Skip to content

Tak trochu jiné pohanství

Leden 20, 2012
tags:

 

alympiaKdyž se bavím s někým, kdo se o pohanství (rozuměj: evropské pohanství) nijak moc do hloubky nezajímá, slýchám i podobné názory: „No jo, ale vždyť pohani živořili v proutěných chajdách, oblékali se do špatně vydělaných kůží, neuměli číst a psát, a byli to přeci barbaři bez civilizace!“ Určitě jste se již s tímto nebo velmi podobným názorem také setkali. Naši křesťanští oponenti ještě rádi dodávají, že „pohani byli tmáři a bludaři bez světla zákonů a teprve Církev je vyvedla ze tmy do světla…“  Však to známe, pořád stejná písnička.. Ale bylo tomu skutečně tak?

Pravda, v evropském Barbariku, mimo dosah Helénské civilizace a později Římského impéria byly poměry „divoké“. A to před pádem i po pádu Říma. Ovšem co ve Středomoří? Lze tam tuto jednoduchou a nepřesnou rovnici použít? Když se nad tím zamyslíme, zjistíme, že ne. A poznáme, že nám zase „někdo“ lže. Velkolepá civilizace Řecka a Říma byla před příchodem Jedu z Judeje nepochybně pohanská! V dobách, kdy vyznavači pouštního běsa Jehovi ještě pásli kozy v poušti, tak v Evropě pohané stavěli dodnes obdivované hradby Mykén. Jak je to možné? Inu, asi ti staří pohané nebyli žádné nicky. V dobách, kdy přednášeli Platón a Aristoteles, bádali Pythágoras a Sósigenés, léčili Sóranos a Galénos, maloval Parhasios a sochy, nad nimiž dodnes stojíme v úžasu vytvářeli Feidiás a Ageladés, byla Evropa pohanská. Stavitelé  athénského Parthenonu, římských akvaduktů, Alexandrijské knihovny, Artemidina chrámu v Efesu, Mausolea v Halikarnasu, sochy Dia v Olympii, majáku na ostrově Faros a dalších staveb, které i dnes mají velký význam pro náš svět a dobu, byli pohané. Žádní divoši. Pohané! Nějak to nesouhlasí s tím, co se nám přivandrovalci z Předního východu snaží namluvit. My máme svého Platóna, Vergilia, Senecu, Krytala, Kratina, Charitóna, Euforióna, Euhémera, Epikura, Dikaiarcha a další. Koho měli oni?! Mojžíše…. Pasáka koz a ovcí. Solónův a Periklův zákoník fungoval dobře i bez Desatera. Stejně tak Římské právo.

Řekové a Římané žili ve městech, kde byl naprostou samozřejmostí splachovací záchod, kanalizace a vodovod. Jasně, namítnou žido-křesťané, jejich předkové to nepotřebovali, Mojžíš třísknul svou holí do skály a hned vytryskl pramen! A kam udělat bobana, s tím si „Vyvolený lid“ rovněž starosti nedělal!

Antické národy byly praktikující pohané. Římané měli velmi propracovaný kult předků. V každé římské domácnosti byl alespoň malý oltářík, kde rodina vzdávala hold otcům a matkám, tzv. Lemurům, duchům zemřelých. Každá domácnost také uctívala Penáty – duchy, kteří ochraňují dům (zde se nabízí jasná paralela se slovanským „hospodáříčkem“). Ti byli vedle Jova dokonce bráni za svědky při přísahách státních úředníků a Penáti města Říma byli později povýšeni na úroveň Palládií, ochránců Senátu a Impéria. Lárové byli zase ochránci polí, křižovatek cest a venkovských sedláků (skoro bych řekl, že zastávali funkce podobné severským Álfům). Génius natalis byl potom zase strážcem jednotlivce nebo nějaké skupiny, například kupeckého cechu nebo vojska. Každá legie měla svého ochranného ducha, Genia militis.

Řekům a Římanům se naprosto nijak nepříčilo být zároveň pohany a vytvářet civilizaci!  Stále uctívali Přírodu. Měli své městské a státní bohy, ale i bohy a bohyně (na ty nesmíme zapomínat) venkova a přírody. Pan a Silvanus byli vážení a uctívaní. V každém praménku, potůčku, háji nebo jezírku žily nymfy a najády. Každá řeka či hora měla svého boha nebo bohyni. Bohové a duchové byli nedílnou součástí kultury těchto civilizovaných lidí. Na křižovatkách cest stavěli kupky kamenů, tzv. Hermovky na počest posla Dia. Ostatně toto děláme dodnes a „kamení mužíci“ jsou k vidění i v současnosti.

Antický člověk v jednu chvíli obětoval bohům a za chvíli se začetl  třeba do Homéra. I toto je pohanství.

Tak až se vám zase někdo bude snažit nalhat, že pohanství je „barbarství“ a temnota bez kultury a civilizace, vzpomeňte si na Antiku! Moc pěkně to vystihl dr. Václav Marek v předmluvě ke knize „Antika“ G. Löweho a H.A. Stolla (Orbis 1974):

„Antika! Doba bájných hrdinů a žen tak krásných, že pro ně stálo za to rozpoutat válku či napsat verše, které jejich půvaby ověnčily vavřínem nesmrtelnosti. Dodnes se obdivujeme kráse těch paní, za kterými i nesmrtelní bohové sestupovali z Olympu a naše úcta patří jejich mužům, kteří dokázali s takovou odvahou bojovat, vítězit i umírat. Doba moudrých filosofů, v jejichž  myšlenkách objevujeme stále zrnka věčné moudrosti. Doba umělců, kteří uzavřeli věrné přátelství s krásou, jak nám dávají poznat jejich nesmrtelná díla. Doba, která zrodila základy umění, vědy, filosofie i práva, ze kterých vyrostla evropská kultura….“

Reklamy
komentářů 29 leave one →
  1. Myslič permalink
    Leden 27, 2012 5:18 pm

    Aurélie, jsem taktéž nadšen, jako soukmenovec Wolf 🙂 Jinak jsem zjistil, že jsi taky Pevnost’ák, máš tam ode mě vzkaz.

  2. Wolf permalink
    Leden 27, 2012 2:10 pm

    Aurelie, ty komentáře vydají na samostatný článek :o) Nechceš ho raděj jako celek poslat na mail Kruhu k uvěřejnění? Takhle v komentářích by zapadl, což by byla jistě škoda.

    • Aurelius Nordenstern permalink
      Leden 27, 2012 2:18 pm

      dobrá,tak až to bude dopsané,rád přispěji – pravda o galilejské sektě vypluje konečně napovrch

  3. Aurelius Nordenstern permalink
    Leden 27, 2012 10:46 am

    Křesťanství- falešná historie falešného náboženství 4.
    (Aurelius Nordenstern)
    Za Septimia Severa, který podnikl rozsáhlou reformu imperiální armády, křesťané začali sabotovat vojenská tažení, a hromadně dezertovali z legií. Císař dával takové dezertéry bez milosti stínat (jako římské občany), což církvi posloužilo k výrobě dalších mučedníků. Situace nabyla hrozivých rozměrů, proto r. 202 Severus vydává edikt, jímž se snaží křesťanství (a židovství) potlačit. Soudní procesy zasáhly zejména Severovu rodnou Afriku. Impérium se tehdy otevíralo hlavně syrským kultům, šířit se začl mithraismus a uctívání Slunce – velcí konkurenti církve.
    Násilnický Caracalla zakázal křesťanství pod trestem smrti – když zjistil totéž co jeho otec Severus, totiž že křesťané podporují dezerce z armády, i poté co zvedl legionářům žold o dalších 50%.
    Pomatený Heliogabalus, loutka v rukou syrských kněží, se rozhodl pro změnu zlikvidovat všechny kulty říše a hodlal zavést náboženství jediné – kult baalbeckého boha Elagabala, za něhož se nakonec sám prohlásil. Za jeho vlády kupodivu nedošlo k žádnému příkoří vůči křesťanům, stejně jako za panování jeho nástupce a bratra Alexandra Severa, který (podle církevních pramenů) údajně mezim ostatními idoly uctíval též sošku Krista.
    První vojenský císař Maximinus zvaný Thrák pohlížel na křesťany s nedůvěrou – zejména poté, co se pokoušeli dezertovat ke Germánům, s nimiž tehdy říše vedla jednu z mnoha válek.
    První opravdu velké pronásledování podvratných křesťanů zahájil císař Decius (http://rim.me.cz/cisarove/decius/decius.php), který si plně uvědomoval, že tento kult ohrožuje samotné základy státu a civilizace. V akcích proti křesťanům pokračoval i císař Valerianus, jehož porážku a zajetí v Persii křesťané okázale, veřejně slavili v celém impériu, čímž si vysloužili opětovné ochlazení u společnosti.
    Valerianův syn a nástupce Galienus neměl na pronnásledování křesťanské sekty čas, neboť říše se mu drobila pod rukama. Edikt proti církvi nakonec odvolal. V době nejvyššího ohrožení státu křesťané rekruty opět přesvědčovali k dezercím a jeden z nejvýše postavených – Paulus ze Sammosaty na Eufratu, se stal rádcem odbojné palmýrské královny Zenóbie, a měl zřejmě prsty v zavraždění jejího pokořitele Aureliána r. 275 n.l.
    pracuji na pokračování

  4. Aurelius Nordenstern permalink
    Leden 27, 2012 10:23 am

    Křesťanství- falešná historie falešného náboženství 3.
    (Aurelius Nordenstern)
    Nevraživost mezi křesťany a heléniky („pohany“) nabyla takového rozsahu, že jistý Justinus, apologeta, musel sepsat obhajobu křesťanství (spíše církve), v níž před císařem Antoninem Piem ospravedlňoval horlivost Kristovců. Pius byl naštěstí pro křesťany vládce blahosklonný a impérium mělo více problémů s Židy, než s bezvýznamnou sektou od tohoto národa odštěpenou. Křesťanstvím v té době rovněž zmítají první větší hereze: Saturninova, Basilidova a Mkrionova – údajně nejnebezpečnější, neboť se pokusila o syntézu s helénismem. Zda císař Antoninus nějak reagoval na Justinovu obhajobu nevíme, protože církevním pramenům (Přípis Antonina Augusta asijským úředníkům ohledně náboženství) se nedá věřit a jako takové, je v dopisech vyvrací výše zmíněný Julianus Augustus jako výmysl a podvrh (viz. Zfalšované údaje o Ježíši ve Flaviu Josefovi:
    http://blisty.cz/art/17657.html podobně jako Konstantinova, či Pipinova donace: http://leccos.com/index.php/clanky/konstantinova-donace).
    Za vlády Marka Aurelia byl onen apologeta Justinus popraven spolu s několika dalšími křesťany v Lyonu r. 165, když se zjistilo, že urazil římské náboženství (křesťané tvrdí, že ho po nějaké prohrané debatě udal žárlivý kynik Crescentius) a žehnal barbarům, pronikajícím tehdy přes Dunaj (markomanské války). Popravu nenařídil císař Marcus Aurelius, jak křesťané s oblibou šíří, ale městský prefekt Rusticus. Záznamu ze soudu nelze rovněž důvěřovat, neboť kromě církevního podání (Melitus), žádné další prameny neexistují a to dokonce ani o tomto údajném galském pronásledování.
    Za Commoda došlo k dalšímu pronásledování, zejména na Východě, kde se křesťané často střetávali se ctiteli tradičních kultů a… se Židy! Již tehdy v církvi klíčila zvrácená doktrína antisemitismu a antijudaismu, podporovaná později hlavně Aureliem Augustinem a milánským Ambrosiem (Augustýn a Ambrož). Křesťané si rovněž vymysleli legendu o tom, že Commodova milenka Marcia byla tajnou křesťankou, stejně jako prý se nechal na smrtelné posteli pokřtít Commodův otec, sám Marcus Aurelius. Zhruba v této době káže heretik Montanus. Montanisté byli křesťanskou sektou, která kult rozvinula ad absurdum: jejich obřady zahrnovali orgie, pohlcování semene, hromadné bičování apod. Z Atydova kultu ukradli rituální kastraci kněží.
    .

  5. Aurelius Nordenstern permalink
    Leden 27, 2012 9:53 am

    Křesťanství- falešná historie falešného náboženství 2.
    (Aurelius Nordenstern)
    Měli křesťané skutečně nějaký podíl na požáru Říma z roku 64? Korespondence císaře Juliána s rétorem Libaniem (ze IV. stol.n.l.) naznačuje mnohé: Zmiňuje se o jisté křesťanceVarronile, která uhasila posvátný oheň v chrámu bohyně Vesty. Dále o křesťanech, kteří pohazovali nečistoty do chrámů bohů na starém římském fóru, i v Athénách. Křesťané měli též údajně podpálit Herkulův chrám v Aricii – to vše v době vlády císaře Nerona a později za dynastie Flaviovců (Vespasián, Titus, Domicián). Suetonius se zmiňuje o židovských nepokojích v Římě, které město postihly již za vlády císaře Klaudia! Židé terorizovali ctitele tradičních kultů a napadali se i mezi sebou – údajně z podněcování jistého Chrésta. Jestliže je to narážka na Krista, pak je to první doklad křesťanské nesnášenlivosti. Ovšem Chréstos bylo v té době oblíbené jméno pro otroky, takže Suetoniova zmíňka nemusí nutně popisovat stoupence Ježíše. Klaudius s buřiči rázně skoncoval, když je dal zmrskat a vyvést do vyhnanství na pusté ostrovy.
    Křesťanství se uchytilo zejména v Malé Asii, krajině bohaté všelijakými pověrami a pak také v Egyptě, kde uchvátilo Kopty – potomky původních Egypťanů. V Malé Asii (v provincii Asia, v Bithýnii, Kappadokii, Kilikii a Pontu) se posléze ve velkém opakovalo to, co předtím v Římě: křesťané se vysmívali tradičním kultům, ničili staré chrámy a dokonce vraždili učitele helénismu: rétory. To se nijak neslučovalo s pavlinismem, kázajícím cosi o lásce a porozumění. Posléze si na křesťanské sekty stěžovali i správci provincií a prokonzulové. Křesťané se poněkud zklidnili, ale stále mezi lidem šířili své bludy, jak vyplývá z korespondence Plinia Mladšího (tehdy správce Bithýnie a Pontu) s císařem Trajánem.

  6. Aurelius Nordenstern permalink
    Leden 27, 2012 9:38 am

    Křesťanství- falešná historie falešného náboženství 1.
    (Aurelius Nordenstern)
    Předně už sama legenda o dobrotivém, křesťanském císaři Konstantinovi Velikém, jehož křesťané pokládají obrazně za 13tého apoštola (proč je vlastně apoštolů 12? protože i původních božstev helénského, babylónského, chetitského, římského, ba i akkado-šumerského a egyptského pantheonu bylo 12!) je zcela falešná a propagandistická. Jak víme z pozdně antických historiků, Konstantin uctíval až do své smrti kult Nepřemožitelného Slunce (SOL INVICTVS). S obrazem slunečního boha Hélia (mnohde, hlavně mezi legionáři, splývajícího s kultem Mithry) po svém boku se nechával Konstantin zpodobňovat též na mincích. V Konstantinopoli a v Římě stála kolosální socha císaře vystupujícího jako Hélios (v Konstantinopoli pro ní použili sochu délského Apollóna, jemuž urazili hlavu a nahradili jí Konstantinovou – i se slunečními paprsky kolem hlavy).
    Konverze císaře ke křesťanství probíhala pozvolna a byla připravována dlouhou konspirací uvnitř i vně císařského dvora – a to už od éry vlády imperátora Diokleciána! Konstantinův otec Konstantius I. Chlorus (Bledý), caesar (podřízený spoluvladař) západního augusta (vrchního císaře) Maximiana Herkulia (který byl zase kolegou augusta Diokleciána) měl milenku jménem Helena. Tato bodrá žena pocházela z pontského města Amísu, kde v jerdné krčmě čepovala víno. Údajně proslula jako velice lechtivá děva, za pár mědáků potěšující kdejakého vojáka. Do této Heleny (později křesťany prohlášené za svatou) se zamiloval Konstantius Chlorus a měl s ní nemanželského syna Konstantina.
    Křesťanství od dob císaře Galiena (60tá léta III. Století n.l.) ve společnosti římského impéria výrazně posilovalo: zejména z odkazů bohatých provinciálů, kteří ke kř. Konvertovali. Křesťané se ovšem angažovali i jinak – totiž jako rozbíječi tradičních hodnot impéria postaveného na toleranci ke všem náboženstvím a kultům.
    Konflikty křesťanů s většinovou společností se odvíjejí již od I. Století. Křesťanská propaganda neustále dokola omílá hrůzy 1. pronásledování za Nerona. Tím kdo zapálil Řím prý byl císař Nero, který pak jako viníky nastrčil právě křesťany. Tato legenda se rozšířila zejména díky tvrzení, nijak nepodloženého důkazy, Cornelia Tacita, píšícího za vlády despotického Domiciána. Tacitus pochopitelně pod rouškou podobenství s Neronem (značně neoblíbeným římským lidem, v Řecku a na Východě jednoznačně považovaným za jednoho z nejlepších panovníků) tepal současné poměry a narážel tak na Domiciánovu přísnou vládu. Po něm to o destiletí později opakoval Suetonius. Křesťané se legendy o paliči Neronovi chytili a bohatě jí přiživovali. V době požáru Říma Nero pobýval v Antiu. Rovněž mýty o jeho vystoupení na Maecenatově věži patří do říše výmyslů. Podle práce mnoha významných historiků (např. M. Grant) byli za požár zodpovědní spekulanti s pozemky.
    pokračování

  7. Myslič permalink
    Leden 25, 2012 2:48 pm

    Jo a za Hadriánův val taky ne…

  8. Leden 25, 2012 2:29 pm

    Pořád ale platí, že do lesů nad Rýnem a Dunajem se bez dovolení nechodí. To nakonec zjistil Drusus i Varus…

  9. Myslič permalink
    Leden 25, 2012 2:19 pm

    Miky:
    Já to s Římem vidím jinak. Pro mě je Římské Impérium (tedy to pohanské) to nejvelkolepější a nejúžasnější, co Evropa vytvořila. Beru ho vlastně jako pokračování a součást Helénismu…. Římané byli náboženský neuvěřitelně tolerantní: Vzývej si bohy, které chceš, plat‘ daně a respektuj císaře a SPQR! Jediní, kdo toto pravidlo soustavně porušoval, byli Galilejští a jejich předchůdci. Římský občan mohl kdekoliv na území Republiky a později Impéria, prohlásit: „Jsem Římský občan!“ a věděl, že je pod státní ochranou. Když se mu stala křivda za hranicemi, Senát byl ochoten kvůli tomu i vyhlásit válku… O přejímání neřímských (a přece árijských) bohů bude můj další pokus o článek…

    • Leden 25, 2012 4:11 pm

      Mysliči, my to budeme vidět asi vždycky každý trošku jinak. Tady se ve mě ozývá ten hippie s odporem k vládcům a imperátorům. ;-))
      Ale jinak máš pravdu, vzpomínám si na jeden příběh z Bible ze Skutků apoštolských, kde chtěli Římani zbičovat apoštola Pavla za veřejné pobuřování a on se jich zeptal „Smíte bičovat římského občana, a to bez soudu?“ Strážci se lekli a řekli to veliteli. Velitel pak Pavlovi řekl něco ve stylu „Hele, ty mi chceš tvrdit, že jsi římský občan, když já sám si musel to občanství za těžký prachy koupit?“ a Pavel na to :“ Já jsem se jako římský občan už narodil“. A bylo po bičování. :-))
      Vždycky se mi líbilo, jak Pavel místo aby hrdinné trpěl pro Krista, vyčůraně využil toho, že má občanství nenáviděných okupantů. 🙂

  10. Leden 24, 2012 8:48 pm

    Osobně dávám přednost barbarům na sever od Alp. V římské tendenci všechno si podrobit a dokonale zorganizovat vidím zárodek mnohých potíží současného světa.

  11. Myslič permalink
    Leden 24, 2012 1:57 pm

    Aurelius Nordenstern :

    Iulianus Apostata byl snad posledním antickým imperátorem, který měl ještě všech pět pohromadě. Je velká škoda, že z jeho myšlenek a spisů se dodnes zachovaly jen zlomky….

  12. Aurelius Nordenstern permalink
    Leden 24, 2012 10:14 am

    Pravdivé,výstižné! Dodávám (Flavius Claudius Iulianus):
    Chci křesťany požádat,aby ve městech zachovávali klid! Pokud neuposlechnou,budu proti nim nucen jako hlava státu mocensky zakročit. Nemají se však ode mne,jako od nejvyššího pontifika čeho obávat,pokud se budou náležitě chovat,řídit se občanskými zákony a vést své spory tak,aby se neuchylovali k ohni a k noži jako v minulosti! hlásejte pouze slova Nazaretského a dokážeme žít vedle sebe.Vám bohužel těch několik slov nestačí! Denně k nim přidáváte něco nového. Ohlodáváte helénství,přivlastňujete si naše svátky,naše obřady,a to všechno ve jménu Žida,který je neznal! Olupujete nás,přitom námi opovrhujete a provázíte to citátem jakéhosi Kypřana,že není spasení mimo vaší víru! To máme uvěřit,že tisíce lidských generací,mezi nimi i Platón,nebo Homér,upadnou v zatracení,protože neuctívaly Žida,kterého vydáváte za boha? Člověka,který se nenarodil,když svět začal? Vyzýváte nás,abychom věřili,že Jediný Bůh je nejen „žárlivý“(na CO?) ja tvrdí nelogicky Židé,ale i zlý? Obávám se,že něčemu takovému může uvěřit pouze osoba mimořádně pomatená!
    Chci vás požádat,abyste zachovávali mír a nezapomínali,že velkolepost našeho světa nám byla dána jinými bohy a odlišnou,mnohem citlivější filozofií,odrážející rozmanitost veškeré přirozenosti!Co nejupřímněji pak upozorňuji stoupence pravého náboženství aby neubližovali Galilejským (=křesťanům) a neuráželi je žádným způsobem… Ti, kteří se mýlí ve věcech nejvyšší důležitosti, by měli být objektem soucitu, nikoliv nenávisti.

  13. Shaman permalink
    Leden 21, 2012 8:17 am

    Článek se čte krásně. Vyvolává příjemné pocity a hrdost na díla těch které obdivujeme a kterým se snažíme přiblížit. Je to hodně motivující. Takové články bych si klidně četl po ránu na nabití se tvůrčí sílou. Autor odvedl skvělou práci. Dík.

  14. Myslič permalink
    Leden 20, 2012 3:30 pm

    To je neuvěřitelný 🙂 Já zrovna čtu knihu M.C.Forda “ Deset tisíc“ o tom samém 🙂

    • Rushwolf permalink
      Leden 20, 2012 6:48 pm

      dobrá náhoda 🙂 já mám tu verzi od Jaroslava Šonka…

  15. Myslič permalink
    Leden 20, 2012 3:16 pm

    Rushwolf:

    Já to v žádném případě neberu, jako že by jsme si nějak nesedli, ostatrně i na onom diskusáku DO jsem měl třeba se Šroubem velmi podobné názory…. Já bych se chtěl Antice věnovat i nadále. Antika a hlavně Řím mě totiž fascinují. V antické mytologii je totiž ta prastará moudrost, která se u evropských barbarů moc nezachovala, protože ji prostě nikdo nezapsal. Poslední rok se hodně zajímám o Mithrův kult a rád bych o tomto legionářském bohu i něco sesmolil. Víš, mě jsou křest’ani v podstatě šumák, ale když Ti budou chodit „veselé“ maily, kde Ti bude vyhrožováno „Peklem už v tomto životě“, tak si prostě nedokážu pomoct… Jinak Váš komunitní systém je velmi zajímavý a „až to rupne“, tak Vy rozhodně budete připraveni…

    • Leden 20, 2012 3:23 pm

      Jo, tak křesťani sou občas hrozní pošuci o tom zase žádná… zatím sem zažil sice jen reakce typu „budeme se za tebe aspoň modlit“, ale nedělám si iluze… a co se týče třeba misionářských činností ve světě, to je mi úplně odporné a být OSN co kčemu už dávno by to musela zarazit. Jinak antika je hodně zajimavé téma, mě dost uchvátil antický svět hlavně z hlediska toho válečnisctví a jak si zmiňoval i v článku s tím spojených kultů a různých vojenských bůžků a ochraných duchů jednotek… Což mě připomíná, minulý týden sem si vypůjčil knihu „návrat deseti tisíc“ j ebezvadná, jedná s evpodstatě o Xenofontovu „anabasi“ …

  16. Myslič permalink
    Leden 20, 2012 2:27 pm

    Rushwolf:

    Já přece nepíšu o „historicích, snažících se ututlat pravdu“ 🙂
    Tento pokus o článek byl spíše odpovědí všem lefébristům, jejihž misionářské úsilí je vidět třeba na Bratrství. Oni stále dokola tvrdí, že „pohanství=barbarství“…. No a na Antiku a pohanství se z jejich stany reaguje jako na dobu , kdy „křest’any házeli v Cirku lvům“. A já jsem právě chtěl poukázat na skutečný přínos Antiky a pohanství pro Evropu. Nemusíš s tím souhlasit, jen jsem napsal, co si myslím. A bez zkreslování historie. Jestli se ti tenhle článek o Antice nezdá, co teprve ten příští 🙂

    • Leden 20, 2012 2:56 pm

      To netvrdíš, to byla spíš moje ne tak úplně vhodně umístěná poznámka k reakcím, které se zde občas objevily a které podle mě v podobném duchu formulované články spouštějí… čili nemám nic k obsahu jako takovému, spíše k formě… nezpochybňuji ani přínos antiky a pohanského myšlení světu a osobně si ani nemyslým, že forma kultury, která je nazývaná barbarskou musí být méněcená nebo chápána negativně jen proto, že její hmotná kultura nezanechala tak velkolepé památky jako pyramidi nebo pantheon… osobně je mi třeba daleko sympatičtější kultura loveckých společenství protože jejich hodnotu spatřuji v jiných měřítcích, než jsou stavby a vynálezy…
      Jinak k tvému příštímu článku, záleží asi na tom jakou formou bude psán a co bude jeho hlavním cílem, zda zdělení skutečností či myšlenek, nebo jen snaha hnát vodu na mlýn lidem, kterým je celkem fuk jak moc pravdivé je jádro argumentů, ale hlavní je, když útočí proti tomu co oni sami nesnášejí…
      Jinak sám víš, že osobně proti tobě nic nemám, naopak sis mohl všimnout, že i na POF sem já a ostatní vlčí čeládka patřili spíš k těm názorově ti bližším. Byť klademe větší důraz asi na trochu jiné hodnoty…

  17. Tomas permalink
    Leden 20, 2012 12:59 pm

    Jako dítě jsem miloval Staré řecké báje a pověsti ve kterých byl svět bohů a lidí fantasticky propojen.

  18. Leden 20, 2012 12:56 pm

    Ne k článku, ale k předchozímu komentáři. Jenom bych krátce upozornil na skutečnost, že otázka zmíněných Indoevropanů ještě není zcela vyřešena. Značná část mně dostupné papírové literatury považuje první Indoevropany za lid šňůrové keramiky, tedy eneolit 3. tisíciletí před n. l. To odpovídá i Kurgan hypotéze Gimbutasové, kdy bojovní mohyloví pastevci ničí kulturu klidných zemědělců Staroevropanů. Existují ale i teorie o např. Anatolském původu Indoevropanů atd. V podstatě jde o to, že prostor Euroasie byl indoevropský už v neolitu a to i pod Černým mořem. E. a J. Neustupný, čeští archeologové považují za indoevrospský už český neolit lineární keramiky (Archeologie pravěkých Čech/1,str. 126), tedy 6. tisíciletí před n. l. Pokud by tato teorie byla pravdivá, a mně se zdá, že ano, tak by to znamenalo, že eneolitické tažení Indoevropanů z východních stepí nebyl konflikt mezi tzv. „Staroevropany“ a „Indoevropany“, ale konflikt mezi dvěmi vývojovými strategiemi Indoevropanů. Něco jako kdyby dnes Ukrajinci a Bělorusové obsadili Střední a západní Evropu, také by to nebyl konflikt mezi různými kulturami, ale v rámci jedné evropské kultury. Něco k tématu najdete, když si zadáte hledat:

    5) Evropský pravěk a jeho ohlas v díle Mariji Gimbutasové; Mircea Eliade a vize archaické evropské společnosti.

    6) Georges Dumézil a indoevropská identita Západu

    Colin Renfrew – Archeologie a jazyk. Hlavolam původu Indoevropanů.

    • Leden 20, 2012 1:07 pm

      s tím souhlasím, osobně sem tím pravěkem myslel trošku starší dobu, vpodstatě lovecké kultury paleolitu, které byly ještě před nějakýmy 60 lety vykreslovány jako hordy poloopů v kůžích co sotva mluví viz. ilustrace Zdeňka buriana k lovcům mamutů… a dnes se dovídáme, že si s ničím nezadali co do umění, odívání i kultury třeba s kulturou pláňových indiánů… viz třeba kresby Libora Baláka.

      • Leden 20, 2012 1:40 pm

        Na kresby Libora Baláka jsem už dříve narazil, ale nevěděl jsem o koho jde. Teď jsem si něco vyhledal a koukám. Perfektní, dík za informaci 🙂

      • Leden 20, 2012 1:42 pm

        rádo se stalo, děláme podle něj rekonstrukce oděvů pro naše akce…

    • Leden 20, 2012 1:34 pm

      Jinak ještě k uváděné literatuře… ono mnohdy není nic lepšího, ale i tak některá díla a výzkumy i v takové vědě jako je archeologie, je potřeba brát po tolika letech (v případě Dumézila více jak 30 let) se značnou kritičností a rezervou… i když mají stále mnoho co říci 😉

      • Leden 20, 2012 1:46 pm

        Ano, jasně. Já jsem dříve uznával Gimbutasovou a teď už mám v jejích teoriích také trhliny. Co se týče Dumézila, tak ten mi se svojí trojčlenností Indoevropanů zatím „sedí“ 🙂 Myslím, že ty trojky jsou v té (indo)evropské společnosti dost zakořeněné. I v pohádkách třeba.

  19. Leden 20, 2012 10:47 am

    Zvláštní, zajímalo by mě kde pořád berete ty vaše zkušenosti o tom jak někdo někde něco říkal o zaostalých barbarech… potažmo pohanech… nechápu vaší potřebu vytvářet tyhle smyšlené nepřátelské reakce, které někdo údajně šíří abyste mohli vystoupit horlivě na obranu „pohanství“. Věty typu – „A poznáme, že nám zase „někdo“ lže.“ působí vzhledem k realitě dost přehnaně… a neustálé řeči o „jedech z Judei“ to je už tak tendenční, že by jeden brečel… to nemáte lepší způsob jak rozvýjet odkaz předků, než-li zbytečnou a neopodstatněnou snahou pořád se vyhraňovat vůči křivdám minulosti a hledat nepřátele? Člověk se má z minulosti poučit, ne ale v ní pořád setrvávat.
    Osobně nemám zkušenost, že by někdo a to ani ze stran odborných kruhů naše předky v dobách pohanství cíleně zesměšňoval, podceňoval atd… naopak znám dost archeologů, pracovníků muzeí atd. kteří spíše projevují své sympatie a vycházejí nám i vstříct. například při pořádání přednášek o pohanství nebo při předvádění života a řemesel našich předků… a i návštěvníci se vyjadřují o jejich schopnostech, dovednostech a znalostech s jakými se tehdy museli protloukat životem se zaslouženou úctou a obdivem.
    O schopnostech a vysoké kultuře antických národů středomoří snad nepochybuje už vůbec nikdo, naopak se objevují i nové a nové doklady toho že třeba i evropský pravěk nebyl zdaleka tak primitivní jak ho třeba popisoval pan Štorch v lovcích mamutů… byť se tam nedá ještě mluvit ani o indoevropanech. Což moc neodpovídá některým vašim tvrzením o zmanipulovaných dějinách a historicích snažících se ututlat pravdu…
    Ten článek není špatný, jen prostě nechápu tu potřebu psát ho jako obhajobu 😉

    Jinak neberte to jako nějaký vyložený projev nesympatií, ale spíš jen jako připomínku, čtenáře, který má na mnoho věcí názor podobný, ale na mnoho zase dost opačný..
    Buďte s bohy
    Rushwolf

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: