Nordické runy
Paul RhysMountfort
Tuto knihu jsem několikrát četl v dřívějších dobách, ovšem nikdy jsem ji nevlastnil, až teprve asi před půl rokem se mi ji podařilo ulovit za směšný obnos jako použitou. Kniha vyšla v roce 2005 a momentálně ji lze sehnat pouze v antikvariátech. S odstupem času si ji tedy dovolím zhodnotit více.
Kniha má 253 stran, tudíž jde o celkem slušnou porci čtiva, které však rozhodně nenudí. Z obsahu lze vycítit, že se autor runami, prací s nimi a severskou mystikou zabývá skutečně seriózně a do hloubky.
Kniha je rozdělena do tří částí, přičemž první část se zabývá původem run a dá se říci, že i stručně nastiňuje základy severské mytologie. Druhá část pojednává o samotných znacích a jejich významu (jde o starší futhark). Část třetí se zabývá používáním run při věštění a představuje nám různé systémy vykládání run.
Dá se říci, že se zde jedná o jedno z nejlepších děl o runách, co vyšlo v češtině. Všem, kteří knihu nečetli, ji mohu vřele doporučit. Myslím, že rozhodně nebudete zklamáni. Je ovšem třeba nutno podotknout, že se nejedná o žádný návod či manuál, který si člověk přečte a ihned vše okolo run pochopí a stane se velkým runovým mágem. Tímto způsobem nefungují žádná díla o runách. Runy je nutno pochopit a prožít na vlastní kůži. Už jen kvůli tomu, že Wotan také musel devět nocí a dní viset na Yggdrasilu. 🙂
pohanskykruh 
uprimne. divim se, ze si nekdo dal praci s prekladanim zrovna teto knihy. osobne ji mam na indexu.
„Slované dřív, když byli pohany neměli písma, ale počítali a věštili črtami a zářezy.“ – svědectví mnicha Chabra z 10.století. Ty črty a zářezy byly zřejmě forma slovanských run, které se bohůmžel nedochovaly. Nějaká podobnost s těmi germánskými je ale dost pravděpodobná.
Myslič: Ono když člověk svoje písmo musí rýt do dřeva či tesat do kamene moc variací tak jako tak nevymyslí… pěkný článek je na http://valhalla.curiavitkov.cz/runy.html kde jsou ukázky „run“ ze sibiře, maďarských, atd.
Rushwolf: To je svatá pravda! Zkus si vyrýt do dřeva Alfabetu…. To jsou runy jako řemen 🙂
Koukol:
To je samozřejmé…. Vliv Germánů a Slovanů se překrýval. Je tedy velmi pravděpodobné, že třeba Ránové a Pomořané přišli do styku s runovou naukou. A Rusové taktéž. Krom toho, některé symboly, které najdeme i ve futharku, můžeme najít i u negermánských etnik.
Jo, tak tu sem měl… možná ještě někde mám… nebyla špatná, ale něco mě na ní tehdy nesedlo, každopádně už si moc nevybavuju co to bylo… možná moc té zmiňované esoteriky mezi řádky, nevím, ale rozhodně je dobré jí mít a informace z ní si srovnat s dalšími zdroji a teprve z toho tak nějak vycházet 🙂
Dříve fungovaly poměrně komplexní stránky nejen o runáchna http://www.mizoch.info/runy bohužel dávno už tomu… někdo ale možná pamatuje…
Nemyslím, že by runy byly striktně „germánské“ nebo „nordické“. Prý i mezi Slovany byly skupiny lidí, co praktikovali runovou magii… 😐
bohužel (nebo aspoň že tak) jen u těch germánských se dochovala určitá k těm runám se vztahující mytologie… jinak bych ještě poukázal na podobný význam slova runa u germánů (tajemství) a runa u Karelů/Finů ( verš, či píseň s určitým sdělením či kouzlem) …
Je to nejlepší kniha o Runách, kterou jsem zatím četl. Je v ní mnoho odkazů na severské ságy a Eddy a myslím, že právě tato kniha má lví podíl na tom, že mě chytly nejen Runy, ale i germánské pohanství jako celek.
Tahle kniha je velmi zajímavá. Já mám rád ještě knihu Larse Magnara Enoksena: „Runy“. Ten se tam vůbec nezabývá esoterikou, ale zase to pojal pěkně z hlediska využití run v kamenech a jiných památkách.
Knihu vlastním a doporučuji je to opravdu dobré 🙂
Tak doufám, že mocný Odin dohlédne na to, že tu knížku nebude někdo jenom číst! 😥