Skip to content

Wotan

Duben 2, 2012
tags:

wotanJméno tohoto boha znamená něco jako šílenství nebo zuřivost, ale může znamenat i myšlenku či mysl. Výkladů je mnoho a myslím, že nemá smysl se jimi více zaobírat.

Po dlouhou dobu stál v čele germánského panteonu Tiwaz. Tius, který byl uctíván jako bůh nebes a měl dohled a moc nad veškerým konáním. Wotan byl znám jako válečný a zuřivý bůh. Bylo běžným zvykem mezi germánskými kmeny, že se před bojem domluvili na tom, že bez ohledu na výsledek budou zajatci obětováni Wotanovi. Také mu byli před bitvou zasvěcovány nepřátelské šiky. Je zajímavé, že zbraně bývaly posvěceny právě Tiwazem, kterému se také přísahalo na tasené meče. Tiwaz měl rovněž dohled nad bojovým děním a obětovalo se mu ve prospěch úspěšného završení boje. Wotan z toho tudíž vychází jakožto duch samotného aktu války, válečné zuřivosti a posedlosti bojem. Wotan sám o sobě nemá a ani nechce mít vliv na vítězství té či oné strany. V podstatě je mu to jedno. Jde mu pouze o naplnění samotné podstaty, o vzplanutí ducha válečníka a zapálení bojového ducha v nitru člověka.

Povaha Wotana je dvousečná. Na jedné straně je to tato válečná zuřivost a běsnění, a na straně druhé je to moudrost sebezasvěcení, poznání magie a duch inspirace. Myslím, že tato dvousečnost vychází právě z jeho původní podstaty, kterou je zuřivost a válečná posedlost, která se ovšem nevylučuje s moudrostí a inteligencí. Naopak tato zuřivost a šílenství může být kolikrát inspirativní. Vždyť tyto dvě paralely můžeme najít i v nás samotných. Lidé také nejsou pouze dobří či zlí, v každém z nás se bijí temné a světlé stránky povahy. Pokud člověk pozná sám sebe, může lépe pochopit i pravou povahu Wotana. Wotan prošel šamanským sebezasvěcením, kdy visel na světovém stromě po devět nocí, probodnut vlastním kopím, zpola utopen v studnici poznání a na pokraji smrti poznal a pochopil tajemství osudu. Wotan také obětoval své oko, aby mohl pít z Mímirovi studny. Výměnou za to získal vnitřní zrak a pochopení celého komplexu Yggdrasilu.

Myslím, že Wotan je bezesporu zajímavý bůh. Dle dobových zápisů později převzal od Tia roli hlavního v panteonu a tudíž od něj začala spousta šlechtických rodů odvozovat svůj původ, což je naprosto normální. Vládnoucí vrstvy tohle činily vždy a ve všech koutech světa, bez ohledu na poznání či pochopení daného božstva. Spousta lidí má také z Wotana strach či obavy, právě z důvodu jeho dvousečnosti a jakési údajné nevyhraněnosti a příliš temného charakteru. Je mu rovněž  vyčítána přelétavost a to, že nechává někdy vyhrát v boji toho, kdo mu ani pořádně neobětoval. Ale už v Hávámálu stojí že ,,lepší malá prosba, než obětinou příliš plýtvat“.

Mnoho lidí ho ovšem také vnímá jako boha výlučně machistického, výlučného krále Asgardu a Yggdrasilu, který všem svrchovaně vládne. Dle mého názoru to hraničí s křesťanským chápáním. Je třeba si uvědomit, že Wotan je jedním z mnoha bohů devíti světů i když bývá nazýván Všeotcem. A samozřejmě jako všichni ostatní, i on zde má své opodstatnění a svou funkci a úlohu, která ovšem nespočívá ve vládnutí.

Wotan je jako sám život, nestálý, přelétavý, putující, zuřivý i moudrý. Je bohem bojovníků, básníků i mágů. Osobně mám Wotana velmi rád právě kvůli jeho charakteru. Byl to jeden z prvních bohů se kterým jsem se kdysi dostal do kontaktu a v podstatě to byl on, kdo mě zavedl na stezku poznání. Wotana se mi osvědčilo vzývat při pokusech o psaní článků. Podle toho proces psaní také probíhá, např. týden až čtrnáct dní jsem absolutně bez nápadů a inspirace takřka ve stavu vyhoření. Potom najednou přijde rychlá myšlenka a nápad, který pak v rychlosti a zuřivém záchvatu inspirace naráz a většinou bez úprav zpracuji. Mnoho takového materiálu sice také někdy končí v koši, ale to už patří k věci.

Buď tedy pozdraven Pane bouří, inspirace a zuřivé posedlosti…

Advertisements
komentářů 11 leave one →
  1. Gormak permalink
    Duben 12, 2012 12:10 pm

    Skoro 2 dny jsem nespal a pořád četl hlavně o šamanismu a Zen Buddhismu a viděl plno dokumentů. -> mě to nějak pohltilo se dozvědět co nejvíce.

    Myslič:
    Musím dát za pravdu že si měl pravdu že Zen Buddhismus se do Evropy absolutně nehodí to je úplně jiná mentalita. Sice některé věci jsou zajímavé k poučení ale jako celkové učení je to úplně nekompatibilní s Evropskou mentalitou a naukou.

    Co se týče šamanismu dospěl jsem tomu že v Amazonii jsou šamani zajímaví chlapíci spíše psychologové a bylinkáři (léčitele). -> žijí v pralese celí život se učili a rozumí svému řemeslu. Zatím co v Evropě je to spíše móda jak z lidí vytáhnou peníze. Něco jako v Indii osvícení za 30 tisíc a kolik lidí za to ty prachy dá to samí je podle mě šamanismus tady.

    Člověk který žije v civilizaci občas si zajde do přírody za bubnovat a má na sobě plno tretek aby vypadal vzhledově zajímavější jako že je šaman nemůže to co prožít šaman který žije někde v přírodě daleko od civilizace (Amazonie-Sibiř a podobně). Jsou to šarlatáni a slovo šaman je v Evropě dobrá obchodní značka k penězům.

  2. Gormak permalink
    Duben 10, 2012 11:19 am

    Bude to asi hodně mimo mísu ale nevím přesně kam to napsat a forum nikde nevidím.
    Mám takhle plno otázek.

    Věříte v šamanské praktiky astrální cesty mimo tělo a různí zlí a dobří duchové a podobně ?

    Když šamanismus není náboženství ale samotná přirozená cesta přírody na počátku lidstva věříte že má nějaký smysl se o něj zajímat dnes v Evropě jestli to bude mít nějaký přínos nebo je to šarlatánství ?.

    Pokud šamanismus a podobně nemá pro nás přínos co tu máme takhle my ? Různé země mají neustále svoje tradice Amerika a Afrika má šamany, Čína má Taoismus a Zen buddhismus a šamanismus, Japonsko Zen buddhismus a Šintoismus, Indie svoje guru, Hinduismus a Buddhismus. –> Co máme my?
    U nich to byla tisíciletá tradice bez přerušení.

    My máme blázny hrající si na druidy tím že si vezmou bílí ubrus, lidi co se snaží rekonstruovat staré náboženství a lítají kolem ohně. Wicca která si hraje na čarodějky nebo Widu která tvrdí že odhalila prastaré tajemství Druidu.
    Máme tu plno domněnek a par filozofických odkazů a dokonce i to co nám zbylo ze Starověku sepisovali o pár století křesťané.

    Bohy sice nevěřím ale vzhlížím k ním.

    Problém je u mě že já bych zaplnil svoji duchovní místo jinými nauky a vybral si co se my hodí ale pořád ve mně vře že to učení je mi cizí. I když se mě mě libí teorie Zenu, Buddhismu, Šamanismu a bůh víc co ještě existuje tak pořád cítím že nejsem Indián z Ameriky či Černoch z Buše nebo Mnich z Japonska abych přejímal jejích učení.

    “ jak lehké bylo žít v nevědomosti a po ničem nepátrat „

    • Koukol permalink
      Duben 10, 2012 1:24 pm

      Chce to číst, číst a číst. A to přečtené uvést i v život. V bohy není nutné věřit, ale podstatné je potkat, pokud k některému z nich cítíš sympatie. 🙂

    • Tomas permalink
      Duben 11, 2012 5:59 pm

      „jak lehké bylo žít v nevědomosti a po ničem nepátrat“ ano to je velmi lehké a spousta lidí tak žije, ale pokud už přemýšlíš a hledáš, jsi na cestě a někdy i cesta může být cíl…

  3. Koukol permalink
    Duben 10, 2012 9:59 am

    Docela zajímavá je fonetická blízkost slov: „Wotan“ a „fountain“ (anglicky fontána).

  4. Duben 8, 2012 11:52 pm

    Ty jo, tam je chyb

  5. Duben 8, 2012 11:42 pm

    Možná by stálo za to připomenout, Odinův jednooký atak trochu šílený aspekt. Kdysi jse si s Fíbou psal o tom, jak Odin v různých podobách kráčí dějinama a má vsobě ten „šílený“ i básnický archetip. První, u koho jsem na to narazil, je jeden z diadochů (nástupců) Alexandra Velikého,jednooký Antigonos I. Kyklop. To byl obávaný válečník, se slabostí pro filosofii. No, zřejmě tyto dvě nelogické záležitosti jde skloubit dohromady a bylo tomu tak dávno před tím, než se vůbec poprvé oběvil mýtus o Odinovi. Další jednooký válečník byl Jan Žiška. Ten už jako Odin vypadá dle pramenů jistěji: Starý, prošedivělý a hlavně nikdy neprohrál-samozřejmě jednooký. To básnictví tu ale nemáme… Další, kdo je na ředě, je slavný Wlington, vítěz nad Napoleonem. Opět má jedno oko, opět neporazitelný, tentokrát však i píše. Nemohu posoudit kvalitu, neb neovládáým jazyk Anglosasů. No a abychom se podívali i najiný kontinet a Odinův archetip nepojímali jen rasisticky, máme tu obávaného japonského generála Imaji Motaru, zvaného „Jednooký drak“, která se proslavil zejména za Rusko-Japonské války za dobývání Port Arturu a taky při masakrech v Číně. Tento válečník prý miloval tradiční japonskou poesii a také kaligrafické malby (at‘ je to, co je to). Sám prý psal básně, což opět nedovedu posoudit. No, poslední, kdo by spln’oval parametry na válečníka i básníka je asi „otec fašismu“ Ital Gabrielle d’Annunzio. To byl vyhlášený poeta a Prvoválečný letec, který se proslavil náletem na Víden‘, kdy vysypal z letadla z nočníku kyselé zelí na Císařský palác 🙂 .
    Tedy, abych to shrnul, jednooký válečník, ne zcela příčetný, dosahuje úspěchu až v pozdějším věku, občas píše poezii a hlavně není zvyklý prohrávat. Odin prochází dějinami.

    • Duben 9, 2012 3:28 pm

      Teda Mysliči, to je krásné téma na zajímavý článek! V našem táborském husitském muzeu je několik Žižkových portrétů a když o tom tak přemýšlím, na většině z nich je to Ódin jak vyšitý – jednooký válečník s plnovousem. 🙂

      • Duben 9, 2012 3:40 pm

        No, já jsem se o tom už kdysi bavil s Fíbou a ten někde viděl nějakou vyřezávanou hůl, kde Žižka vypadal jako Odin… Ty archetypy jednookého válečníka říznutého básnictvím by za článek možná stály. Ještě mě napadl náš legionářský generál Jan Syrový, ale ten toho asi moc nenapsal a hlavně v roce 1939 prohrál. Ten Žižka, ten je vůbec záhadná postava. Vynořil se tak nějak po „odinovsku“ z neznáma, jakoby měl jen cosi zařídit 🙂

      • Duben 9, 2012 6:52 pm

        Je fakt, že se o něm moc neví. O oko přišel prý už v dětství sečnou ránou. V mládí snad bojoval někde v Polsku. Potom byl v bandě loupežníků a nakonec dostal od krále pod své velení nějakou pražkou bránu. Existuje nějaký záznam, že vdával dceru, ale o jeho ženě nevíme nic.
        Těm holím se říkávalo „žižkovky“, nějaké jsem jednou v muzeu nafotil, pošlu ti to e-mailem.

  6. Duben 2, 2012 6:18 pm

    Pěkné zamyšlení. Wotan je bůh mnoha jmen a mnoha tváří. Mě zajímá hlavně jako bůh šaman, vládce mrtvých a divoký lovec.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: