Skip to content

Tim Severin – série “Vikingové”

Květen 23, 2012
tags:

Tim SeverinBritský historik, spisovatel, cestovatel a hlavně dobrodruh, se narodil v roce 1940 v tehdy britské Indii do rodiny koloniálního úředníka. Již od dětství ho tedy přitahovala exotika a dobrodružství. Po návratu rodiny do Británie vystudoval mladý Tim v Oxfordu historii a geografii. Přitom, z jaké rodiny pochází, bychom mohli očekávat, že se u něho ozve rodinná krev a stane se úředníkem, případně intelektuálem. Ale v Timovi se ozvala ještě starší krev, krev dobrodruhů, cestovatelů a nejspíše i Vikingů.

 Tim Severin se totiž nevěnuje kancelářské práci, ale takzvané experimentální mořeplavbě. Od roku 1976 se oddal této zajímavé záležitosti celým srdcem. Tehdy se totiž s několika přáteli pokusil o něco, co si v té době troufal snad jen jeho starší kolega a vzor Thor Heyerdahl: Postavil repliku starého irského koženého koraklu a dokázal, že mnich Brandan se na podobném plavidle mohl v šestém století dostat až do Ameriky. Což je nejen dost dlouho před Kolumbem, ale i před Vikingy. Jen pro představu, takový korakl vpadá asi jako polovina vlašského ořechu, případně banánu. Jde o proutěnou konstrukci pokrytou kůží z tuleňů. V „Legendě o svatém Brandanu“ (naštěstí se zachovala v písemné formě) je detailní popis sedm let trvající cesty tlupy irských mnichů přes „Ohnivou zemi“ (Island) až do „Západní země“ (zvané též „Ráj“), kterou Severin úspěšně identifikoval jako Ameriku. Severin spolu s několika přáteli na replice koraklu vypluli z Irska, pokračovali přes Hebridy a Island až na Newfoundland, jejich cesta byla dlouhá přes 4500 mil! K jejich úspěchu jim popřál i sám „Poslední Viking Heyerdahl“

Nezůstalo jen u jediné experimentální plavby: V letech 1980-1981 se Severin pokusil opět s několika přáteli rekonstruovat jednu z cest Sindibáda Námořníka na replice arabsko-perské lodi, zvané dhau. Vypluli z Ománu do Indie a chtěli se dostat až na Srí Lanku, ale podle informací, které mám, se tato plavba z různých důvodů (rozpadající se loď, neshody posádky) nedá považovat za takový úspěch jako akce „Brandan“.

Naproti tomu, obrovský úspěch Severinovi přinesla výprava „Argó“ z roku 1984. Tehdy se z dvaceti podobně „postiženými“ dobrodruhy vydal po stopách Jásona a Argonautů z Řecka do Kolchidy (dnešní Gruzie). Je třeba si uvědomit, že šlo o dobu, kdy pomalu končila „studená válka“ a replika starověké achájské lodě byla první vlaštovkou ze Západu, která doplula do sovětského Černomoří. Novodobou „Argó“ postavil tradičním způsobem řecký loďařský mistr Vasilis Delimitrios a měřila padesát čtyři stop. Na cestě s ní novodobí Argonauté urazili přes 1500 km. Propluli Bosporem a dostalo se jim nadšeného přijetí v tehdy sovětské Gruzii, kde jim bylo předáno skutečné Zlaté rouno. S „Argó“ Severin v roce 1985 ještě vyplul po stopách legendárního krále z Ithaky, Odyssea. Proplul úžinou mezi Sicílií a Itálií, kde podle Homéra řádily obludy Skylla a Charybda, proplul Jónské moře, navštívil Ostrov Lotofágů a další legendární místa. Znovu tak dokázal, že staré legendy mají mnohdy reálný základ a že někdy opravdu jen stačí, zkusit žít jako naši předkové, abychom mohli říci: „jde to“.

O všech svých cestách (zdaleka jsem neuvedl všechny) napsal Tim Severin knihy. Bohůmžel, čeští vydavatelé jeho cestopisy tak nějak ignorují. Což je pro zájemce, kteří nečtou anglicky, velká škoda. V posledním roce však vydavatelství BB/art začalo uvádět na trh jeho románovou tvorbu. A udělalo moc dobře, protože Severin ve svých historických románech velmi pěkně ukazuje, co se na experimentálních plavbách naučil. BB/art zatím z jeho trilogie o synu Leifa Erikssona, Thorgilsovi Leifssonovi, vydal dvě knihy: „Vikingové – Pod ochranou pohanského boha“ a „Vikingové – Zlověstné proroctví“. A je to skutečně zajímavý příběh: Nemanželský syn Leifa Erikssona (zvaného pro jeho příslovečné štěstí též “Št’astný”) Thorgils se narodí do divoké doby (999 n.l.) a na divoké místo-Hebridy.  Po smrti své matky, která je uznávanou čarodějnicí, se dostává z Islandu do Grónska. Zde se sice konečně setkává s otcem Leifem i dědem Erikem Rudým (legendárním objevitelem Grónska), je však pouze trpěným levobočkem, nikoliv plnoprávným synem svého otce. V té době se také dostává i do grónské kolonie Vikingů jed: křesťanství, který začíná komunitu rozežírat zevnitř. Ne všichni tomu však nečině přihlíží, zatímco vědma Gudrid, která Thorgilse fakticky vychovává, přestupuje na novou víru, „starověrci“ Thorvall a Tyrkir se rozhodnou moru bránit. Začnou mladíka vyučovat runám, věšteckému umění a severské magii-seidru. Thorgils si postupně uvědomuje, že po matce, kterou ani nepoznal, zdědil i jakési rodinné dědictví. I on má „starověrství“ a seidr v krvi. Poznává, že on je oblíbencem šéfa severského pantheonu, samotného Odina.Thorgils pomalu dospívá do věku, kdy bude moci být přijat mezi bojovníky. A je vskutku nejvyšší čas, neboť jeho otec a strýcové (spolu s tetou, kterou bytostně nesnáší) se chystají na výpravu na Západ, kde, jak se proslýchá, leží velká a úrodná země (propagační trik o Grónsku-Zelené zemi už byl prohlédnut). Thorgils se skutečně dostává až do Vinlandu (viz mapka) a stává se tak jedním z prvních Evropanů) v Americe. Zažije zde i bratrovražedný boj mezi dvěma koloniemi Vikingů (což se skutečně stalo, je to doloženo v Islandských ságách, z kterých Severin čerpá), setkání s indiánským čarodějem a válku se Skrelingy (dá se to přeložit jako „řvouni“, Vikingové tak označovali Indiány a Eskymáky).  Po rodinných neshodách se Thorgils vydává na Island, kde je opět zasvěcen do dalších tajemství seidru a Ásů, ale také do záležitostí temného rökru. Později se dostane i do Irska, kdy po bitvě mezi irským králem Brianem Borumou a jeho vikingským rivalem Sygtryggrem  upadne do irského zajetí a na několik let se stane dokonce mnichem. Z kláštera však nakonec unikne a setkává se s jedním z posledních přeživších Druidů Eochaidem. Ve druhém díle Severinovy ságy se Thorgils vrací zpět na Island, kde uzavře pokrevní bratrství s obávaným berserkem Grettirem. Znovu se vydává na cestu, tentokrát na Balt, kde vstupuje k takzvaným Jómským Vikingům. A zde je to velmi zajímavé, protože toto divoké bratrstvo z pobřeží dnešního Polska, tvořili Seveřané jen z poloviny, tou druhou totiž byli neméně divocí a obávaní Slované. S Jómskými Vikingy zažije náš hrdina jejich poslední bitvu a je jedním z mála, který ji přežije. Ještě jednou se vrací na Island, kde sdílí osud vyhnance se svým pokrevním bratrem Grettirem. Osud jeho pokrevence se nakonec naplní po runové kletbě, kterou na něho sešle čarodějnice („volva“). Grettir se pod jejím vlivem sekne do nohy a syn čarodějnice ho oslabeného zabije. Nyní znovu osamocený Thorgils se vydává za vrahem a za pomstou. Stále má na paměti, že je vyvolencem Odina a dostává se až na sever Ruska, kde podstoupí další zasvěcení mezi ugrofinským kmenem a stává se šamanem. Poté putuje na jih, do Kyjeva a jeho cesta prozatím končí v Konstantinopoli, kde dojde k naplnění krevní msty za Grettira. Thorgils dokonce na posledních stránkách vstupuje do slavné Varjažské gardy samotného císaře. Třetí díl této ságy snad bude následovat letos a já se ho skutečně nemohu dočkat.

Tim Severin je skvělý vypravěč. V jeho podání před vámi ožije svět bohů i hrdinů těch divokých časů. S Thorgilsem můžete prožít úžasná dobrodružství a poznat část tehdy objeveného i neobjeveného světa. Zvyky, jazyk nebo chování středověkých lidí z různých vrstev tehdejší společnosti vás prostě musí dostat. Málokdy se mi stane, že si některé knihy přečtu dvakrát v jednom týdnu za sebou. A u těchto se mi to stalo.

Posud‘te sami, zde je popisován trans ugrofinského šamana ve druhém díle:

„Rassa býval čas od času odvolán duchy, byť ne vždy, když chtěl on. Bez varování sebou začal škubat a svíjet se, pak ztratil rovnováhu a padl na zem. Když ho duch volal naléhavě, objevila se mu pěna u úst. Řekl nám, abychom mu nacpali do úst kus látky, kdyby vyplázl jazyk, ale abychom mu nebránili, má-li křeče, protože když se jeho tělo svíjí, vchází jeho duch do „saivo“ a za chvilku se vše uklidní. Rassova rodina byla zvyklá na takové náhlé odchody. V takovém případě nechají „noiada“ v bezvědomí ležet pohodlně na tváři, buben položí přes roztažené ruce pro případ, že by jej v „saivo“ potřeboval, a pak čekají, až se vrátí z jiného světa. Někdy se, když bojoval se zlými duchy, vrací vyčerpaný. Jindy je v povznesené náladě a vypráví nám o tom, jak se setkal s velkými duchy. Imbal, bůh oblohy, je nedotknutelný a nepoznatelný, ale Rassa někdy potká i Biegg-Olbmai, boha větru, a zápasí s ním, aby zabránil třídenní vánici. Při jiné příležitosti požádal jiného boha, odpovědného za hon, zvaného „Krvavý muž“, aby lovci “siidy” byli odměněni. O dva dny později vyslídili losa a zabili ho. Bohové a duchové, které Rassa uctíval, byli pro mne noví, ale jejich světy probudily lehkou vzpomínku na podstatně starší duchovní svět, než je Stará víra. Cítil jsem, že mí vlastní bohové, Odin, Frey, Thor a ostatní, ti všichni se vynořili z Rassova „saivo“ a přijali podobu, v níž jsem je poznal já.“

Tento popis duchovní podstaty pohanství, ale i toho, čemu říkáme „šamanismus“ mi velmi připomíná svět Ryhopského lesa, který pro nás stvořil jiný skvělý vypravěč, Robert Holdstock, ve svém „Lesu Mytág“. Ale to už je jiný příběh.

Pokud tedy sáhnete po románech Tima Severina, myslím, že uděláte moc dobře. A až vám havran přistane na parapetu za oknem a třikrát klovne do skla, nebuďte překvapeni 🙂

Tim Severin: “Vikingové-Pod ochranou pohanského boha“. BB/art s.r.o. 2011, “Vikingové – Zlověstné proroctví“. BB/art s.r.o. 2012.

Advertisements
komentářů 26 leave one →
  1. Myslič permalink
    Leden 5, 2014 10:41 am

    Zde zajímavé video k tématu : http://www.youtube.com/watch?v=SvEXDn5AvWQ

  2. Únor 20, 2013 4:46 pm

    Třetí díl ságy pod názvem „Králův muž“ právě vyšel.

    • Únor 20, 2013 5:17 pm

      Ale to je skvělá zpráva! V Polsku to vyšlo cca před 14-ti dny a já si říkala, jak dlouho to potrvá…

      • Únor 20, 2013 5:35 pm

        Dnes jsem si ho přivezl, původně jsem chtěl objednat ještě jednu knihu od BB/artu, akle nešlo odolat 🙂 Mimochodem, zrovna jsem dočetl „Cestu sněžných ptáků“ od Roberta Lyndona a ta je taky super, doporučuju!!!

  3. Listopad 26, 2012 7:24 am

    První díl je teď k dostání v Levných knihách za 99 Kč. Už ho mám koupený a přečtený a teď louskám druhý díl, půjčený z knihovny. Je to fakt dobrý a čtivý. Žádné fantasy, ale historický román a skoro učebnice, jež nám přibližuje, jak to tehdá v dobách ústupu staré víry, v Evropě vypadalo.

    • Myslič permalink
      Listopad 26, 2012 4:49 pm

      Tak jsem rád, že se knihy líbí! Severi je Mistr vypravěč 😀

  4. Myslič permalink
    Červen 1, 2012 2:01 pm

    Aztli:

    Tak na to se těším….

  5. Červen 1, 2012 1:29 am

    Dobrý den , Mysliči , určitě nějaký sepíši , a pokusím se tam dát všechny příslušníky národů , kteří do asi 15 století , kdy již Amerika byla objevena nastálo , do Ameriky přišli , ať již cíleně či nedopatřením či nedobrovolně . To znamená ze západního pobřeží Číňany , snad Japonce , Inuity a obyvatele Tichého oceánu , dávné Asijce z vnitrozemí dalekovýchodního Ruska . Ze západu pak Portugalce , Španěly v pozdější době , Vikingy, Basky a Bretoňce s Velšany a Iry v mezičase , Féničany , Karthagince a černochy ve vzdálenější době a také jmenovitě , jako Zeno , Brandan , Madocq , Sinclair .
    Zatím na shledanou

  6. Myslič permalink
    Květen 31, 2012 1:20 pm

    Aztli:

    Nestálo by za to, sepsat o předkolumbovských cestovatelech do Ameriky článek?

  7. Květen 30, 2012 5:24 pm

    Dobrý den , tak ten rytíř byl identifikován a měl se jmenovat James Gunn a ten odplul se svým bratrancem Henry Saint Clairem a je zobrazen na skále v Massachusetts poblíž Bostonu ve Westfordu . A na jeho štítu drženém v ruce je to vyobrazení jednostěžňové lodi , směřující na západ . On sám je zobrazen se zlomeným mečem v ruce druhé , jako na znamení toho , že byl zabit v boji a to vše asi ze 14 století , což by odpovídalo těm templářům , kdy na ně podnikla klika ve spojení s Filipem králem a papežem účelovou razii , kdy král dlužil templářům a jako za kacíře prohlášeným nic nevracel , zajímavé řešení zadlužení státu , půjčit si, půjčovatele prohlásit za kacíře a tím získat výmluvu pro nevracení půjčky .

    • Myslič permalink
      Květen 30, 2012 7:26 pm

      Kensingtonský kámen byl zkoumán a runy na něm použité se v dané době (kdy měli být vytesány) nepoužívaly. Bylo také prokázáno, že byly tesány dlátem, které si ten Švéd Olaf Ohman mohl koupit v každém železářství. Tvrdil, že ho našel v roce 1898 v kořenech vzrostlého topolu. má tam být napsáno:
      „Osm Švédů a dvacetdva Norů se vydalo na objevnou cestu z Vinlandu na západ. Po jednodenním pochodu severně od tohoto kamene jsme rozbili tábor u Schärů. Jednoho dne jsme vyrazili na ryby a při návratu jsme nalezli těla deseti z našich mužů zalitá v krvi. Svatá panenko Marie, chran‘ nás od zlého! Čtrnáct dnů pochodu od tohoto ostrova střeží deset mužů naše lodě.“
      Tedy on ani ten styl nevypadá, jako runové kameny, které známe ze Skandinávie a zápisy ze ság.
      K té Newportské věži: Vikingové ji možná nepostavili. Tady bych sázel spíše na ty Basky, Breton’ce a Portugalce. Americký básník Longfelow o věži napsal:
      „Na západ šli jsme stále.
      Když bouře ztichla nenadále
      a vítr ustal, spatřili jsme zem.
      Za oblak třpitu,
      milé své k potěše
      stěny jsme postavili od věže.
      Kdo čelem k moři na ní stává,
      uvidíš ho, jak ti mává.“

  8. Květen 30, 2012 5:02 pm

    Dobrý den , no měla by na tom kameni být rytina rytíře a loď mířící na západ , tušil jsem , že se jmenoval SaintClair , jen nevím jak , jestli John či jinak . Jinak Sinclair a Saint Claire je určitě to samé , jen trochu přechýlené , Svatojas či Svatozář , vzpomínám si , že tak se jmenoval v osmdesátých letech jakýsi osmibitový počítač Sinclair ZX spektrum , jestli jeho tvůrce pocházel z tohoto rodu , třebas i i ano , bylo to oblíbené jméno , asi za těch křížových výprav se v Evropě objevila ta jména jako Saint Simon , Saint Helen podle svatých z té Svaté Země alias Palestiny . Na těch lodích galejních musil být asi největší problém s pracovní silou , nikdo dobrovolně by nevesloval , a asi byla vysoká úmrtnost , takže to byli otroci a nejspíš , když Féničané se dostali na západoafrické pobřeží , tak nakoupili otrocké veslaře od místních náčelníků , kteří je s nimi směnili za komodity , pro ně to bylo jako zastavit u čerpací stanice pohonných hmot a nakoupit phm , tak svým způsobem poháněli loď rukama . Takové podobné kšefty s lidmi na galejnické práce a později na plantážích a v dolech dělali později afričtí náčelníci s Araby a Portugalci , kdy nechali přepadnout vesnici ve vnitrozemí a osazenstvo prodali jako komoditu . Takže je velice možné , že třeba se jim podařilo těm černochům třeba v té Americe z galéry i utéci , asi i kdyby se s galérou fénickou vrátili , tak by puštěni nebyli na svobodu i kdyby plavbu přežili .
    Číňané zcela určitě obepluli s flotilou Ameriku od zátoky u San Francisca kolem Tierra del Fuego a na sever ke Gronsku s mezipřistáním ve Střední Americe při západním pobřeží Jižního oceánu od Tehuantepecu a později na karibských souostrovích , popsali docela dobře užitečnou rostlinu jako Fu sang alias agáve i setkání s Inuity .
    Jestli byl kensingtonský kámen umělý výtvor přičinlivého Švéda , chtělo by to udělat nezávislý průzkum rýh v tom kameni s hlediska geomechaniky hornin v nějakém mineralogickém institutu , kde by se určitě dalo rozpoznat , zda vrypy vznikly vzhledem k dnešnímu datu před 130 lety či před 1000 lety či prostě o dost dříve před objevením se onoho novodobého amerického přistěhovalce – Švéda , potomka dávných Vikingů.

    Tak ve vrypech v kameni se usazuje obdoba toho , čemu se říká desert varnish , něco jako pouštní lak a je to podobné , jako poznat na autě , zda rýha vznikla včera či před pěti lety .
    Nevím , zda bylo něco takového podniknuto u toho Kensingtonu a technická zpráva nezatajena vědci , kdyby náhodou to ukazovalo na značné stáří a nabourávalo jejich stávající teorii o zanedbatelném či nijakém významu Vikingů v Americe .

    Jinak zajímavá je stavba na Rhode Islandu v New Portu , nemyslím si , že to byl mlýn na obilí nějakými Holanďany zhotovený od 16. stl a výš , ale dávný maják Vikingů , tak Nový Přístav určitě vyžadoval orientační bod alias maják .
    Tuším , že místní Indiáni tvrdili , že tam byl před tím novodobým příchodem Evropanů , co tam docestovali s Giovanem Cabotem a výše .

    Určitě bylo pro Pacifické domorodce , kteří dokázali z hlavy „po velkém učení“ navigovat dle hvězd (vlastně řešili v duchu v mysli nautický trojuhelník , který se celou noc průběžně mění a jim to říkalo, zda jsou „na trase“ či mimo . (Vlastně nevědomky ty „zenitové úhly , jimi viděné umožňují řešit zem. šířku a délku v danou chvíli , oni viděli uspořádnání vybraných hvězd a to byla pro ně směrová křivka)) .

    Takže nejspíše bylo pro tyto domorodce snadné natrefit na jihoamerickou pevninu a rovněž se i vrátit , byla to pobytem na tichooceánských ostrovech pro ně nutnost , ale pro obyvatele pevniny jižní Ameriky krajně obtížné , neměli tu námořní zkušenost .

  9. Myslič permalink
    Květen 30, 2012 12:51 pm

    No, ten Kensingtonský kámen se ukázal jako podvrh, to se o něco pokusil jistý švédský přistěhovalec 🙂 Právě ten princ Madoc mohl zanechat vodítko, podle kterého se jeho cestu pokusil zopakovat Brandan. Co se týká černochů, ti se mohli do Ameriky dostat s těmi Féničany, jako otroci u vesel. A co týká onoho vyobrazení rytíře, pokud píšeme oba o tom samém, tak zde patrně půjde o jistého Sinclaira, který se na začátku čtrnáctého století skutečně vypravil ze Skotska na západ. Pro zajímavost: Sinclairové odvozují svůj původ od francouzských Saint Clairů, což byli templáři, kteří po likvidaci řádů emigrovali do Skotska, kde Robertu Bruceovi pomohli porazit Angličany. Jejich sídlo, slavný Rosslyn, zdobí reliéf kukuřice 🙂 Mimochodem, právě oni měli stát u zrodu svobodného zednářství 🙂 V Americe byl před Kolumbem kde kdo. Nejspíše i Čínani a Japonci. A pochopitelně i Polynésané. Stačí se podívat na pacifické Indiány-Haidy: Vypadají téměř jako Polynésané, tetují se a jejich totemy a dřevěné domy vypadají téměř jako ty polynésské…..

  10. Květen 29, 2012 1:37 pm

    Dobrý den , nemyslím si ale , že by jméno Zelená Země bylo v té době zas až tak produktem klamné reklamy . Jelikož osídlení tam existovalo a dosti dlouhou dobu do Říma se tehdy prý posílal jakýsi církevní tribut a ve vatikánských záznamech je , že dosti dlouho byl dodáván a až po jisté době penězovod přestal a to bylo zhruba tehdy , co již se počasí zhoršilo natolik , že již nebyla k mání úroda . Takže se asi lokálně změnilo klima na dosti dlouhou dobu a zemědělské usedlosti v Gronsku zašly na nedostatek potravy a tím došlo tak ke střetnutí s Inuity , kteří se věnovali lovu a takto jim přibyla nechtěně konkurence a něco podobného se přihodilo asi i v Americe . Prostě Inuiti byli na zimu lépe disponovaní a zemědělství je zřejmě nikdy nezačalo zajímat .

    • Myslič permalink
      Květen 29, 2012 3:15 pm

      Erik Rudý nazval Grónsko „Zelenou zemí“ skutečně z propagandistických důvodů, potřeboval tam dostat lidi z tehdy už přelidněného Islandu. Ovšem, na druhou stanu tehdy (okolo roku 1000) bylo v Grónsku tepleji, než dnes. Dokonce tam rostla kleč a břízy. Ve fjordech se dalo pěstovat i obilí. Jenže okolo roku 1500 už tam byla zase arktická zima. Poslední záznamy o Gróňanech jsou z této doby a už jich tam skutečně žilo jen pár v Eirksfjordu. Církevní desátek se skutečně z Grónska posílal do Říma. Grónsko mělo dokonce vlastního biskupa. V roce 1355 vyslal norský král Magnus Erikson přes Grńsko do Vinlandu výpravu, která měla ověřit, zda je něco pravdy na tom, že Vinland, Markland a Heluland existují. Výpravy se účastnil i Grónský biskup (některé prameny uvádí „biskupský správce“) Ivar Bardson, který o ní sepsal zprávu. Ta samozřejmě potvrdila ságy…. Jenže v patnáctém století norští králové uvalili na grónský obchod výnos, který zakazoval obchodovat cizincům se Zelenou zemí. Což se ukázalo jako obrovský průkak, protože se v podstatě zastavil pro Evropu obchod s narvalým klem, považovaným za jednorožce. Hanzovní města a Angličané však dále provozovali pašeráctví, navzdory norskému patentu. A tak se tedy mohl s podloudníky do Grónska dostat i mor. A ten mohl způsobit i vymření velké části populace, zejména ve Východním fjordu. Zbytek Grónských usedlíků se možná rozhodl radši emigrovat do Vinlandu, protože na přelidněný Island se nemělo smysl vracet a oni už beztak měli nejspíš neśchopných norských králů plné zuby, protože od nich žádnou pomoc čekat nemohli…
      A je jistě velmi pravděpodobné, že Kryštof Kolumbus, který se po jistou dobu plavil v portugalských službách i na Sever, se ke zprávě Bardsona a Knutsona mohl dostat. Princ Jindřich Mořeplavec totiž uzavřel s norským kolegou už před Kolumbem smlouvu o námořní spolupráci. Portugalci možná věděli o Vinlandu od Norů, což by nasvědčovalo i tomu, že lovili ryby (spolu s Basky a Bretoňci) v kanadských vodách podezřele brzo po Kolumbově objevitelské plavbě, viz název „Labrador“…

      • Květen 29, 2012 9:22 pm

        Dobrý den , tohle jsem říkal vždy , Amerika byla prostě navštívena mnohokrát a nikdo z toho vědu nedělal . A nejen Vikingy , ale i černochy ze západoafrického pobřeží z oblasti Toga a Liberie a jimi přivezená a Araby popsaná podivná rostlina odpovídající kukuřici a dodnes vyobrazovaná místními černochy , které znali Olmecové a také do Egypta ve starověku dovezený kokain , před nimi Kartgaginci a Féničané , kteří se dostali až na úroveň zátoky u Ria de Janeira a jimi vyhotovené nápisy , bylo nalezeno mnoho fénických a římských platidel i v severoamerických indiánských mohylách až po Venezuelu , později Irčani a Welšani , například princ Madoc a jeho Madacgwinis – Madocovi lidé , poevropštění Indiáni před Kolumbem , kterým rozuměli irští mniši v 16. století v době po připlutí Giovana Cabota v anglických službách . Vikinzi samotní byli asi od L´Anse aux Meadows na Newfoundlandu až po Rhode Island až k New Yorku a v Minessotě u Kensinghtonu a v Oklahomě . Existuje také kámen s vyobrazením rytíře a rytinou lodi a ten byl snad dokonce identifikován jako z Norska pocházející s tamním konkrétním místem pobytu , ale už , nevím přesně kde v USA se nalézá .Tak je vidět, že všechny národy , které rozuměli námořnímu řemeslu z okolí Atlantského oceánu , to lákalo na západ a nejspíš se tam poprvé dostali úplnou náhodou a pokud cestu přežili , tak se ta znalost předávala .

  11. Myslič permalink
    Květen 28, 2012 2:21 pm

    Ha! Ono je to na Trubce 🙂 Tady se můžete mrknout, jak vypadal Severinův korakl a jak se na něm plulo : http://www.youtube.com/watch?v=wB2EsZhzVtE

  12. Květen 24, 2012 6:54 pm

    No, já mám k mládežnické literatuře averzi. Viz „Pán prstenů“. Nebo když před časem šel do kin film „Orel Deváté legie“, byl jsem na něj dost natěšený. Tak jsem si přečetl knižní předlohu. A to jsem si teda dal! 😦 Je to knížka pro děti, což mě naprosto znechutilo a tak jsem na film ani nešel. Nakonec jsem ho zkouknul na DVD a udělal jsem moc dobře. Filmaři totiž naprosto necílili na dětského diváka a film je dostatečně tvrdý, aby byl uvěřitelný. I když historicky je to samozřejmě nesmysl. Ovšem Tim Severin vychází z islandských ság, záznamů irských mnichů a dalších pramenů. Nicméně se obávám, že tuto věc nikdo nezfilmuje.
    Abych ale nebyl nepochopen: Nemám nic proti dětskéčetbě, tedy pokud ji čtou děti 🙂

    • Aurelius Nordenstern permalink
      Květen 25, 2012 5:50 am

      Pána Prstenů, Silmarillion a další díla Mistra Tolkiena miluji a je mi fuk, že to byl katolický fanatik.
      Orel IX. legie – nic moc – lepší byl Centurion.
      Jinak k tématu: znám celkem pěkný animovaný film o Vikinzích a irských mniších: http://www.csfd.cz/film/254459-brendan-a-tajemstvi-kellsu/
      nenechte se odradit bídnou animací

      • Květen 25, 2012 12:45 pm

        Tolkiena fakt nemám rád. Ale rozhodně to není proto, že byl katolík… Nemám ho rád, protože se celou dobu nemohl rozhodnout, jestli píše pro děti, nebo pro dospělé… Když jsem četl, jak si hobiti pěstují kukuřici a Tom Bombadil zpívá o Zlatěnce, málem mě trefilo 🙂
        Bud‘ rád, že jsi nečetl předlohu k „Orlu“, to bys taky nadával 🙂

        Centurion je velmi dobrý, právě proto, že nepodlézá dětskému divákovi.. Když to srovnám třeba s „Poslední legií“, která byla točena jako film pro „rodinu“….

    • Dorian permalink
      Květen 26, 2012 9:16 am

      Co thelémistický Nekonečný příběh ? 😀 Malý princ nebo Alchymista se mi znechutil, ale tohle je stále dobré

  13. Květen 23, 2012 6:02 pm

    Taktéž děkuji za tip. Připomíná mi to knihy o Percym Jacksonovi. 😀

    • Myslič permalink
      Květen 24, 2012 12:40 pm

      Ten Percy Jakson, není to náhodou nějaká věc pro děti? 🙂 Tato Severinova záležitost na dětského čtenáře vskutku cílená není…

      • Květen 24, 2012 1:23 pm

        Tak pro mladistvé to je. Ale mne se ta série líbila. Je to čtivé a je tam obsažena řecká mytologie. Ten Percy Jackson je syn Poseidona

  14. Shaman permalink
    Květen 23, 2012 5:19 pm

    Dík za tip

  15. Aurelius Nordenstern permalink
    Květen 23, 2012 5:09 pm

    Tos mě sakra navnadil! Do toho jdu, jen co dočtu Bouři mečů (Hra o trůny 3.)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: