Organizace
6 června, 2011
Poučeni z dosavadních nepříliš vydařených pokusů o vznik pohanských organizací se my budeme snažit o jiný přístup.
Náš přístup by měl být založen na osobním aktivismu a na ponechání co největší autonomie jednotlivým „občinám“ či aktivistům. Ústředí (web) by pouze sloužilo k vzájemnému poskytování námětů, informování o činnosti jednotlivých skupin a jejich vzájemné koordinaci.
Doufáme, že tento přístup umožní stmelit doposud nesourodé směry a nastoupit naši společnou cestu k obrodě víry a odkazu našich předků.
komentářů 5
leave one →
pohanskykruh 
Ano, jistá decentralizace, je výhodná. „Neorganizované“ hnutí, se rozbíjí podstatně hůře, než to „organizované“.
Zcela souhlasím.
Na první pohled je sice masa lidí ovládána jedním vůdcem ta nejsilnější věc pod sluncem, ale:
1. I nejlepší vůdce se může občas mýlit – a i jedno klopýtnutí může mít dalekosáhlé následky (nedůvěra, stížnosti, separace, rozpad)
2. Dav (bez vůdce) se vždy chová méně inteligentně než jednotlivec – to je dokázaná skutečnost
3. Pokud se organizace rozdělí na buňky, jak navrhnul Myslič, vybičuje se efektivita do maxima. Důkazů jsou hromady od partizánských organizací přes MLM, až po různé gangy.
Společné hodnoty, cíle, ideologie – to všechno ano. Ale navíc určení směru, náčrt spektra aktivit, motivace, koordinace – mám na mysli částečnou koordinaci, kde celek pracuje na dosažení společného cíle společným způsobem, ale jednotlivé buňky doplňují činnost podle místních potřeb a možností – jinak mohou pracovat lidé v Praze, Brně, Plzni a pod. a jiné prostředky jsou vhodné do menších měst a na venkov.
To je dobrý začátek, pánové. Chvála.
Něco jako „odpor bez vůdce?“
Autonomní decentralizovaná organizace na bázi buněk je leckdy lepčí, než navenek jednotná skupina.
jj, na začátku je to určitě lepší. Následovat by měly pokusy o ideové souznění či chceš-li, o jednotu. Časem se objeví nutnost nějaké přirozené personální posloupnosti. Třeba na bázi indoevropského kastovního systému nebo tak něco.