Skip to content

Héfaistos – umouněný bůh

Březen 22, 2012
tags:

hefaistosTento Olympan byl vlastně vždy tak trochu outsider. Měl prostě smůlu. Narodil se sice (jako jeden z mála) z právoplatného svazku Dia a Héry, ale byl to od narození mrzák. Matka Héra měla pochopitelně z takového synka pramalou radost (jako by nestačil ten vyšinutý Áres!) a rozhodla se, že se ho zbaví. To, jak to udělala, je možná i předobrazem „spartského řešení“. Mimčo vzala a zchodila ho z Olympu do moře. Povedená maminka, že? Héfaistos spadl do Óekanu, ale neutopil se. Ukázalo se totiž, že navzdory Héřině „eugenice“ je to dost silný a houževnatý prcek. Ujaly se ho mořské bohyně Thetis a Eurynomé a vychovaly ho v podmořské jeskyni, kde ho kovářskému řemeslu vyučili obávaní Kyklopové. Kyklopové byli vyhlášení kováři, právě tito jednoocí sourozenci Titánů vyrobili pro Dia jeho blesky za to, že je vysvobodil z Tartaru. Zeus tyto blesky využil ve válce proti Titánům a do Tartaru tak putovali pro změnu oni.

Malý Héfaistos nemohl mít lepší učitele, Kyklopové ho naučili, jak tavit železo, slévat bronz, ale také umění mechaniky. Když mladý kovář dospěl, hodlal se ucházet o své právoplatné místo na Olympu. Jenže, byl to přeci mrzák, který kulhal. A to tehdy byla velká vada, dá se říci, že ho přímo vylučovala z kandidatury na božství. Ovšem náš kovář nebyl hloupý a poradil si:  Pro svou matku Héru vyrobil nádherný zlatý trůn. Héra byla tímto mistrovským kouskem naprosto unešená a hned si na něj sedla. To ovšem neměla dělat! Jen co tak máti učinila, sevřela se jí kolem rukou dovedně maskovaná pouta!  Héra marně prosila svého znovu nalezeného syna, ať ji pustí. Ale Héfaistos neposlouchal. Chtěl, ať si v tom maminka pochodí a pozná tu bezmoc, kterou musel zakusit on. Nakonec ji sice po delší době pustil, ale to musel zasáhnout bůh vína a veselí Dionýsos. A jak si poradil? Brášku prostě opil a ukecal.

hefaistosHéfaistos tedy nakonec své místo na Olympu získal a ostatním bohům byl k užitku. Vyráběl totiž roztodivné a nadmíru užitečné věci. Postavil bohům po celém Olympu vskutku velkolepé a nádherné paláce. Diovi ukul impozantní zlatý trůn. Héliovi jeho nebeský sluneční vůz (starý byl asi o hodně horší) a pro Athénu (už jsme si nedávno vyprávěli o tom, jak přispěl k jejímu porodu) vytvořil její proslulou zbroj. Podobně kvalitní zbroj zhotovil také pro hrdinu Achillea, když ho o to požádala jeho pěstounka a Achilleova matka Thetis. Pro jiného hrdinu, Thésea, ukul leštěný štít, s jehož pomocí tento rek zabil obávanou Medúsu, když ho použil jako zrcadlo. Prý byl také tvůrcem jakýchsi mechanických lidí, nejspíše prvních robotů. Osvědčil se rovněž při takzvané „gigantomachii“, vzpouře hadonohých obrů Gigantů. Ti, jako synové prvního vládce bohů Úrana, chtěli sami vládnout světu a napadli Olymp. Héfaistos se aktivně a účinně zúčastnil obrany a dopomohl Olympanům k vítězství tak, že po obrech vrhal spolu s Héraklem rozžhavené kameny ze své výhně. Áreovi nevyrobil nic, proč ho nesnášel, to si povíme později.

Za jeho dovednosti a služby Héfaista Zeus odměnil tak, že mu to záviděli všichni bohové i smrtelníci. Za manželku dostal totiž bohyni lásky Afrodité. Měl by tedy být spokojen, ale byl jen chvíli. Afrodité totiž byla sice nejkrásnější z bohyní, Nymf, Najád i smrtelných žen, ale nebyla zdaleka tou nejvěrnější. Podváděla ho s kdekým: S Dionýsem, s Hermem, s Poseidonem a dokonce i se smrtelníkem Anchísem! S ním měla dokonce i syna, trojského hrdinu a zakladatele Říma Ainea.

Ale tito nasazovači parohů, ti by Héfaistovi tolik nevadili. Přeci jen, by manželce odpustil, vždyť bohové mají lecjaké záliby. Ale co nehodlal tolerovat, to byl Afroditin „poměr“ s tím humpoláckým negramotem Áreem! Od něj si přece parohy nasadit nenechá! Jednou, při jakémsi božském potlachu, Héfaista o této pikantnosti zpravil Hélios, který vidí a slyší vše, co se na světě š(o)ustne. Náš kovářský mistr vynalezl lest: Ukul síť, stejně tenkou jako pavučina a tu zavěsil nad manželské lože. Ženě oznámil, že jde do kovárny. Nevěrnice nemeškala a dala echo svému amantovi. Zrovna, když šli na věc, spadla na ně ona síť a oba pleticháře uvěznila. Héfaistos rychle připajdal a rozhodl se, že pozve ostatní bohy, ať si prohlédnou cizoložníky a vynesou nad nimi společný rozsudek. Jenže to dopadlo poněkud jinak, než předpokládal. Hermés (který měl sám máslo na hlavě) podle Homéra prohlásil: „Třikrát tolik by pout, ba bezpočtu mohlo mě svírat, vy pak, bozi, se dívat a k tomu i bohyně všechny – u zlaté Afrodité já přesto bych chtěl ležet v lůžku.” Bůh moře Poseidon nakonec přišel na smírné řešení a Héfaistos tak dostal jako odškodné ostrov Sicílii, kde si zřídil obrovskou dílnu a kde spolu s Kyklopy a Kuréty (patrně šlo o trpaslíky) neúnavně bušil do kovadliny a se ženou se přestal stýkat. Kovářská dílna je v podzemí sopky Etny a když se z kráteru valí kouř, kováři prý pilně pracují. Když je zemětřesení, Héfaistos prý upustil kladivo. Když však sopka chrlí lávu, je tento bůh zrovna vzteklý nad další nevěrou své povedené ženy.

Héfaistos ovšem nebyl žádný hlupák, když viděl, že na Olympu je božská nálada na bodu mrazu neváhal, a dělal ze sebe i šaška, neboť dobře věděl, že když mají bohové blbou náladu, pro smrtelníky to znamená velké problémy. Homér ho popisuje v roli číšníka takto: „Tenkrát blažení bozi ve smích propukli nezkrotitelný, jakmile Héfaista shlédli, jenž komnatou silně supěl.“ Zde se jasně mluví o jeho kulhání. Mohlo by to odrážet možnost, že se v dávných dobách pokoušeli vládci bránit řemeslníkům a vůbec odborníkům v útěku tím, že jim přeřezávali podkolení šlachy (viz severský mýtus o Völundovi).

 Když se Zeus zase jednou rozhodl potrestat lidstvo, nařídil Héfaistovi sestrojit umělou ženskou bytost. Kovář ji skutečně dokázal stvořit a na její výrobě se podíleli i další bohové. Jak nám svědčí Hésiodos: „Athéně kázal jí v ručních pracích vzdělat, ať hotoví tkaniny pestré, zlatá Afrodité jí měla rozlít kol hlavy půvab i strastnou touhu a trýzeň, jež stravuje údy, do prsou mysl psí ji vložit a povahu lstivou Hermovi křídlatému pak velel. „Robotická krásná žena dostala jméno Pandora, což znamená „Bohatá na dary“ a Zeus ji dal za ženu Titánovi Epimétheovi, bratrovi ohňodárce Prométhea. Ten také bratra varoval, ať od Dia žádné dary nepřijímá. Vždyť mezi lidmi vládne mír, pokoj a štěstí. Epimétheus však nedbal varování a Pandoru si vzal. Epimétheus vlastnil dobře uzavřený sud, který se niky nesměl otevřít. Jenže Pandora byla stvořena jako velmi zvědavá bytost a právě za tímto účelem. Dlouho to nevydržela a sud otevřela: Vyletělo z něj zlo, válka, bída, neštěstí  a nemoci. A všechno toto nadělení se už navždy uchytilo na světě. Pouze na dně onoho sudu zůstala naděje.

Navzdory této pověsti byl Héfaistos mezi Řeky a později Římany (jako Vulcanus) velmi oblíben. Uctívali ho řemeslníci, kováři a vůbec všichni, kteří nějak pracují s kovy. Také legionáři ho měli rádi, protože i oni by rádi zbroj, jakou daroval Athéně a Achilleovi. Jeho chrámy stály po celém Impériu. Jako patronu řemesel mu byl v Athénách postaven velký chrám Héfaistion, který je dodnes nejlépe zachovaným athénským chrámem.

hefaistos chrámTakže pokud tedy nějakým způsobem pracujete s kovem, ať už manuálně nebo něco vynalézáte, tento bůh je tu i pro vás. A až vám někdy práce nepůjde, tak, jak by jste si představovali, vzpomeňte si na tohoto boha dělnické třídy. Neboť tento Olympan se práce neštítí a díky ní je snad svým způsobem i šťastný. Vždyť má doma peklo…

 Ilustrace : Jean Torton

Fotografie: Héfaistos ve své dílně, keramika ze 4.stol p.n.l.,

Héfaistos vyrábí pro Thetis Achilleovu zbroj, 4.stol.p.n.l.

Héfaistův chrám v Athénách

Advertisements
komentářů 8 leave one →
  1. Štěpka permalink
    Říjen 15, 2014 1:10 pm

    Tak tohle je bomba. 😀 Asi jeden z nejlepších článek, co jsem o něm četla. Mám Hefaista ráda a teď asi ještě radši. Super. 🙂

    • Říjen 24, 2014 8:40 am

      Díky. Mýtus o chromých kovářích se táhne celou indoevropskou mytologií, například severský Völund v sobě spojuje jak Héfaista, tak Daidala. Sepsat něco o kovářských bozích v širších souvislostech by jistě stálo zato.

  2. Květen 10, 2012 12:19 am

    Dobrý den , Héfaistion (Héfestion , alfa a iota v krátkém tvaru je ae) se také jmenoval přítel toho Alexandra Makedonského a nejspíš právě z tohoto jména vzniklo jméno Sebastian .
    Je tam dost dobře možný přechod od H k S (HELios-SOLus , nebo hiber – siber , nebo hima = zima) a b,p,f jsou neznělé hlásky jež se zaměňují .Zcela určitě ne podle nějakého nevýznamného města Sebasty , ale od již zavedeného a dobře známého a oblíbeného jména převzetím do latiny .

  3. Květen 9, 2012 4:07 pm

    Krásný článeček, člověk se nejenom poučí, ale i pobaví

  4. Duben 1, 2012 8:54 am

    Aj! Chybička se vloudila, jak s odstupem koukám: Héfaistos nevyrobil štít pro Thésea, ale pro Persea….

  5. Březen 24, 2012 9:54 pm

    Shaman:

    No, já se ho zeptám, ale Hésiodos tvrdí, že Afrodité měla děti z kdekým, ale s manželem ne 🙂

    Elen:

    No, jsem rád, že se Ti článek líbí. Héfaistos jako jediný z Olympanů pracuje a koukej, co má doma….

  6. Shaman permalink
    Březen 24, 2012 6:54 pm

    A on neměl se svou ženou žádné děti?

  7. Březen 24, 2012 1:40 pm

    Sympaťák, obdivuji ho, ale je mi ho líto. Hezký článek 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: