Skip to content

Tip na výlet: Blaník

Červen 25, 2012
tags:

Tuto sobotu (23.6.2012) jsme se soukmenovcem Tomasem a jeho bílou psí obludou Badym vyrazili na posvátnou českou horu Blaník. Leží kousek od města Vlašim u obce Louňovice pod Blaníkem.

 Počasí nám přálo a slibovalo dobrou viditelnost z blanické rozhledny. Výstup na Velký Blaník (638 metrů nad mořem) začal trochu partyzánsky, neboť Tomas se rozhodl nezaplatit výběrčímu na parkovišti za svůj zánovní vůz. Tady jsem začal dumat nad tím, jestli Tomas nemá náhodou nějaké semitské předky, ale zjevně šlo o volání keltské krve, vždyť i ti Skotové jsou známí svou šetrností :-). Zaparkovali jsme tedy na lesní cestě o kus dál, což se mi jako vyznavači pořádku moc nezamlouvalo, ale konec konců, byl jsem jen spolujezdec.

Výšlap začal dobře, protože hned na začátku je vidět tabulka, kde je napsáno cosi o tom, že zde v roce 2005 vyhlásil Václav Klaus tažení na Brusel. Další veselou záležitostí je kamenná hlava, údajně blanického rytíře, která vypadá spíše jako slavné olmécké negroidní hlavy v Mexiku. Že by už i na Blaník pronikla multikulti? Chvíli po začátku výstupu se cesta rozděluje na delší a kratší trasu. Já už byl na Blaníku několikrát a chtěl jsem Tomasovi ukázat pár zajímavých míst, tak jsme vybrali tu delší. Tomas se stále divil, že zde není ani jeden autobus polských katolíků. No, alespoň dva Poláky jsme potkali. Cesta na vrchol vede smíšeným lesem a všude je plno skal a balvanů. Srdce romantikovo musí prostě zaplesat.

 Samotný Velký Blaník je místo, které má bohatou a slavnou historii. Vrchol byl osídlen Kelty již v 5. století před naším letopočtem. A právě Keltové na něm postavili v době halštatské své kruhové hradiště-oppidum. Zbytky mohutných dvojitých kamenných valů jsou viditelné dodnes. Keltové z vrcholu Blaníku mohli dobře kontrolovat obchodní cestu z jihu na sever, která tudy vedla. Zřejmě se jednalo o jednu z větví takzvané “Jantarové stezky”. Právě od Keltů pochází pověst o spícím vojsku v útrobách hory. Určitě tady nechrní Václav, řečený “Svatý”. Podobné legendy o válečnících hibernujících v posvátných horách se dají vystopovat vlastně všude v Evropě, kde sahal keltský vliv. Téměř totožná legenda se tradovala ještě dlouho po pádu Říma v Galii, kde místní galořímské obyvatelstvo věřilo na návrat Juliána Apostaty, který má odpočívat v jisté hoře a až bude Galii nejhůř, má se vrátit a v rozhodující bitvě porazit nepřítele. Křesťané samozřejmě převzali tato stará pohanská vyprávění, a tak dodnes tvrdí, že například Karel Veliký taky čeká ve své hoře na zavolání potomků. Ten, až se probudí, bude asi trochu zmaten, protože se bude muset rozhodnout, komu pomáhat, zda Francouzům nebo Němcům, protože si ho nárokují oba národy. Friedrich I. Barbarossa to bude mít rozhodně jednodušší, ten medituje v hoře Kyffhäuser a tedy bude asi stranit Teutonům. No, naši galilejští budou koukat, kdo že to vyjede z Blaníku.

Ve středověku zde stávala tvrz a pravděpodobně i dřevěný hrad. Počátek křesťanských poutí na Blaník se datuje někdy od roku 1404, tedy v těsně předhusitské době, kdy to v Království českém začínalo pěkně kvasit. O něco později se zde po justiční vraždě Jana Husa konaly tábory českého lidu nespokojeného se zkažeností Katolické církve. V letech 1868-1871 zde probíhaly novodobé tábory českého lidu, kde se otevřeně dávala najevo nespokojenost s habsburskou monarchií a poprvé se také tato hora dává do souvislosti s husitstvím. Prý tedy v Blaníku není žádné katolické Václavovo vojsko, ale husité. Viz skvělá hra Járy Cimrmana : “Blaník” (doporučuji zejména perfektní obraz “Výměna mečů”). Z Blaníku byl také vlomen základní kámen Národního divadla.

Na vrcholu Velkého Blaníku stojí nádherná, 30 m vysoká dřevěná rozhledna ve tvaru středověké hlásky, postavená kupodivu za války v roce 1941. Dole točí pivo (Kozla za 25 Kč), což je pro každého pohana jistě dobrá zpráva. Už od roku 1895 tady stála menší věž (20 m), ale v roce 1936 se zřítila. Výstup na ní stál rozhodně za to, viditelnost byla celkem dobrá, bylo vidět i Prahu a Cukrák. Samotná rozhledna je šindelová. Kdo někdy zkoušel postavit šindelovou střechu, musí ocenit um našich předků a jejich novodobých nástupců. Na rozhledně prostě předvedli parádní výkon.

Po výstupu a sestupu z Velkého Blaníka, jsme se rozhodli ještě navštívit Malý Blaník. Je jen kousek od většího brášky. Tenhle kopec má 569 m n. m. a je také celý porostlý nádherným lesem. Nechtělo se nám se tam plazit po turistické značce, tak jsem na parkovišti vytáhl z hlídače (toho, co zůstal ochuzen o obolus za naše parkovné) kudy vede zkratka. Zkratka byla skutečně kratší, ale zato vedla vedle včelínů, kde se zrovna rojila včelstva, takže to bylo i trochu dobrodružné (každý alergik jistě ocení). Na samotném vrcholu kopce ve středověku stávala tvrz, kterou vyvrátili husité. Odvedli dobrou práci, protože z ní nic nezbylo. Z cedule, která tam je, se dá vyčíst, že zde od pradávna bylo kultovní místo, které používali už pohané. Myslím, že o další tabulce Pohanského kruhu je tedy rozhodnuto. Jako vždy, si však toto místo uzurpovala Katolická církev. V roce 1753 zde postavila (samozřejmě, že rukama nevolníků) poutní kapli Svaté Máří Magdalény. Její vskutku malebná zřícenina tvoří dominantu vrcholu dodnes. Jenže katolíci si to tu moc neužili. K moci se totiž dostal osvícený (můj oblíbený katolík) Josef II. a už v roce 1783 jim to zde celé zrušil. Moudrý to císař. Doufám, že taky číhá na zavolání v nějaké hoře a vyjede, až bude Čechám nejhůř. Možná už bychom ho měli probudit, aby si konečně posvítil na církevní restituce. Katolíci si totiž dělají zuby na oba Blaníky.

Pokud jsem vás tedy navnadil na návštěvu Blaníků, neváhejte a vyražte. Stojí to za to!

Advertisements
komentářů 10 leave one →
  1. Červen 28, 2012 7:25 pm

    Teď jsem četl článek i s komentáři své ženě a ta to okomentovala slovy : „To zas bude na Blaníku nablito.“ 😉

  2. Červen 26, 2012 2:34 pm

    Chlapi, nechcete mi dát na e-mail vědět, kdy že na tom Blaníku budete? Nemám to na Blaník zase tak daleko a docela rád bych vás zas viděl. 🙂

  3. Tomas permalink
    Červen 25, 2012 7:29 pm

    Jak můžeš do tak posvátného nápoje rvát ten ohavný Americký import?? Ty, zastánce tradičních evropských hodnot?? :-)) Na pátek mám připraveno 10l piva, 2l vína, teda zatím, do pátku to snad ještě něčím doplním. Přijde mi toho málo a MUdr Prase bude zcela jistě žízniv :-))

    • Myslič permalink
      Červen 25, 2012 7:36 pm

      Omyl: Papriky daroval Máyům Kukulkan, bůh bílého zevnějšku 🙂 Když tradicionalista Ttygr může hulit tabák oné příšerné jakosti a Ty ten kutnohorský humáč (americký import), já můžu vyrábět medovinu s chili 🙂

      • Tomas permalink
        Červen 25, 2012 8:19 pm

        Vyráběj si co chceš, třeba medovinu s tsantsou.

  4. Červen 25, 2012 6:17 pm

    První fotka zřejmě ukazuje prvního bojovníka se psem, který právě vylezl z Veřejové skály. 😉
    Na Blaníku jsem byl zatím 3x a stále plánuji, že zde jednou přenocuji o nějakém Samhainu.

    • Myslič permalink
      Červen 25, 2012 6:40 pm

      První fotka ukazuje lakotného Skota, který odmítl zaplatit obolus hlídači na parkovišti 🙂

      Ted‘ vážně: Pokud se chystáš nocovat na Blaníku, doporučuju ten Malý. Je to místo plně prostoupené tajemnem. Ta zbořenina galilejské synagogy je jako dělaná pro natáčení hororu…

      • Tomas permalink
        Červen 25, 2012 6:48 pm

        Lakotný Skot?? to byla jen jedna z mých forem boje proti systému:-). Vážně mě sere to, že za chvíli budeš platit i za vstup do lesa. A pokud Blaník dostanou zpátky nenasytní preláti, tak si piš, že se za ten vstup platit bude!
        Jinak na Malém Blaníku v brzké době nocovat budeme, mám již připravenou kvalitní medovinu obohacenou o lesní plody:-)

      • Myslič permalink
        Červen 25, 2012 7:04 pm

        Lesní plody? Já tam napral papričky! Počkej v sobotu 🙂 No, možná padne už v pátek s DO 🙂
        Černoprdelníkům nic nevrátíme, probudíme Josefa II., ten jim vokáže…

      • Červen 25, 2012 9:11 pm

        Ono je to skoro jedno, na kterém z Blaníků budu nocovat. Duchové z nitra hory se podle pověstí objevují na obou.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: