Skip to content

O úctě k přírodě a staré moudrosti

Leden 13, 2012
tags:

K tomuto pokusu o článek mne přimělo několik věcí: podivně teplá zima, opětovné „vyčítání“ mé osobě, že nevlastním řidičský průkaz, a procházka lesem. Tedy zdánlivě neslučitelné záležitosti. Pokusím se tedy vysvětlit souvislosti.

To, že počasí není zrovna zimní, je jistě znát. Do lesa, nedaleko něhož bydlím, jsem se loni touto dobou nedostal. Všude bylo plno sněhu a tady u nás na Vysočině jsou lesy v zimě místy dost divoké. Tedy divoké, můžete pod sněhem našlápnout něco, co byste velmi neradi….  Nemyslím třeba větev, jezevčí noru nebo shnilou kládu. Myslím něco, co do lesa opravdu nepatří: Rezavý sud, starou pneumatiku, doslouživší televizor i porcelánového trpaslíka. Prostě bordel! Někteří naši spoluobčané mají totiž zajímavý zvyk. Co nepotřebují a co už dosloužilo, vyhodí. Jenže ne tam, kde jsou pro to určené prostory. Oni netřídí odpad, oni ho dokonce ani neroztříděný neodvezou na skládku! Naloží ho sice do auta, ale odvezou ho do lesa. A v lese pěkně vysypou. Čím větší bordel, tím líp!  Letos nesněží. To je potom v lese bez listí všechno vidět. Tuhle jsem si do toho našeho hvozdu vyšel. A všechen ten bordel a mrdník (jiné slovo snad není příhodnější) tam přímo křičí: „Je mě tu málo! Koukej sem taky něco vyhodit!“. No, ještě že nemám a nechci auto. Kdybych ho měl, třeba by mě to taky lákalo! Takhle nosím jak tydýt odpad do kontejnerů a popelnic. Asi jsem nějaký divný. Nerozbíjím v přírodě flašky, nezapaluji si v lese cigáro a občas z něj ten mrdník i odtahuji. Samozřejmě, že za čas je tam zase. Co s tím?! Kde se v lidech bere ta zhovadilost a neúcta k přírodě?! Někdo může namítnout, že je to naše „národní“ vlastnost. Ale to se mi nezdá. Mrdník v lese jsem viděl i v Polsku, Mad’arsku, na Slovensku, v Anglii i v „pořádkumilovném“ Německu. Takže dědictví bolševika to nejspíš nebude….  A co to tedy je? Že by už „civilizovaný“ člověk ztratil opravdu všechnu soudnost a k přírodě se choval tak hrozně?

Já nejsem rozhodně žádný greenpisák ani člen fanklubu Strany Ze(b)lených. Nemyslím si, že kůrovec má taky právo na život jako někteří tito exoti. Ale ony se ty „obnovitelné“ zdroje zas tak rychle neobnovují. Nějaký dobrák vypustí chemickou kejdu do lesa a nestará se o to, co se stane pak… Každý člověk v naší zemi může udělat něco pro přírodu. Na každém sídlišti a v každé ulici jsou označené popelnice nebo kontejnery. Každý, kdo umí číst pochopí, kam který odpad patří. Je to přeci tak jednoduché!  Třídit bordel je tak prosté. Proto nechápu kreténa, který než aby u své chaty platil za svoz odpadu, ten mrdník hodí do lesa. Člověka hned napadne: Má chatu v lese, to asi bude chtít, aby tady bylo čisto. Ale ne! Oni si na tom snad někteří jedinci ještě zakládají, že sviní své okolí!

Pořád mluvíme o tom, jak být aktivní. Co takhle domluvit se  s několika kámoši a když už teda máte to auto (aby bylo taky jednou opravdu užitečné), zapřáhnout za něj vozík a uklidit alespoň malý kousek toho „svého“ lesa?

A jak to souvisí s pohanstvím? Hm…  Myslíte, že naši předkové byli takoví bordeláři, že si svinili okolí vlastních domovů? Dovedete si představit, že třeba starý Slovan by vysypal nějaké rezaté svinstvo do potoka nebo dokonce studánky? Dovedete si představit, že nějaký starověký Řek, který v každém prameni spatřoval sídlo nymfy a v každém stromu obydlí Najády, by rozhazoval po Atických hájích rozflákané amfory? Já ne….  Naši předkové Přírodu ctili. Vnímali ji jako součást svého domova. Oni v ní viděli Život. Matku Zemi. Najděme tedy v sobě kus cti našich předků. Zkusme pro naši zem a pro přírodu něco udělat. A můžeme začít u odvozu těch pneumatik, co si je „odložil“ Franta Vomáčka támhle v lesíku. A až ho tam příště potkáme, tak mu ty pneumatiky můžeme omlátit o tykev. Příroda bude mít jistě radost. A bohové budou rovněž potěšeni….

Myslič

Reklamy
komentářů 21 leave one →
  1. Leden 17, 2012 1:35 pm

    Díky za upřesnění té věci s Krkonošemi, jen bych doplnil, že jsem si to nevycucal z prstu, ale že nedávno vyšla v Památkách archeologických studie pod jménem „budní hospodářství v Krkonoších“.

  2. Bulgar permalink
    Leden 17, 2012 11:48 am

    Musím s M ve většině souhlasit, např. stav lesů, kterým já říkam fabrika na dřevo, když jsem na to měl referát před léty v deváté třídě ZŠ, všichni na mě jen čuměli, co to melu za sračky. Stromy jsou taky blízsko sebe, že mají nedostatek světla a v důsledku ženou rychle nahory, nemaj žádný větve, tudíž suky, a jsou ideálně rovné. Jenže takový les postrádá přirozené složení pater, všiměte si, že takový smrkový les oproti lesu třeba v NP Šumava má pod stromi jen jehličí a nikde nic, jen strom vedle stromu, kdežto zdravý les má být „řídký“ natolik, aby tam byl dostatek světla, zem pokryta mechem, trávou a jinými rostlinami, půda je pak ještě lépe chráněna vůči erozi, dále to jsou listnaté keře a mladé stromky, také přirozeně popadané stromy, které vytváří humus a prostředí pro brouky a různé houby.

    Zaznamenal jsme však jeden paradoxní ale pozitivní důsledek: lesáci a těžaři, aby nemuseli mít povolení ke kácení, stále častěji dělaj jen prořízku, tzn. že vyberou jen některé stromy z lesa, jdou a značí je a vyřežou. Tím se však les krásně prosvětlí, a jelikož tohle prořezávání můžou dělat jen do určité úrovně, tak tam bude les, hustý ta jak má být, be kterém se obnoví všechny přirozené funkce.

    S M bych nesouhlasil v jednom: Krkonoše nebyly vykáceny, naopak v dobách Marie Terezie se začali zaleňovat, především h. Harach v 19. století. Před tím Krkonoše vypadali jako hory ve skotsku, kde téměř veškeré vyšší polohy jsou holé.

    Slovo přírodní národy dle mého názoru je trochu zavádějící, ne však zcela. V době kmenů bylo všude velice málo lidí (třeba česká kotlina Boiohemum před imigrací slovanskými kmeny byla téměř neosídlená, což bylo velice odlišné od zbytku Evropy, bylo to dáno také geografií našeho území. ikdyž se předpokládá, že při příchodu Slovanů na našem území ještě zbývala ojedinělá starokeltská a straogermánská osídlení, protože by se kvůli absenci psaných dokumentů jinak nemohla dochovat ta spousta znaků předchozích kultur, jako příklady deformovaných místopisných názvů keltského původu se úvádí: Vltava, Sázava, Otava, Šumava, Morava), představte si, že Čechy jsou jeden obrovskej neprostupnej skoro neobydlenej prales, ti lidé neměli důvod tu „přírodu“ tak šetřit a chránit jí. Je ale pravde, jak zde již někdo uvedl, že lidé dřív byly vůči vnímání přírody, počasí atd. vnímavější a citlivější, nemusíme proto chodit dalek, sedlák čekal na správné počasí, koukal na oblohu, pozoroval obilí a důle odhadu sklidil. V době kmenů byli lidé přírodou doslava obklopeni, od toho se vyvíjel také jejich přístup k životy, žádnej destilovanej líh s trestí, pěkně pochytat včeli, úly z proutí a bláta, kvasit med s nějakým bejlím od báby… To my se však musíme stát přírodními lidmi, na jednu stranu extrémě zastaralými, snažit se naučit z dob kmenů, na druhou stranu ultramoderními, využít naše poznatky a vytvořit nový lepší svět a populaci.

  3. Ron permalink
    Leden 16, 2012 10:46 pm

    Dovolím si nesúhlasiť s poniektorými názormi.
    Jednoznačne tvrdím, že chyba je v tom, že ten vzťah a úctu k prírode či už u nás, alebo aj u Arabov, v ľudoch zabilo monoteistické náboženstvo. A je to jedno či kresťanstvo, či islam, sú to len dve vetvy toho istého jedu z Judei. Každý z nich prechádza časťou sinusoidy. Kresťanstvo bolo vo svojom vrchole v stredoveku. Človek ako taký, bol maximálne potlačený a expanzia kresťanstva bola na vrchole. Dúfam, že momentálne sme na zostupnej časti, žiaľ v islame je to na vzostupe i napriek modernej dobe a možnosti komunikácie.
    A brať ako vzor vzťahu k prírode to ako žili ľudia v kresťanských mestách v stredoveku je veľmi skresľujúce (samozrejme týmto vrcholom „kultúry bol poznačený aj vidiek, aj tam zasiali svoj jed). Veď stačí porovnať len napr. hygienu atď. medzi stredovekou Európou a blízkym východom,Japonskom,Čínou …
    K staroveku je veľmi ťažké sa vyjadrovať (a už vôbec k jeho vzťahu k prírode). Už tu bolo viackrát spomínané, že kto písal dejiny, čo sa mohlo z nich zachovať, keď jediná vzdelanosť bol pod silnou náboženskou „cenzúrou“ – víťazi písali dejiny na svoj obraz. A myslím si, že i novodobá archeológia je poplatná dobe a v podstate všetci sú odchovaní monoteistickým mliekom (ako naši historici komunistickým), aj tí čo sa považujú za ateistov majú tiež monoteistické klapky na očiach (aj tu na webe). Ako sa vraví čo sa vrane chcelo, to sa vrane prisnilo – čo chcú vidieť historici (ako si to predstavujú) to hľadajú a o to aj nájdu (to v tom vidia, prípadne si to prispôsobia, ako už bolo spomínané na iných weboch). A k vykopávkam? Po nás, keď budú vykopávky na Luníku IX.,Krompachoch…, čo povedia o našej kultúre, hygiene…Veď si len zoberte, čo tu, na našom webe, o nás píšu kresťania, že ako Pohania chceme robiť krvavé obety pohanským bohom, páchať obradné smilstvo a pod.
    K Aborigénom a ďalším úbohým tzv.„prírodným“ národom (i Indiánom)? Žiaľ, po dlhodobom kontakte s modernými ľudmi sú to už len úbohé figúrky, ktoré nepatria ani sem, ani tam. Vlastné sme im zničili a sem tiež nepatria.
    Veď aj nám, s Pohanskými koreňmi, jed z Judei (obradnou vraždou Pohanskej duše) vlastné zničil, väzby s predkami a našimi Bohmi popretŕhal. A výsledok je to čo vidíme v lesoch, vo vzťahoch k prírode, planéte, predkom, národe, krvi, čo sa deje medzi ľudmi – tu by sme mohli pokračovať donekonečna.
    Samozrejme nemôžem to doložiť, ale ja to tak cítim.

  4. Myslič permalink
    Leden 16, 2012 8:42 pm

    M:
    No, já bych to velmi nerad rozpitvával…. „dávní“ jistě dokázali přírodě tak nějak rozumět. A neničili tedy nejspíš zbytečně něco, z čeho žili. Ono to není tak dávno, co sedláci jeden rok zaseli jedno zrno, pak další rok zase jinde a tak to střídali. Věděli, že půda se vyčerpá a musí zase nabrat sílu. Ti lidé dřív nebyli hloupí. Hele, já rozhodně nehodlám zakládat nějakou komunitu, která bude žít odtržena od světa někde v Oregonu. Sám bydlím v paneláku a pracuju v továrně 🙂
    Ale nějaká úcta k Přírodě prostě být musí…. Třeba nemám a nechci mít řidičák. Nemyslim si, že je to nutnost. Na třídění odpadu samozřejmě „někdo“ těžce vydělává, ale je to to nejjednoduší, co může jednotlivec udělat. Možná mám o „dávných“ trochu zkreslenou představu, ale oni prostě k té přírodě měli lepší vztah. Kdyby to tak nebylo, neměli by ty bohy a bohyně přírody.

  5. Leden 16, 2012 6:57 pm

    Ahoj Mysliči. Mně je jasné jak to bylo myšleno, samozřejmě neschvauji vyvážení odpadků do lesa. Jen jsem chtěl upozornit, že to vůbec nesouvisí s pohanstvím, že naopak „pohané“ a všechny dávné národy nic takového neznaly, naopak s odpadem zacházeli všelijak. Máme indicie, že odpad („zemřelá“ keramika) mohl být dokonce uctíván, předpokládá se to např. u našeho neolitu. „Ochrana přírody“ je moderní věc a nelze říkat, že „dávní …“ nějak „ochraňovali přírodu“ nebo dokonce „ctili“ nebo „uctívali matku Přírodu“, jak tvrdí někteří pohanští spisovatelé. Nechci říkat, že to je blbost, ale je to moderní výklad. A znali vůbec lidé v pravěku pojem „příroda“ v dnešním slova smyslu? Někteří se tím zabývali – Lévi-Strauss (a jeho „raw“ and „cooked“), Sherry Ortner, Ian Hodder…

  6. Myslič permalink
    Leden 16, 2012 2:24 pm

    Díky za reakce!

    M:
    už jsem Ti odpovídal na Bratrství. K těm odpadům ve starověku: Když jsem byl posledně v Bulharsku, tak jsem se tam bavil s našima archeologama. Pracovali na nějakejch vykopávkách z Helénské doby. Byli upřímně nešt’astní z toho, že nemůžou najít žádnej bordel, co po sobě Řekové zanechali…. Potřebovali to k tomu, aby zjistili, co ti Řekové baštili. No a nenašli nic. To jsem asi do toho článku měl dát. Proto tam je ta zmínka o Řecích. Středověk jsem nemyslel ani náhodou, křest’ani byli už tenkrát pěkní bordeláři. Barevné národy (Arabové, Malajci) už dnes pohani nejsou. A Austrálci jsou už civilizací tak dojebaní, že některé kmeny chlast zničil, takže jejich bordelu se nemůžeme divit..

    Bulgar:
    Jo, tak toho kůrovce jsem tam dal, aby bylo vidět, že nejsem žádnej
    greenpiss. Ale myšlenku jsi asi pochopil.

    Rushwolf:
    To máme vlastně stejné zkušenosti. Jenže to je právě špatně… 😦

    V tom mém „článku“ je možná pár much, ale tady jde hlavně o to, co jsem se snažil sdělit: Tedy, aby se každý snažil chovat k Přírodě lépe, než bude pozdě. Vždyt‘ si tim autem do Tesca na nákup taky pokaždé prdel vozit nemusíme…

  7. Leden 16, 2012 2:20 pm

    ad. debata o tom zda je či není „pohanské“ dělat čurbes kolem svého domu… tohle podle mě nemá moc co dělat s tím zda je člověk, pohan, ateista nebo křesťan, ale s tím nakolik si uvědomuje důsledky svého jednání a kolik má v sobě obyčejného respektu k druhým… naši předkové čurbes dělali a pořádný, úcta k „přírodě“ je spíš romantická pohádka, dokonce i dnes na sibiři u různých přírodních národů, kteří ten vztah k zemi mají stále silný vznikají skládky hned za osadama a proč? Protože je rozdíl, od doby třeba před 50 lety kdy za stan hodily pár kostí, odřezky kůže, dřeva atd. a byli zvyklí že příroda se o to postarala… a že se postarala… jenže dnes mají importované umělohmotné kanistry, oblečení z umělých vláken, obaly od potravin a ejhle, zvyk je zvyk, ale ty důsledky sou úplně jiné… člověk prostě vymyslel spoustu úžasných věcí, ale do důsledku nedomyslel, co pak s nima až doslouží… není tu dotažené systémové řešení… ale ani to nevyřeší nedostatek slušnosti a omezenosti, lidí, kteří sou schopni s chladnou hlavou najebat do lesa pytle s odpadem, kanistry od oleje atd. támhle nějakýmu křovákovi neznalýmu, kterej ani nevý co to ten plast vlastně je, by to člověk ještě odpustil, ale „sousedovi“ který má na každym rohu popelnici a kterej to dělá kolikrát jen z lenosti a lakomosti…

  8. Leden 16, 2012 2:00 pm

    Pěkný článek 😉
    S tímhle problémem se potýkám téměř denně, zaprvé proto, že místo kde mám svoje svatyně, obětiště a kde žiju, považuji za svoje „teritorium“ o které bych měl určitým spůsobem pečovat a zadalší proto, že pracuju na obci jako odpadový hospodář a dotýká se mě to tedy i profesně… za tu dobu už sem řádně flustrovaný, protože neexistuje legální právní páka jak tomu učinit přítrž… fotky, videa, svědectví, marnost a marnost, dokonce sou některá ta prasata natolik drzá, že vyhodí i obálky s adresou k sobě domů, ale co, jako důkaz to ani tak neobstojí… a náklady na odstranění černých skládek sou takové, že plno obcí ač by nakrásně chtěla na jejich odstranění pomalu ani nemá peníze a tahat to z polí a hájů v igelitkách, jak to občas dělám, to je na několik lidských životů, a vlastně je to práce nekonečná, protže jedno místo člověk vyčistí, další se zaveze… myslím, že tady se musí velice důsledně začít s osvětou… u těch nejmladších od školky u těch starších, nejlépe na místě činu, rychle stručně a tak, aby na to dotyčný nadosmrti nezapoměl… bohům žel, jiné řešení a že sem jich skoušel několik, prostě nevidím…

  9. Leden 16, 2012 9:51 am

    Tally („Sídlištní mohyly“) = čtyřicet metrů vysoké skládky odpadu. Dnes na nich stojí města.
    http://en.wikipedia.org/wiki/Tell

  10. Leden 16, 2012 9:45 am

    Ještě pár poznámek:

    Kdybychom vzali Evropana z pravěku nebo ze středověku a umístili jej do dnešní civilizace, první, co by udělal, by bylo, že by vyházel bordel z okna, do sklepa nebo do lesa. Proto mají národy, které žijí jednou nohou ve středověku – Cikáni, Arabové, Malajci – kolem sebe takový „bordel“, lépe řečeno odpad.

    Na venkově, kde „lesíky“ patřily vrchnosti, se muselo odpadky (např. sušeným hnojem) topit, protože dřevo nebylo. Totéž dělají třeba Indové (a náš soused) se sušeným hnojem a plasty dodnes – určitě ne proto, že „chrání lesy“.

    A copak se asi děje s tím bordelem, co naházíme do popelnice? Určitě nezmizí. Buď putuje do spalovny, nebo na skládku a nebo se naloží na loď s vyveze se na smetiště do Indie, do Thajska nebo do Afriky.

    A co takové úštěpy, které vznikají při štípání kamenných nástrojů? Je to bordel nebo není?

  11. Leden 16, 2012 9:33 am

    Ale oni si přece svinili za humny a to dosti intenzivně – středověká města byla plná krys podobně jako dnešní Chanov. (Znáte Hamelnského krysaře?) Odpadky se běžně házely z oken, do sklepa nebo do studny. Dnes jsou středověké studny – někdy až několik metrů – plné odpadků. To vše dokud se nazačal šířit mor a cholera.

  12. Leden 16, 2012 9:13 am

    Ono to je trošku složitější. Jako proč si myslíte, že se třídí odpad a proč na to jisté komerční subjekty tlačí? Odpověď je jednoduchá. Protože jim z toho tečou nemalé zisky! Myslím z toho, když třídíte odpad. Je to tak, že ten odpad někdo zpracovává a rozhodně to nedělá zadarmo. Když mu přivezou netříděný odpad, tak tento subjekt to musí roztřídit, aby ho mohl dál zpracovat. To samozřejmě stojí peníze. O to potom bude menší jejich zisk. Odpady jsou výnosný obchod! Já jsem ze zásady proti třídění odpadu. Ještě víc ale, aby jste ho nosili do lesa. To samozřejmě v žádném případě. I já třídím odpad, ale má to úplně jiný důvod. Rozhodně nechci ASSe přispívat k většímu zisku. U nás zas je jen jedna popelnice na netříděný odpad a tak mě prostě donutili třídit. Jinak bych to neměl kam dát.
    No a co se týče těch pohanů, tak já si myslím, že k tomu, aby si nesvinili před chatrč měli docela prozaitčejší důvod. V odpadu jsou krysy a ty přinášejí nemoce! No a že nesvinili ani za humny? Tak zas asi nepotřebovali, aby je našel nějaký loupeživý kmen. Nic méně nosit odpad do lesa by měl být trestný čin!

  13. Leden 16, 2012 9:06 am

    Já bych si v tomto směru o minulosti žádné iluze nedělal. Přírodní prostředí bylo snad i „lepší“ nebo „krásnější“, ale určitě ne tím, že by naši předkové „zemi“ nějak vědomě chránili. Některé přírodniny byly sice posvátné, ano, ale mám protipříklady:

    1) Lidé v neolitu (a někde v Rusku donedávna) žďářili lesy, tzn extenzivně vypalovali. Vypálili kus lesa, po dvou letech se posunuli o kus dál a vypálili další.

    2) Přírodní národy neznají nic jako „odpad“ nebo „průmyslový odpad“. Je pro ně zcela běžné odhazovat věci kolem sebe. Co myslíš, že dělají Indiáni, Aboriginci v Austrálii nebo „pohanští“ Indové? – pojem „odpad“ vůbec nechápou a přijde jim naprosto přirozené odhazovat věci v poušti nebo v lese.

    Ti „přírodní“ Aboriginci spí ve svých rezervacích na hromadách odpadků. Co myslíš, že jsou ty „obytné mohyly“ (telly – např. Tel Aviv) na Blízkém východě? Jsou to hromady odpadků, kulturní souvrství, které se hromadilo od neolitu dodnes. A středověk? Tam, kde byla ve středověku „první patra“, jsou dnes sklepy, protože hromaděním odpadků, především hoven a hnoje, se zvedla úroveň někde (například na Staromáku) až o 8 metrů. To samé platí pro náš pravěk – předpokládám, že v neolitu celou sídlištní plochu tvořila souvislá vrstva odhozených střepů a kostí. Mimochodem, Želivský kázal na kupě hnoje, která tehdy stála uprostřed náměstí.

    3) „Posvátná“ Británie Keltů a Germánů byla úplně odlesněna už v době železné. Území Čech z velké míry také.

    4) Poslední lesy u nás, i horské (včetně Krkonoš) byly vykáceny nejpozději za Marie Terezie, ale už za poděbradských válek v Čechách nebyly než malé hospodářské remízky z olší a břízek. Pole byla menší (dokud komouši nerozorali meze), ale byla úplně všude.

    5) Kromě rezervací jsou ty lesy, co máme dnes, jen hospodářské plantáže na smrky a borovice a se skutečnými lesy nemají mnoho společného. Ta „matka příroda“ a podobné věci jsou jen moderní mýtus.

    Na příspěvek by se dalo odpovědět také takto:

    (od 5:00 mluví o odpadu)

  14. Bulgar permalink
    Leden 16, 2012 7:55 am

    Ten bordel je šílený, nemusí jít jen o cílené sypání odpadu, stačí když si někdo jen odhodí obal sem, sáček tam. Jinak absolutně souhlasím, mám jen tři vítky:

    1. nezmiňoval bych se o kúrovci, studuji to na ČZU a není to jednoduché téma, nejde o jeho právo na život, ale o to jakým způsobem ten les vyléčit, abychom nenadělali ještě více škod
    2. pro naše předky určitě háje a okolí studánek byly posvátné, ale nemyslím si, že by se nějak extra zdráhali dělat bordel, spíš to bude tím, že odpad se tvořil především ve městech a na venkově byl vždy k užitku, nebo se s tim zatopilo, protože dřevo také bylo panstva, nehledě že materiály byly organické, biologicky rozložitelné a podléhající povětr. vlivům, když někdo odhodil roztrhané a prošoupané boty nebo rozbitou keramickou nádobu, za nějaký čas to tam již nebylo, narozdíl od ledničky nebo pneumatik, samozřejmě lidí také bylo mnohem méně
    3. zamyslet se musíme i nad svozem komunálního odpadu, tříděný odpad se ještě jednou třídí a pak většinou zpětně upravuje, ale normální odpad se pálí nebo naváží na skládky, což také není řešení

    Děkuji

  15. princip permalink
    Leden 15, 2012 8:06 pm

    Nedávno jsem se ptal mého známého ornitologa, jestli si ptáci serou do vlastního hnízda. Odpověděl, že v drtivé většině ne a že po svých mláďatech to staří uklízí. Problém je prý jen se sýkorkami, které když přezimují, tak třeba dva dny v kuse sedí v hnízdě aby se chránily před mrazy. Ale opět si to na jaře uklidí.

  16. Myslič permalink
    Leden 15, 2012 1:49 pm

    Jak jsem psal: Jak tam nějakého toho bordeláře nachytáte, tak mu ten jeho bordel vomlat’te vo makovici!!!!

  17. Shaman permalink
    Leden 15, 2012 1:50 am

    Obávám se, že jediný způsob jak zbavit lesy odpadků, je zbavit lesy lidí. Blbců bude vždy víc a pokud nedojde k násilí, budou znečišťovat naše lesy pořád. Ostatně máme možnost to vidět všude kolem sebe. Pokud je něco nás všech, ať už je to chladnička v práci, či lavička v parku, je třeba to zničit. Vždyť se nepříde na to, kdo to udělal. A v podobném duchu se zachází i s lesy.

  18. Leden 14, 2012 10:25 pm

    Dobrý den , ono dnes ani nejde NEPLATIT u chaty za svoz odpadu . Takže až na pár výjímek , kde mají rozum (v pár větších městech , kde se povinnost platit za odpad nezavedla (dražší úřadování kolem toho) , ale uložiště jsou k dispozici) , tak bohužel musím platit na chatě za svoz odpadu , ať nějaký mám , či nemám , především nemám . Tím , že ve městě , kde bydlím , je tedy placen z výnosu místního hopodářství , tak když jsem přítomen , mám „vytvořený“ odpad ve městě a když jsem na chatě , nemám „vytvořený žádný odpad ve městě , ale trochu na chatě , tedy v součtu jen za sebe jako jednoho člověka ,tak jej prostě na chatě neskladuji a odvezu do svého bydliště ve městě . Výsledek je , že ve vesnici , kde jsem na chatě , pak v noci na svozové místo přivážejí odpad ve velkém z hospod z vedlejších vesnic u hranice tedy velké množství pytlů odpadu a též němečtí sousedé , kteří tak zřejmě ušetří něco „doma“ , vzhledem k jejich odlišné odpadkové úpravě .
    Takže , byl bych samozřejmě rád, kdybych nebyl nucen nedobrovolně sponzorovat svoz cizího odpadu , který využívají lidé , tam ani nebydlící či nemající nemovitost . Občas ale mají při některých volbách do místního zastupitelstva přeci jen rozum a tak zavedou , kdo , místopřísežně prohlásí , že má kde odpad likvidovat , jako chatař , tak po něm dokonce nic nechtějí , ale to je jen občas při další změně zastupitelstva , pak zase „chtějí“ .
    Ale to NEPLACENÍ by se dalo zařídit jen tak , že bych měl místo chaty karavan , také řešení . ´
    Prostě , stát si z člověka dělá pod jakoukoliv záminkou rukojmí .
    Ale to je podobné , jako sponzorovat nedobrovolně formou daně z držby televize (zvané konces.poplatek) mediální stoku ČT a její zástup umělých zaměstnanců a přitom sledovat cizí satelitní pořady .
    Jinak jako mne nenapadne něco tahat třista metrů ke kontejneru ve vesnici od chyty , tak ani do lesa , který je dál a navíc , ikdyž všude kolem , dost nepřístupný , mnohem jednodušší je to odvézt do sběru a dnes se to i vyplatí při výkupních cenách . Třeba za 400 kg plechů (to auto na obrázku) dostane člověk Kč 2000,- a za odpoledne to rozřeže karborundovým kotoučem a na třikrát odveze .

  19. Tomas permalink
    Leden 14, 2012 4:38 pm

    Pokud takového člověka co si v lese dělá skládku náhodou přistihnete při činu tak doporučuji použít nejdříve násilí verbální a poté klidně i fyzické,takový odpad člověka si nic jiného nezaslouží.Zajímavé je že tyhle prasárny v přírodě páchají lidé kteří jsou většinou jinak strašně morální a spravedliví(osobní zkušenost).A další zajímavost je že jsou to povětšinou lidé bydlící na vesnicích(samozřejmě ne všichni)kteří jakoby ztratili vztah a úctu k přírodě a přitom by s ní měli být nejvíc spjati.

  20. Ron permalink
    Leden 13, 2012 11:10 pm

    Chyba je asi niekde inde, vietor veje z púští.
    Táto planéta už krúžila vesmírom niekoľko miliónov rokov bez ľudí a jedného krásneho dňa sa to tiež môže zopakovať, ak si to človek neuvedomí, že má žiť podľa prírodných zákonov. Avšak, kto však žije podľa zákonov prírody, dostane sa, či chce, či nechce, do sporu s cirkvou. Kňazi dokázali ľudstvu vyhovoriť krásu prírody…Zabili v ľuďoch úctu a vzťah k prírode. Z jej uctievania spravili úbohú handru a nahradili ju Jehovom.
    Ale jedno je isté: zmeniť prírodné zákony nejde.

  21. Leden 13, 2012 6:12 pm

    To je ohavný čin!To mam to samý u lesů!Pakáž jedna,nenávidím tyhle lidi jakou mají neuctě k přírodě samotné.Ach…to je hrůza jak jsou hloupí,to si at dělají ve městě a né v posvátné krajině lesní,at se nediví přírodě za katastrofu odplaty!!!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: