Skip to content

Vikingové

Květen 31, 2012
tags:

V roce 1976 vydal světoznámý americký spisovatel Michael Crichton (“Jurský park”, “Proud Času”, “Kongo”, …) útlou knihu pod názvem “Eathers of the Death” (česky “Pojídači mrtvých”). Tento všestranně nadaný spisovatel použil dochované torzo zápisků arabského cestovatele Ahmada ibn Fadlána, kterého okolo roku 922 vyslal bagdádský kalif na území dnešního Ruska šířit islám. Crichton tyto cestopisné zápisky zakomponoval do vytunelovaného anglosaského eposu “Beowulf” a vznikl tak velmi zajímavý román, který bychom mohli přiřadit do žánru, kterému se říká historická fantasy.

V roce 1999 se na plátnech kin objevila adaptace této knihy pod názvem “The 13th Warrior”. V češtině je tento film uváděn jako “Vikingové” (taky se divíte překladatelské fantazii našich filmových distributorů?). Crichton se po mega úspěchu zfilmovaného “Jurského parku” rozhodl pro spolupráci s režisérem Johnem McTiernanem (“Smrtonosná past”,…). Ti dva si lezli při natáčení neuvěřitelně na nervy a na výsledné práci je to bohůmžel znát. I tak ovšem stojí za to se na film podívat.

Bagdádský básník Ahmed ib Fadlán (Antonio Banderas) si žije jako prase v žitě. Své básně cílí na určité publikum – vdané paničky. Asi mu to dlouho prochází, ale kosa padne na kámen, když nasadí parohy jistému vlivnému papalášovi. Ten má styky u samotného kalifa (tehdy šlo o druhého nejmocnějšího panovníka planety, hned po konstantinopolském císaři). Moudrý vladař se rozhodne momentálně nepohodlného bohéma uklidit do zahraničí. Pošle ho jako vyslance do povodí Volhy, kde má šířit víru pravou. Neochotně se vydává na cestu, provázen svým starým přítelem Melchisidekem (Omar Sharif). Cestou přes velkou step, napadnou karavanu ve které cestují, loupeživí Tataři. Jenže i tito obávaní nájezdníci couvnou na břehu Volhy před nebezpečnými protivníky, mnohem horšími a strašnějšími, než jsou oni, před Vikingy.

Karavana, ve které Ahmed cestuje je sice zachráněna, ale Ahmed sám se dostává do mnohem větších problémů. Vikingský král zemřel a je tedy nutné (demokraticky) zvolit nového. Ahmed s Melchisidekem se snaží vyzvědět, jak taková volba probíhá. Zde působí trochu legračně, jak se s Vikingy domlouvají. Ahmed, jako ostatně většina aristokratů oné doby, mluví jen svou mateřštinou. Melchisidek je naproti tomu zkušený lingvista a na Vikingy mluví řecky. Naštěstí jeden z nich umí latinsky, je vážně srandovní pozorovat, jak Melchisidek klade otázky řecky a Herger (Dennis Storhoi) mu odpovídá latinou. No, nakonec se domluví. Herger muslim vysvětlí, že starý král s nimi mluvit nebude, protože je mrtvý. Je třeba zvolit nového. Kandidáti jsou dva: Buliwyf (naprosto skvělý Čech Vladimír Kulich) a jistý bezejmenný otrapa. Buliwyf v zápětí otrapu zabije a demokracii je tak učiněno zadost. Pak samozřejmě následuje pitka a pohřeb starého krále.

Ráno čeká obyvatele vikingského ležení u Volhy překvapení. Připluje totiž loď s naléhavým poselstvím pro nového krále. Na dalekém Severu se probudilo prastaré a strašlivé mlžné zlo, tak příšerné, že ani nesmí být pojmenováno. Buliwyf povolává „anděla smrti“, což je stará vědma, která věští pomocí run vyrytých do kostí. Věštba je velmi zajímavá: Tajemnému zlu se musí postavit sám Buliwyf a dalších dvanáct válečníků. Těch jedenáct se rekrutuje z přítomných Vikingů, ovšem ten poslední, jak praví vědma, nesmí pocházet ze Severu. A hádejte, kdo je oním vyvoleným válečníkem? Bingo! Samozřejmě arabský proutník a hrdinný nasazovač parohů Ahmed. Samozřejmě, že se mu na Sever s tlupou pohanů moc nechce, ale jeho „velvyslanecké“ poslání Vikingové stejně moc vážně neberou a nedají mu na vybranou. Melchisidek se výpravy neúčastní, ale stejně ještě stačí Ahmedovi přeložit pár hlášek, kterýma si z něho Vikingové dělají legraci. Například se smějí jeho malému koni: „Jen Arab si bere do války psa!“ Nebo nedokáží vyslovit jeho nezvyklé jméno a tak ho pojmenují prostě „Ébn“. Cestou na Sever náš Arab musí snášet další vikingské pošklebky, což mu paradoxně pomáhá naučit se jazyk svých průvodců. Jeho znalost vyjeví opět celkem humorně, když zahlásí: „Moje matka byla čistá žena a já alespoň vím, kdo byl můj otec. Ty z děvky vzešlý prasožroute!” No, Vikingové se zasmějí a pochválí mu i jeho jezdecké umění: „Pes umí skákat.“

Třináct válečníků nakonec dorazí až k Baltskému moři, které přeplují na drakkaru. Tuto plavbu změkčilý intelektuál Ahmed samozřejmě prozvrací. Dorazí do země krále Hrotgara, kterou pustoší mlžní démoni, zvaní Wendolové. Na pobřeží je uvítá vyslanec, který je považován za homosexuála, neboť používá parfém: „Poslíček v hedvábných trenkách!“, jak zahláškuje jeden z Vikingů. Král Hrotgar je starý a senilní opilec, kterému se jeho království pod nájezdy Wendolů (v podstatě jde o jakési neandrtálce zkřížené s Indiány) rozpadá. Wendolové útočí na téměř nechráněné hradiště (ostatní vesnice už byly zničeny) zásadně v noci a za mlhy, jak se třináctka válečníků záhy dozví od jediného přeživšího dědy ze sousední vesnice. Wendolové jsou pěkná pakáž, sice žijí ještě v době kamenné, ale mají jeden nepěkný zvyk, pojídají mrtvoly svých nepřátel. To vzbuzuje strach a hrůzu u obyvatel země krále Hrotgara, a proto povolali Buliwyfa a spol.

Během první noci čelí třináct válečníků prvnímu útoku Wendolů. Ahmed není žádný hrdina, když mu Herger podává meč, vzteká se: „Já to neuzvednu!“. Načež Herger kontruje: „Musíš zesílit!“ Během onoho prvního střetu s nepřítelem se ukáže, že Arab přeci jen není takový sralbotka a zabije jednoho z Wendolů. Nepřítel je sice odražen, ale třináctka válečníků má už první ztráty a další budou následovat. Rozhoří se boj na život a na smrt, ve kterém se jedná o doslova vyhlazovací válku mezi Seveřany a Wendoly. Lidmi železného věku a posledními neandrtálci. Na konci této války přežije jen hrstička  průvodců Ahmeda, avšak on sám se stane skutečným bojovníkem.

Další děj filmu se mi nechce vyzrazovat, protože pokud jste ho neviděli, byla by to škoda. Film sám má celou řadu nelogičností, což je zapříčiněno velkou averzí mezi McTiernanem a Crichtonem, která vedla dokonce k tomu, že film nakonec musel dotočit sám Crichton. Divák, který má jisté povědomí o době, v níž se „Vikingové“ odehrávají, si nemůže nevšimnout, že Vikingové mají naprosto nedobovou výzbroj a výstroj. Jeden je oděn do skotského kiltu, druhý má gladiátorskou přílbu, sám Bulifyf nosí pozdně gotické plno plátové brnění (za jaké by se nemusel stydět ani Jiří z Poděbrad) a jeden dokonce používá zbroj španělských konqistadorů. O třmenech, které používá wendolská jízda (!) ani nemluvě. Ovšem tyto chyby, dle mého názoru, vyvažují herecké výkony (pravda, Omar Sharif se jen mihne) mnou jinak nesnášeného Banderase, Storhoie a hlavně našeho muže v Hollywoodu – Vladimíra Kulicha, který je neuvěřitelně charismatický, a role Buliwyfa mu prostě sedne jako pozadí na hrnec. Za zmínku také stojí nádherná příroda Britské Kolumbie, kde se natáčelo. Pacifické pobřeží Severní Ameriky totiž vypadá opravdu jako Skandinávie, včetně pralesů a fjordů. Rozhodně je třeba vyzdvihnout i super mega bombovou hudbu Jerryho Goldsmitha (“Rambo”, “Star Trek”, ….). Goldsmith patřil, spolu s Basilem Poledourisem (legendární “Barbar Conan”, “Hvězdná pěchota”, …)  a Trevorem Jonesem (“Excalibur”, “Poslední Mohykán”, …) ke skladatelům takřka wagnerovské monumentálnosti. A právě jeho hudba dává “Vikingům” šmrnc, který nuluje všechny zápory tohoto filmu.

Na modlitbu, kterou Ahmed a zbytek přeživších válečníků pronáší před posledním bojem, se prostě nedá zapomenout:

      “Hle, zde vidím svého otce.

       Hle, zde vidím svou matku, své bratry a setry.

       Hle, zde vidím zástup svého lidu, až k samému počátku!

       Oni mne volají a vyzývají mne, abych přijal své místo v sálech Valhally,

       kde stateční mohou žít věčně !”

Pokud se vám tedy film líbí, měli byste sáhnout i po knize, podle které byl natočen. “Pojídači mrtvých” u nás vyšli už dvakrát v nakladatelství Baronet.

   “Vikingové”. USA 1999. Režie John McTiernan, Michael Crichton.

    Michael Crichton: “Pojídači mrtvých”. Baronet 2006.

Advertisements
komentářů 11 leave one →
  1. Executor permalink
    Červenec 25, 2015 4:11 pm

    Ja len dodám k tým prekladom. V slovenčine vraj knihu volajú: „Netvori z hmiel“.

  2. Červen 28, 2012 8:53 pm

    No, vzhledem k tomu, že v severských jazycích existují růzé nářečí, a navíc je tu problém transkripce z a do severských jazyků, je dobré věnovat i pozornost podobě obou jmen hrdinů citovaných v komentáři, tj. Buliwyf, a Beowulf.
    Navíc, zpráva Ibn Fadlána se nám dochovala v několika opisech, a ani ty opisy, natož jejich překlad nejsou stejné.
    Ale na druhou stranu, to už sme příliš na úrovni spekulací.

  3. Bulgar permalink
    Červen 7, 2012 8:56 am

    Já právě narážel na to, že Crichton sice popularizoval příběh, ale zakládá se na faktických událostech, protože v zápiscích se píše o mužích s hrubými rysy, malou bradou, výraznými očnicemi a jak bojují primitivními mlaty.

  4. Bulgar permalink
    Červen 2, 2012 12:40 pm

    Film byl jak zklamáním tak i překvapením, např. některými rekvizitami tomu dali skutečně za uši, ale třeba správné znění staroskandinávské modlitby velice potěší. Bohužel se od knihy trochu liší. Za zmínku stojí, že spisy ibn Fadlana jsou velkým zdrojem pro historiky a dodnes jsou opředeny nejasnostmi; podle jedné skupiny historiků dokazují výskyt člověka kromaňonského v oblastech severní Evropy ještě kolem roku 1000 a tedy jeho soužití vedle „moderní“ společnosti, o čemž druhá strana vědců pochybuje (zrzavé zbarvení vlasů a chlupů u Evropanů má dle genetiků kořeny v křížení právě s kromaňonci). Pokud by si však ibn Fadlan části cestopisu domyslel, vypovídalo by to o jeho nadlidsky přesné představivosti. Překlad do angličtiny z arabského originálu se dá vypůjčit v Národní knihovně.

    • Myslič permalink
      Červen 3, 2012 2:55 pm

      Nejde spíše o neandrtálce, než o kromaňonce?

    • Rushwolf permalink
      Červen 4, 2012 9:59 am

      zvláštní… co vím já, tak v zápiscích ibn Fadlana nic co by dokazovalo jakékoly podobné tvory není… ty zápisky když to vezmu spolu s dějem filmu končí někde u toho pohřbu na drakkaru… což je vlastně úplný začátek filmu…

      • Myslič permalink
        Červen 4, 2012 12:52 pm

        No, právě že končí…. Crichton to dovedně zakomponoval do své knihy a pak vytuneloval „Beowulfa“ 🙂 4ekal jsem, kdo si toho všimne…. Už v článku jsem naznačil „Tunel“…:-)

  5. Shaman permalink
    Červen 1, 2012 2:59 am

    Jinak na slovensku to vyšlo pod názvem – Netvori z hmiel

    • Myslič permalink
      Červen 1, 2012 10:42 pm

      Fantazie fimových distributorů a knižních vydavatelů je vskutku neskutečná 🙂 Existuje i film s názvem „outlander“, který u nás vyšel na DVd jako „vikingové 2″… S tímto filmem nemá nic společného, ale co bychomneudělali, aby se prodal 🙂

  6. Tomas permalink
    Květen 31, 2012 4:21 pm

    Pro mě osobně byl film obrovským zklamáním, knihu jsem četl ještě před jejím zfilmováním. Film je prostě akční klasika alá Hollywood. Dalo se to natočit mnohem lépe. Jediným kladem je pro mě skutečně Vladimír Kulich, jehož podání Buliwyfa je skvostné. Knihu ovšem vřele doporučuji, má perfektní atmosféru.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: