdem se bít, budem se bránit, chceme žít,

proti vrahům a otroctví, nás nikdo se nezmocní.

Pojďme bratři jdem se bít, budem se bránit, chceme žít,

silné meče, řev havraní a Perun nás ochrání.

Intro II.

Však z východu vichřice přinesla mrak plný hrůzy a utrpení. Avarský lid pánů koní neměl úctu ni pokoru a ani slitování. Spousta slovanských srdcí našla cestu do Navie. I Slavoj trpěl odchodem duše z nejmilejších. Však kletbu jeho nesl vítr krajinou: „Vaši krev nechť pije zem a duše nechť dojdou utrpení pod silou mého meče.“

OHNĚM A MEČEM

Pozvedni meč, silný jsi dost, slovanské srdce ti v hrudi zní.

Neklekni nikdy na svou čest, pak bude z tebe panovník.

Ruka silná, bystrý zrak, zpěněná v žilách koluje krev.

Pohled tvých očí boří hrad, pozvedni svoji korouhev

Teď proroctví, ta slova tu zní,

bratrstvo stojí tu dál,

nikdo nás neporazí,

my věříme v sebe a v náš kraj.

Ta slova co v dáli zní,

odplaty den by tu stál,

rohy se rozezní,

náš válečný rituál.

Ticho jen pár smutných písní,

popel, oheň dmýchá žal.

Všichni bratři po krvi žízní,

chybí tu udatný král.

Kde jsou ty noci, co písně zpíval

stařec o legendách,

že v daleké tvrzi najde se král,

jež budí všude strach.

Slované budou písně zpívat

u ohňů svobodní.

Dokud vládnou války a meče

nás nikdo se nezmocní.

Odplaty naší den přijde,

my vrátíme se zas.

Svobodni s mečem v ruce

dobudem zemi pro nás.

Pozvedni meč, silný jsi dost, slovanské srdce ti v hrudi zní.

Neklekni nikdy na svou čest, pak bude z tebe panovník.

Ruka silná, bystrý zrak, zpěněná v žilách koluje krev.

Pohled tvých očí boří hrad, pozvedni svoji korouhev

Intro III.

„Záře jiskřivých hvězd svítí na cestu, kde vydal jsem se s mými bratry. Za králem o němž pověsti mluví, kde jen může být?“

SLIB NA SVOU ČEST

Hej bratři slyšte slova, k cíli vede cesta strmá.

Hrad stojí co ochrání nás a v něm kníže náš.

Naše srdce, síla velká, my budem se bít na lukách,

rozední se rudé slunce, budem se bít s mečem v ruce.

(Toť slova Slavoje k Sámovi):

„Já slibuji na svou čest, že meč můj se bude bít vždy na stejné straně jako tvůj“

BRÁNY VOGATISBURKU

Ta moc v jeho očích, žádný strach, jen síla,

to kouzlo ve slovech, naše víra nás sem vedla.

Brány pevné jako věky, tu svoboda pramení.

My přešli hory a řeky, to svobody znamení.

Spojeni srdcem, jdem loukou a hvozdem,

společně písně zapějem.

Budeme spolu se bít až do hrobu,

kde v Navii klid naleznem.

Nadejde čas, budeme zas

společně v kraji slovanském.

Tasíme meče a krev tu poteče

v naší bitvě vítězné.

Bok po boku budem se bít, v tom síla naše jest.

Už slyším trubky povel znít, nepřítele stihne trest.

Spojeni srdcem, jdem loukou a hvozdem,

společně písně zapějem.

My budeme spolu se bít až do hrobu,

kde v Navii klid naleznem.

Teď nadejde čas, kdy budeme zas

společně v kraji slovanském.

My tasíme meče a krev tu poteče

v naší bitvě vítězné.

Outro IV.

Jak Slavoj slíbil, tak se i stalo. Hrdinně odolali on a jeho společníci útokům Dagoberta – Franckého krále a svoboda se usadila v krajinách západních. Teď jiný stín trápil jeho mysl. Drak z východu mu nedá spát.

BITVA CTI

Úsvit přichází, jen paprsky mlhou pronikají,

my všichni čestně stojíme, ve zbroji a připravení.

Poslední soud, ať rozhodnou bohové,

Tvé hrdlo polkne krev,

tvé srdce probodne čepel,

všude jen oheň a řev,

všude jen smrt a popel.

Svoboda v krvi – jen boj a čest

vzhůru do boje – srazí vás pěst

Pomstím svou krev.

Pozvednu korouhev.

Pomstíme krev.

Pozvednem korouhev.

Kde však má síla, kde jest,

v mé hrudi ostrá bolest.

Tady zůstává má čest

a z mých činů jen pověst.

NAVIA

Ten den, kdy noc zůstává.

Ten den, kdy nás pohltí.

Ten den, kdy kolem zní chór

mrtvých pohanských duší.

Ten sen, co se mi zdál.

Ten sen o stříbrném kvítí.

Ten sen co přichází k nám

mrtvým pohanským duším.

Tu sílu, co Perun mi dal.

Tu sílu za vlast opustím.

Chci vidět cestu k Navii,

k mrtvým pohanským duším.

Reklamy
komentářů 11 leave one →
  1. Srpen 24, 2012 5:54 pm

    A co „Hej Slované!“ :

    „Hej Slované! Ještě naše slovanská řeč žije,
    dokud naše věrné srdce pro náš národ bije;
    žije, žije duch slovanský, bude žít na věky,
    hrom a peklo, marné vaše, proti nám jsou vzteky!

    Jazyka dar svěřil nám Bůh, Bůh náš hromovládný.
    Nesmí nám ho tedy vyrvat na tom světě žádný.
    I nechať je tolik lidí, kolik čertů v světě.
    Bůh je s námi, kdo proti nám, toho Perun smete.

    I nechať se též nad námi, hrozná bouře vznese.
    Skála puká, dub se láme. Země ať se třese !
    My stojíme stále pevně, jako stěny hradné.
    Černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně …“

    Píseň složil slovenský evangelický kněz Samuel Tomášik v roce 1834. Pražský Všeslovanský sjezd ji r. 1848 přijal jako hymnu všech Slovanů. Srbské království ji mělo dokonce za vlastní hymnu. To je řádná slovanská poetika, ne? Už jsem to kdysi od nějakých srbů slyšel v Oi! podání a nemělo to chybu…

  2. Srpen 24, 2012 1:10 pm

    Když už jde o ty Srby v Němcích, tak mě osobně by zajímalo něco víc o germánských Gótech na Krymu na Ukrajině a krymžské gótštině. Mám dojem, že ti byli v tamních končinách něco jako Polabští Slované v Germánii:
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Krym%C5%A1t%C3%AD_G%C3%B3tov%C3%A9

  3. Srpen 23, 2012 5:06 pm

    No, a co říkáte třeba na knihu Alexeje Pludka (můj oblíbený komunista): „Pověsti dávných časů“?
    Pludek zde Slovanům též přisuzuje „válečnickou“ poetiku. Například :

    „Srbi se do Němec hotovili,
    německy slovíčko neuměli.
    Svoje si koníčky osedlali,
    svoje si ostruhy připínali,
    ostrými meči se opásali,
    do boje velkého vyrazili,..“

    🙂

    • Wolos permalink
      Srpen 24, 2012 8:07 am

      Jo, to je dobré. I kozáci mají svoje. Asi to bude potřeba víc diferencovat, ten svůj delší příspěvek budu přehodnocovat. Také když někdo použije termín „slovanský“ nebo „germánský“, může myslet něco jiného než někdo druhý, tytéž termíny používající.
      A zřejmě i rozhoduje nejen námět (válečný, zemědělský, atd….., ale i kraj, kde dílo vzniká. To vypadá jako dost dobrý námět nejen na diskusi, ale i hlubší analýzu, příp. knihu.

      • Srpen 24, 2012 8:35 am

        Myslím, že u těch kozáků se dají vystopovat ještě sarmatské vlivy. Ostatně, stepních vlivů tam bude více.

      • Wolos permalink
        Srpen 24, 2012 3:59 pm

        Sarmatské (např. odraz v mytologii – slovanští bohové Chors, Stribog a Simárgl jsou íránského původu), i novější tatarské vlivy (po vpádu Čingischánových vojsk do Evropy).

  4. Dorian permalink
    Srpen 22, 2012 7:34 pm

    Ach jo, kam zmizel slovanský smysl pro poesii

    • Wolos permalink
      Srpen 23, 2012 8:52 am

      Většinou asi mimo město a částečně také v minulosti.
      Když se podívám na dobu romantismu, mělo to z poetičnosti (jak ve smyslu pro tragično, tak milostno) mnohem více.

      např. Dvořákova Rusalka

      Dokud si slované neuvědomí, že slovanství je velmi spjato s venkovem (a ten je i jejich ohraničeným teritoriem, prostorem posvátna, který generuje vlivy, které jsou pro slovanství dominantní), a ne s pro jejich myšlení v drtivé míře cizím technokratickým městem, které je už ze své podstaty prostorem cizinců (existuje však i jiný typ měst), budou podléhat vlivům a módám jiných, se všemi dopady na identitu, tradici a kulturní produkci co k tomu patří.

      Uvedený text k Adultery mi v lepším případě připomíná spíše produkci nějakého na Peruna orientovaného válečníka, v horším případě mentalitu drsného seveřana, vydávající se za slovanskou.

      Tyto pohledy na svět (slovansky poetický a seversky drsný, projevený metalem, který vykrystalizoval na anglo-saské, tedy germánskou mentalitou ovlivněné půdě) však nelze zaměňovat, každý má své specifikum a kvality.

      • Dorian permalink
        Srpen 23, 2012 2:35 pm

        Nemyslím že je nějaký diametrální rozdíl mezi germánskou a slovanskou poetikou. Svým povzdychem jsem spíše chtěl naznačit že uvedený text nemá s kvalitní poesií nic společného, ať už lidovou, klasickou nebo moderní.

      • Wolos permalink
        Srpen 24, 2012 8:01 am

        Dorian:

        „Nemyslím že je nějaký diametrální rozdíl mezi germánskou a slovanskou poetikou.“

        Udej příklad.

        Jinak souhlas.

      • Dorian permalink
        Srpen 25, 2012 12:32 pm

        Chtělo by to spíš tvůj příklad kde je ten rozdíl vidět. Podle mě je to důsledek romantismu a víry ve slovanskou holubiččí povahu a germánské drsné válečnictví.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: